středa 21. srpna 2019

ŽÁRLIVOST

Nebezpečí pro vztah představuje žárlivost. Terapeutka na partnerské vztahy prozrazuje, jak se zbavit žárlivosti.

Každý zná žárlivost. Je to pocit, který může vztah trvale ohrozit. Poté, když se člověk stále více zaplétá a dostane se do toxické spirály. FOCUS Online požádal terapeutku na partnerské vztahy, co proti tomu pomáhá.

Žárlivost je koktejl pocitů a chování, které mohou být pro vztah z dlouhodobého hlediska nebezpečné. Mnichovská terapeutka na partnerské vztahy Alexandra Hartmannová dává čtyři tipy, jak se dostat z emocionálního chaosu.

1. UKLIDNĚNÍ SE
Partner koketuje s neznámými lidmi a už se ozývají poplašné zvonky. Emoce, které u žárlivých lidí přímo přetékají a vyvolávají individuální, často dobře známé chování se mohou pohybovat od ústupu po obvinění až k zoufalství. Terapeutka na partnerské vztahy doporučuje zastavit a ptát se sebe, co u mne vyvolává ten dobře známý pocit: "Žárlivost má hodně co do činění se strachem ze ztráty. Člověk ji často zná z dětství. Takže vás to katapultuje zpět do dětinského chování."

2. NECHTE UPLYNOUT 20 MINUT
Žárlivost je čistý stres, a proto tělo uvolňuje spoustu stresových hormonů. Dokud jsou aktivní, neměli bychom diskutovat s partnerem, říká terapeutka: "Pokud jste sportovní tip, pak jděte na 20 minut zaběhat, abyste si vyčistili hlavu. Ve skutečnosti to pomáhá překlenout čas, dokud stresové hormony nejsou odbourány." Jít ven se psem nebo se jinak rozptýlit, přirozeně také pomáhá.

3. VYJÁDŘENÍ V JÁ FORMĚ
Po uklidnění prvního emočního chaosu je možné přistoupit k partnerovi objektivněji. Patří sem například prohlášení v první osobě: "Měl jsem dojem, že flirtuješ a zranilo mě to." Hartmannová vysvětluje: "Musím ve vztahu říct, jak se cítím v nějaké situaci." Řešení konfliktu ve tvaru Ty, ve kterých jeden partner odsuzuje chování druhého, terapeutka důrazně odmítá.

4. STANOVENÍ DOHODY
Pár může nastavit pravidla, co je povoleno a co není. Je však důležité, aby tato pravidla byla vytvořena společně. Terapeutka na partnerské vztahy radí: "Znamená to také mít odvahu stát za svými vlastními potřebami." Přitom si oba odsouhlasí, co je pro druhého ještě přijatelné a co není. Nejlepší ze všeho je, když pravidla jsou vytvářena na základě konkrétních situací, například zda může jít partner na párty sám, nebo zda je v pořádku, když se setkává se svým bývalým přítelem.




Přidám tu pár citátů o žárlivosti:

"Je těžké vyhnout se žárlivosti, jestli toho druhého milujeme více než sebe." - Friedrich Von Bodenstedt
"Člověk miluje více, když v něm vzplane žárlivost, ale miluje lépe, když v sobě žárlivost udusí." - Friedrich Haug
"Úskalím lásky není nevěra, ale žárlivost." - Karel Matěj Čapek-Chod
"Většina milostných vztahů není více než pouhý projev žárlivosti, doprovázený sebeláskou." - Matthew Arnold
"Malá láska je ovládaná žárlivostí, velká je oproštěná od takové malosti." - Natalija Astafjev
"Láska bez žárlivosti je snad zrovna tak řídká jako růže bez trní." - Martin Andersen Nexö
"Projev žárlivosti je pozdrav na rozloučenou odcházející lásky." - Léon Bloy
"V žárlivosti je víc sebelásky než lásky." - François de La Rochefoucauld
"Největší zběsilost je žárlivost, o to krutější, že ve jménu lásky nezná slitování." - François de La Rochefoucauld
"Rozhořčení je kruté, hněv je jak povodeň, ale před žárlivostí kdo obstojí?" - Šalamoun

Kdo alespoň trochu miluje, žárlí. To je zdravá žárlivost, která je zdraví prospěšná. Důvěřuj, ale prověřuj. Patologická žárlivost je žárlivost, kdy druhému bez příčiny nedůvěřujete, stále ho vyslýcháte, kontrolujete na každém kroku, nedovolíte mu být ani na okamžik sám sebou, tropíte scény jen při pohledu na opačné pohlaví, při úsměvu.

Dokážu si představit, že takový neoprávněný žárlivec otravuje nejen vztah, ale i život váš i vaší rodiny. Psychický teror vás, ale i sebe sama. Mnohdy se přidávají přes hádky sprostá slova i fyzické násilí. Následují omluvy, přijmete. A je to pořád dokola. Při první příležitosti je to tu zase.

Pokud se nejste schopni domluvit sami mezi sebou a chcete vztah udržet, je na místě léčba. Nakolik je úspěšná, záleží nejen na psychologovi, ale i na jedinci a páru samotném.

Chcete se dovědět, proč ženy žárlí na jiné ženy? Projděte si stránky níže a zařaďte se do některé z těchto kategorií. Nebo si můžete bezstarostně oddechnout: "To se mě absolutně netýká."


Jak jsem se zamýšlela nad žárlivostí, dostal se mi do rukou i výše uvedený odkaz na článek o tom, proč ženy žárlí na jiné ženy.

Žárlivost a závist jsou dvě rozdílné věci. Těžko budu žárlit na to, že někdo má lepšího partnera, který by se lépe hodil ke mně, nebo že má vyšší životní standard, lepší zaměstnání, lepší auto, bydlení, je hezčí. Když už bych chtěla se zabývat tím, že některé ženy se mají lépe než já, nebudu žárlit, ale budu jim tiše nebo nahlas závidět.

I když mě to porovnávání nechává chladnou. Svůj život si nemusím kořenit žárlivostí nebo závistí.

Ale deptá mě nespravedlnost. Copak je spravedlivé, aby někdo za stejnou práci, se stejným počtem odpracovaných hodin, za práci odvedenou v horší kvalitě, měl mnohonásobně víc než vy jen proto, že má jiné přednosti?

Všechno své má své proti. Jak říká jedna známá: "Ošklivá žena to má těžké, hezká ještě těžší."

Zdroje:
Překlad a vlastní úvahy: Mirijam

Žádné komentáře:

Okomentovat