neděle 30. června 2019

Podivuhodné ženy – HRDINKY ZE SKUTEČNÉHO ŽIVOTA II.

Nejnovější superhrdinka a ženy - hrdinky, které jí předcházely

ŽENA TISÍCE TVÁŘÍ

Stejně jako Marvelův Chameleon a Everyman, i špionážní vůdkyně 19. století Sarah Emma Edmondsová měnila svůj vzhled, identitu a dokonce i pohlaví ke každému poslání.

Edmondsová utekla z domova ve věku 15 let, aby unikla vnucovanému manželství. Nebylo snadné cestovat jako žena sama, takže se sama začala maskovat za muže. Když vypukla občanská válka mezi severními Spojenými státy (Unií) a jižní otrokářskou konfederací (Konfederací), okamžitě se připojila k armádě Unie jako zdravotní bratr.

Pak se ve stejné době staly dvě věci: její blízký přítel byl zabit a Konfederace chytila ​​špiona Unie a popravila ho. Edmondsová, plná touhy pomstít smrt svého přítele, požádala o neobsazenou pozici špiona. Stala se vojákem, bojovala v bitvách a prováděla tajné mise, aby se dozvěděla o plánech nepřítele.

Jednou se stala černochem jménem Cuff. Jindy byla irskou ženou jménem Bridger O'Shea, která prodávala vojákům jablka a mýdlo. Když pracovala jako černá otrokyně - pradlena, ukradla oficiální dokumenty od důstojníka Konfederace. V Kentucky na sebe vzala identitu detektiva Charlese Mayburyho, aby odhalila identitu agenta Konfederace.

Bohužel chytila ​​malárii a musela opustit armádu, aby lékaři její tajemství nezjistili. Vzhledem k tomu, že opustit armádu bylo nezákonné, musela znovu změnit svou identitu. Na závěr svého života žila pod svým vlastním jménem.



BÍLÁ MYŠ



Tajný agent, bojový vůdce, zabiják. Ne, nemluvíme o Marvelově Černé vdově. Tohle je Nancy Wakeová.

Rodiče Nancy Wakeové z Nového Zélandu si představovali, že se jejich dcera stane dobrou hospodyní, a když se přestěhovali do Austrálie, poslali ji do Umělecké školy pro domácnost v Sydney. Nelíbilo se jí to: utekla ve věku 16 let, aby se stala zdravotní sestrou a poté novinářkou.

Když Hitler napadl Francii, žila v této zemi a připojila se k odboji. V roce 1943 byla nejžádanější osobou gestapa ve Francii. Dokázala, že je velice těžké ji chytit. Proto ji gestapo nazývalo "bílá myš".

Utekla do Británie a připojila se k Special Operations Executive, česky nazývané Oddělení pro zvláštní operace, britské tajné agentuře přezdívané "ministerstvo nedžentlmenského válčení". Tam se naplno věnovala bojovým uměním, střelbě a špionáži. Padákem seskočila zpět do Francie a stala se vůdcem Maquisards, partyzánských bojovníků ve francouzském odboji.

Jeden útok, kterého se zúčastnila, zničil velitelství gestapa ve francouzském městě Montluçon. V jiném zabila německého strážce jedním úderem směrovaným na hrdlo. Při jiné příležitosti ujela na kole přes 600 km nacisty obsazeným územím za méně než 72 hodin, aby se dostala k sadě tajných rádiových kódů.

Po válce byla vyznamenána medailemi z Francie, Británie a USA. Všechny je prodala a řekla: "Nemá žádný smysl je držet. Pravděpodobně půjdu do pekla a stejně se roztaví."

Zdroj:
Autor: Paul Farrington-Douglas (VB), Bridge 7/2019
Překlad: Mirijam

sobota 29. června 2019

Podivuhodné ženy – HRDINKY ZE SKUTEČNÉHO ŽIVOTA I.

Nejnovější superhrdinka a ženy - hrdinky, které jí předcházely

Kapitána Marvela hraje Brie Larsonová jako Carol Danversová, známá jako kapitán Marvel. Nakladatelství ji vydává 8. března, což je Mezinárodní den žen. Je to dobrá příležitost podívat se nejen na jednu z největších ženských superhrdinek, ale také na některé činy hrdinek ze skutečného života, které byly vykonány před ní. Pravděpodobně jste o většině z nich neslyšeli, ale to říká více o historicích než o historii!

KAPITÁN MARVEL

V šedesátých letech minulého století vytvořil legendární spisovatel komiksů Stan Lee postavu zvanou Mar-Vell, mimozemšťana, který se rozhodne bojovat o planetu Zemi. Pod jménem kapitán Marvel, vede vesmírnou armádní jednotku nazývanou Starforce. Mar-Vell je zabit při nehodě a jeho DNA se spojí s DNA jeho bývalé přítelkyně, dalšího člena Starforce a bývalého pilota US Air Force. Žije pod názvem Carol Danversová. Toto sjednocení dává Danversové nadpřirozenou sílu a začíná svou kariéru coby superhrdinka.

Kapitán Marvel je 21. film, který se odehrává v "Marvelovském filmovém vesmíru", ale první, která se soustředí kolem ženské superhrdinky. Bylo to dlouhé čekání. Producent Ike Permutter zakazoval výrobu filmu s hlavní ženskou představitelkou Marvela po celá léta, protože si myslel, že film s nebílým mužským hrdinou či ženou by se neprodával dobře. Ukázalo se, že je to docela hloupé, což dokazují dva největší filmové hity Černý panter a Wonder Woman.



PIRÁTSKÁ KRÁLOVNA

Piráti jsou zpět jako lidoví hrdinové díky Disneyovým Pirátům z Karibiku. Seznamte se s irskou královnou Gráinne Ó Máille, známou v angličtině jako Grace O Máille, nebo jako Grace O'Malley.

V 16. století bylo Irsko oficiálně ovládané Anglií, ale ve skutečnosti bylo řízeno irskými klanovými náčelníky, kteří byli na půl cesty k tomu, aby se stali piráty. Získávali hodně svých peněz z "vybírání poplatků" projíždějících lodí. (Neměli žádné zákonné právo vybírat poplatky od nikoho, takže to byla opravdu jen loupež.) Gráinne byla dcerou jednoho z těchto pirátských lordů.

Jako teenager Gráinne prohlásila, že nebude princeznou a pobývat doma, ale válečníkem na otcových lodích. Její matka se jí snažila zastavit a řekla, že dlouhé vlasy se jí budou zaplétat do lan. Okamžitě si ostříhala všechny vlasy a vysloužila si tak přezdívku Gráinne Mhaol, což znamená "Skinhead Grace" ("holohlavý půvab").

Gráinne Mhaol se stala pánem klanu poté, co její otec zemřel. Byla vynikající námořní velitelkou a bojovnicí.

V druhé polovině 16. století se Elizabeth I., silná a nemilosrdná anglická královna, rozhodla rozdrtit vzpurné irské pirátské lordy. Většina padla. Gráinne zůstala naživu. Události nabraly spád. Její území, její syn a její bratr byli zajati anglickými armádami. Požadovala o osobní setkání s královnou Alžbětou. Přísahala, že bude útočit pouze na cizí lodě. A Elizabeth jí vrátila území, bratra a syna - a Gráinne i nadále vládla svému klanu a terorizovala moře až do konce svých dnů.


Zdroj:
Autor: Paul Farrington-Douglas (VB), Bridge 7/2019
Překlad: Mirijam

pátek 28. června 2019

SBOHEM ANGLIE

V minulém článku jsem psala o úpadku islámské víry v Číně. Zvažovala jsem, jestli tento příspěvek, který je právě úplně z jiného soudku, mám zveřejnit. Nejsem žádný radikalista ani extrémista.

Minulý článek nazvaný Úpadek víry nám chce vnutit představu, jak je Čína netolerantní vůči jinému náboženství, v tomto případě islámu. Čína se hájí tím, že represivní kroky musí činit, aby potřela násilí a jiné nešvary v souvislosti s prosazováním islámu. Svoje kroky tají před veřejností. Jedním z těchto činů je bourání mešit a nařízení vlády, že každý islámský muž má být hladce oholen. Do oblastí, kde jsou prováděna tato politická opatření, je zakázán vstup.

V mešitě Id Kah se scházely davy lidí, staří i mladí. Reportér John Sudworth, který se tam vrátil po 5 letech, viděl na vlastní oči demoliční práce v oblasti mešity, přilehlá budova, která umožňovala vstup, byla svržena, vesnice se vyprázdnila, k modlitbám se sešlo jen několik mužů.

Čína muslimům nabídla práci jinde. Muslimové jsou zaměstnáni, jezdí za obchodem, vydělávají peníze. Aby zapadli do společnosti, nechali se i dobrovolně oholit. Na modlení během dne nemají čas. V mešitě se již nesrocují tisíce davů.

Ortodoxní muslimové si v Číně stýskají po starých, dávných, dobrých časech, kdy mešity byly do posledního místečka zaplněné a lidé se modlili 24 hodin denně.

Dnešní článek naopak ukazuje na začlenění muslimů do společnosti v Anglii. Evropská tolerantní politika vůči "vypočítavým" imigrantům, v mnoha případech se sklony k terorismu, nezná hranic. Tento příspěvek pro změnu ukazuje na sociální a ekonomické problémy, spojené s přistěhovalci.

Muslimský a evropský svět uznává úplně jiné hodnoty. Evropa je založena spíše na křesťanství, lásce k bližnímu, toleranci, demokracii, zatímco muslimové vyznávající islám vyjadřují už jenom svým náboženstvím odpor vůči všem "bezvěrcům" a hrozí likvidací. Za bezvěrce jsou pokládáni všichni, kdo neuznávají islám. Evropa má právo, ústavu, zákony, zatímco muslimové nemají právo, ale Alláha, šariu a džihád - svatou válku.

V arabských zemích jsou omezována práva žen, není výjimkou, že žena je provdána za vyvoleného v 9 letech. V některých arabských zemích existuje mnohoženství. Ženám je předepisováno, co si mají oblékat. Musí se zahalovat. Islámské právo je k nim kruté. U nás ženy usilují o rovnoprávnost ve všech oblastech a mají rovnocenné postavení s muži. Vdávat se mohou v 18 letech, tedy jako plnoleté, kdy je předpoklad, že jsou z větší části dozrálé fyzicky i psychicky. Muslimský svět je svět boje a násilí, zatímco Evropa by spíše chtěla žít v klidu a míru.

Abych poukázala na rozdílné přístupy vůči islámu, rozhodla jsem se můj článek přece jenom publikovat. Nechávám na samotném čtenáři, aby si vytvořil svůj vlastní úsudek.

Od kamarádky, jsem dostala e-mailem tuto zprávu, o kterou se s vámi dělím:

SBOHEM ANGLIE, jak pasivní Angličané podlehli muslimům.

Předkládám vám seznam muslimských úspěchů v této zemi - v Anglii.
Tohle všechno se událo během několika roků od otevření hranic:

Starostové:
LONDÝNA muslim
BIRMINGHAMU muslim
LEEDSU muslim
BLACKBURNU muslim
SHEFFIELDU muslim
OXFORDU muslim
LUTONU muslim
OLDHAMU muslim
ROCHDALE muslim

Následující statistika ukazuje co "dokázaly"4 milióny muslimů v Anglii, v zemi s 66 milióny obyvatel:
Anglie má 3000 muslimských mešit,
přes 130 islámských soudů Sharia,
přes 50 islámských "Sharia Councils",
mnoho míst a předměstí, kam mohou pouze Muslimové,
78 % muslimských žen nepracuje, pobírají sociální dávky a bydlení mají zdarma,
63 % muslimských mužů nepracuje,
muslimské rodiny mající 6 - 8 dětí budou žít a bydlet zdarma.
Nový ministr vnitra V.B. - muslim Sajid Javid

Anglický přítel, který mi přeposlal tento e-mail, to takto komentoval: "Velice, velice smutné, duch Anglie se nemůže bránit ani povstat, neboť je mrtev!"

Je to katastrofa pro celou Evropu! Pošlete to prosím dál, ať to svět vidí!!!

Tento článek nemá podněcovat k rasové nenávisti. Oba články Úpadek víry i Sbohem Anglie mají vystihovat skutečnost. A marně si budeme nalhávat, že imigranti dnes v Evropě problémem nejsou.

Těším se na vaše komentáře. Třeba to vidíte úplně jinak.

středa 26. června 2019

ÚPADEK VÍRY


Úpadek víry: Čína nechává mizet vousy a mešity


BBC našla nové důkazy o rostoucí kontrole a potlačování islámu v čínské daleké západní oblasti Sin-ťiang - včetně rozsáhlého ničení mešit.

Orgány poskytly výjimečný přístup k náboženským místům a vedoucím islámským úředníkům za účelem podpory jejich tvrzení, že jejich politiky se zaměřují pouze na násilný náboženský extremismus, nikoli na víru samotnou.

Poté, co oficiální turné Johna Sudwortha skončilo, vydal se čínský korespondent na průzkum.

"Mešita Id Kah, jedno z nejposvátnějších míst v Sin-ťiangu, je symbolem pozemské autority, která letí až ke hvězdám. Přístup, který nám byl umožněn, je však navržen tak, aby ukázal, že jakékoli znepokojení nad zpřísněním kontroly náboženské víry v Číně není na místě. Vládou schválený imám například popírá, že dlouhé vousy jsou v Sin-ťiangu zakázány. Čínští občané mají náboženskou svobodu. Je to osobní volba mít vousy nebo ne. V Číně nikdy neexistovalo potlačování náboženství," vypráví čínský korespondent John Sudworth.

"Když se odtrhneme od naší oficiální cesty a projdeme uzamčenými a opuštěnými domy, najdeme jasné důkazy o potlačení islámských zvyků a přesvědčení. Tady to je, černé na bílém, oznámení, které říká lidem v této vesnici, že určité náboženské praktiky jsou zakázány. V tomto bodě číslo 10 se říká, že nošení dlouhých vousů mladým mužům není dovoleno. V blízkosti se nachází jeden z mnoha převýchovných táborů v Sin-ťiangu, ve kterém zmizely stovky tisíc Ujgurů, Kazachů a dalších muslimských menšin. A je to tady, přímo v tomto regionu, kde jsou zničeny mešity.

Za poslední dva roky se města, městečka a vesnice, mnoho náboženských míst, které byly dříve zřetelně viditelné na satelitních snímcích, změnily na kousky holé země," pokračuje čínský korespondent.

"Čína v hrůzných detailech líčí, že její politika v Sin-ťiangu je racionální reakcí na léta separatistického násilí. V přístupu je nám však bráněno, když se pokoušíme nezávisle filmovat účinky těchto politických opatření ve městě Keriya." "Proč nemůžeme jít do mešity?" "Opravujeme silnici. Dnes je uzavřena." "Myslíme si, že silnice byla uzavřena okamžik před naším příjezdem. Viděli jsme i řadu dalších lidí na motocyklech, skútrech a některých vozech, kteří se zastavili a ptali se, proč nemohou projet," poskytuje John Sudworth slovní doprovod.

"Doufáme, že zjistíme, co se stalo se vstupem do mešity ve městě Aitika. Výrazný stín obrysu vstupu ukazuje, že na konci roku 2017 zde ještě stál. Podařilo se nám dostat dost blízko, abychom mohli natáčet některé stavební práce." "Toto je staveniště. Nefilmujte staveniště."

"Prostředek modlitebního sálu mešity s klenutými věžemi, je stále neporušený. Ale na místě, kde kdysi byl průchod do mešity, je stavební technika. Nedaleko byly také zbořeny tradiční čtvrti Ujgurů. Na tomto snímku lze vidět staré domy před dvěma lety. Celé řady zmizely jen o několik měsíců později."

"Tato oblast země je hnána dvěma hnacími sílami moderní Číny: usiluje o politickou stabilitu a hospodářský rozvoj. Není pochyb o tom, že tyto čtvrti byly chudé. Ale jejich demolicí, potlačováním víry těch, kteří v nich žili, a nucením statisíců z nich do převýchovy," obává se John Sudworth, "že celá historie a kultura jsou zničeny. V roce 2015 jsme natočili davy, mladé i staré, které se modlily v mešitě Id Kah. Vousy byly snadno viditelné. Po čtyřech letech jsou tváře hladce oholené," uzavírá John Sudworth.

"A to je scéna těsně před modlitbou. Uvnitř se v tichosti schází několik mužů." "Není pravda, že to, co jsme právě viděli, je důkazem, že Čína v tomto regionu udusila islám?" ptá se John Sudworth. "Bylo tam spousta lidí, kteří přišli dřív, ale v té době tam nebyla žádná práce a nikdo jim nenabídl práci. Lidé jsou nyní v pracovním procesu nebo jsou zaneprázdněni obchodem, takže nemají čas přijít a modlit se během dne," odvětí domorodý muž.

"Až donedávna bylo toto místo živým srdcem hluboce oddané společnosti. Teď už skoro nikdo nezůstal." Těmito slovy končí John Sudworth svůj videoklip.

Zdroj:
Překlad: Mirijam

KDYBY …

Kdyby byl Bavorov,
Kdyby byla Morava,
Kdyby ty muziky nebyly,
Kdybych já měl sto ovec,
Kdyby se v komnatách,
Kdybych já byl kovářem,
Kdyby šel vrátit čas,
Kdybys tak náhodou,
Kdyby tady byla taková panenka,
Kdybych byla vlaštovkou,
Landovo a Polákové Kdyby …
dost písní a veršů bylo složeno na slovíčko kdyby.

Ale co kdyby lidi byli k sobě hodní,
kdyby se usmívali, den po dni.
kdybych do tvé duše viděla,
kdybych potkala na schodech anděla.

Kdybych byla letuškou,
kdybych chodila s Matuškou,
kdybych vystupovala v cirkusovém varieté,
kdybys mě pozval na laskonku a tea.

Kdybych byla slavná celebrita,
kdybys byl student chudý,
já v průšvihách, co pořád lítá,
ty kolem krku šátek pionýrský, rudý.

Kdybych byla ryba,
byla bych jiná.
Kdyby šel vrátit čas,
dováděli bychom zas.

Kdybych měla křídla ptáka,
třeba z ptáka Rosomáka,
kdyby všechno lítalo,
kdyby bylo, co bývalo.

Kdybys nebyl hlupákem,
tak bys nebyl medvědem,
když tě chytím drapákem,
tak povíme lidem všem.

Jak nás slůvko kdyby láká,
kdybys stavěl sněhuláka,
kdybych byla Eskymák,
kdyby tys byl vlčí mák.

Kdybych řídila raketu,
kdybys postavil maketu.
Kdybych byla pevná skála
a každé bouřce odolala.

Kdybych byla astronaut,
kdybys ty měl hodně aut,
kdyby tys byl voják švarný,
kdy bys volal: "Máš to marný."

Kdyby tvoje ruce skvělé,
mě hladily po mém těle,
kdyby se roztrhlo nebe,
kdybych měla, miláčku, tebe.

Kdyby nebyla elektrika,
rozžali bychom petrolejku, co bliká,
kdyby nebylo mobilů,
bylo by méně debilů.

Kdyby všichni nosili v hlavě informace,
páni, to by zase byla jiná práce,
kdyby nám nepomáhaly počítače,
byli bychom země, která znovu pláče.

Kdyby láska zmizela
a zmizela by docela.
Kdybych měla koně
a žila jenom pro ně.

Kdybych byla zdráva,
nerostla, jak na poli tráva,
kdyby květy nezpívaly,
žádné bychom nedostaly.

Kdyby čas nehojil rány,
kdyby nepospíchal vpřed,
kdybych byla prosta many,
kdybych neměla žaludeční vřed.


Kdyby si příroda dělala, co chtěla,
kdyby člověk neničil ji zcela.
Kdyby mluvila zvířata,
to bychom se neměnili v prasata.

Kdyby byla nová revoluce,
kdybychom zas měli hole v ruce,
kdyby šel změnit svět,
šílenec zmáčkne knoflík - teď.

A zas máme nepopsanou tabuli rasu,
hledáme si novou trasu,
ještě že na KDYBY se nehraje,
to bychom se nedostali do ráje.




pondělí 24. června 2019

RAKOVINA SE DÁ POZNAT KREVNÍM TESTEM


Foto: Hush Naidoo z Unsplash


Výzkumníci chtějí poznat v budoucnosti nádory pomocí jednoduchých krevních testů. V současnosti probíhá zase jeden velký pokus.

Vědec, zabývající se výzkumem rakoviny, Bert Vogelstein, již získal mnohá ocenění za svoji práci na genetických mutacích, které mohou vyvolat rakovinu. Co ale vždycky chtěl objevit, byla metoda, jak tyto mutace včas poznat, konkrétně když lze nádory léčit stále ještě léčit relativně snadno.

Skupina investorů se nyní rozhodla dát 110 milionů dolarů do společnosti, která bude realizovat Volgesteinův sen. Jmenuje se Thrive Earlier Detection a je jednou z několika začínajících firem, která zkouší vyvinout screeningové testy, které mohou odhalit rakovinu pomocí jednoduchého krevního testu. Konkurenční společnost Grail dokonce získala více než 1 miliardu dolarů, aby vytvořila univerzální test detekce nádorů.

Koncept screeningu krve, také nazývaný "biopsie tekutin", je z velké části založen na dřívějším výzkumu Vogelsteina a jeho kolegy Kennetha Kinzlera z Univerzity Johnse Hopkinse. Myšlenka je založena na skutečnosti, že nádory plné mutací uvolňují do krevního oběhu připojený konec DNA a speciální proteiny. Někdy mohou být viděny i u toho, kdo nejeví žádné vnější známky rakoviny.

Pokus na 10 000 pacientkách

Společně s onkologem Nickolasem Papadopoulosem Vogelstein & Co. minulý rok popsal krevní test, který hledá 16 genů a osm proteinů, které odhalují několik typů rakoviny - včetně žaludku, vaječníků a jater. To fungovalo pro lidi, o nichž je již známo, že jsou nemocní.

Nyní je skupina v procesu ukončení studie, ve které je vyšetřeno 10 000 navenek zdravých pacientů ve věku od 65 do 75 let na skryté tumory. Pokud krevní test zjistí rakovinu, provede se kompletní vyšetření pomocí metody PET. Šetření probíhá u poskytovatele zdravotní péče Geisinger v Pensylvánii.

Místní lékaři uvádějí, že skutečně objevili a léčili nádory. Bude však trvat nejméně další rok, než budou výsledky zveřejněny. "Existují nějaká neoficiální pozorování, ale také si uvědomujeme, že se musíme vyhnout prodávat tuto technologii jako něco, co ještě není prokázáno. Je příliš brzy na to říci, že dokáže splnit všechny své sliby," říká Adam Buchanan, lékař z Geisingeru, který se zúčastňuje výzkumů a patří k jednomu z projektových manažerů.

Problém chybových hlášení

Screeningové testy jsou hodnoceny zkoumáním toho, kolik skutečných případů rakoviny je detekováno a jak často jsou falešně pozitivní. Aby to fungovalo, musí být nalezeno nejméně 20 procent skutečných nádorů, jak říká Vogelstein. "Vždycky pak dostávám otázku: Proč neuděláte 70 procent?" Ale ve skutečnosti se jedná již o velký krok vpřed, když dokážeme rozpoznat byť jen každou pětinu skrytých případů rakoviny v rané fázi. Tím by se dalo vhodnou léčbou dosáhnout více než téměř všemi novými léky, které obvykle prodlouží život pouze několik týdnů.

Problematičtější však je, když test chybně tvrdí, že se jedná o rakovinu. Jakýkoliv screeningový test určený pro masovou populaci musí vykazovat v tomto případě méně než jeden ze 100 případů, říká Vogelstein. "Pokud falešně diagnostikujete, následná vyšetření jsou zbytečná." Ta způsobila nejen emocionální trauma, ale i finanční náklady - nemluvě o možných vedlejších účincích.

Myšlenka Vogelsteina a jeho týmu na krevní testy byla zpočátku komercializována firmou PapGene, která nyní změnila svůj název na Thrive Screening, poté, co dostala zmíněných 110 milionů dolarů v investorských fondech. Za tím stojí skupina známých finančníků, jako je společnost rizikového kapitálu Third Rock nebo pojišťovna Blue Cross Blue Shield. V čele nové společnosti bude Kafka, který dříve pracoval v Cambridge, Massachusetts, lékařské nadace pro genetické testování.

Důkaz k záchraně života stále probíhá

Bernie Marcus, bohatý spoluzakladatel společnosti Home Depot, která financovala studii Geisinger za 15 milionů dolarů - a plánuje přidat 35 milionů a zapojit a rozšířit výzkum až na 40 000 pacientů - se sám nezúčastňuje této akce se společností Thrive Earlier Detection. "Prostě chtěl, aby se krevní test na rakovinu vyvíjel během jeho celého života, a nezajímá ho, jak se to děje, dokud se to dělá správně," řekl Vogelstein.

Společnost Thrive Earlier Detection musí nyní shromažďovat dostatek dat, aby přesvědčila pojišťovny, aby zaplatily výzkum. Zkouška by měla podle Kafky stát kolem 500 dolarů. Společnost nemusí prokázat, že dokáže zachránit životy. Ve skutečnosti to nebylo přesvědčivě objasněno ani ve studiích, které byly používány mnoho let, jako je mamografická studie rakoviny prsu. Místo toho, Thrive Earlier Detection chce ukázat další důležité hodnoty, jako je to, že rakovina pomocí krevních testů skutečně může být objevena dříve.

"Jestliže se toto prokáže, lze dospět ke smysluplnému závěru, že se tímto způsobem dají také zachránit životy," říká Vogelstein. Na druhé straně by stovky tisíc, ne-li miliony pacientů, potřebovalo přesvědčivý důkaz. "Tak dlouho nechce čekat."

Zdroj:
Překlad: Mirijam

neděle 23. června 2019

KRÁSA TICHA II

"Ahoj, tady já."

"Jé, to jsi ty? Ahoj, to jsem já."

"Miluji tě."

"Já tebe taky."

A dlouhé minuty mlčení. Jen láska prolézá telefonními dráty.

"Vy ale máte dlouhé hovory," ozve se kolegyně. Zazubím se. Kdyby věděla, že spolu mlčíme.

To je ta krása ticha. To je ta krása lásky v tichu. Pssst. Nerušit.


sobota 22. června 2019

Známý kostel Svatá rodina: Nejslavnější památce v Barceloně chybělo 137 let stavební povolení

Po dlouhých 137 let byla Svatá rodina nelegálně postavena, neboť jí chybělo stavební povolení. V této souvislosti je historickým nedorozuměním. Až konečně nyní smí být na nejslavnějším staveništi v Barceloně oficiálně stavěno.


©Pau Barrena/AFP Svatá rodina v Barceloně


Na nejslavnějším staveništi v Barceloně se smí konečně také po 137 letech oficiálně stavět: barcelonská městská rada přidělila 4,6 milionů eur ke stavebnímu povolení pro Svatou rodinu, které až dodnes slavná bazilika Antoniho Gaudí nemá, sdělila urbanistka Janet Sanz. Povolení je platné sedm roků - tedy až do roku 2026 - do kdy má být stavební dílo dokončeno. Neboť na tento rok spadá Gaudího sté výročí smrti.

V důsledku toho, že Svatá rodina tak dlouho nemá stavební povolení, označuje se historická památka jako nepovolená stavba: úřady teprve v roce 2016 objevily, že Gaudí roku 1882 začal se stavbou svého kostela bez jakéhokoliv svolení. O tři roky později požádal o stavební povolení, ale nikdy nedostal odpověď. To mu ale nezabránilo ve stavbě pokračovat až do června 1926, kdy byl sražen tramvají a o několik dnů později zemřel.

Odpor proti svaté stavbě

Podle schválení nesmí být Svatá rodina vyšší než 172 metrů. Rozpočet byl stanoven na 374 milionů eur - stavba je financována výlučně z darů a vstupného. Během jednání se stavební společností prosadila také starostka Ada Colau, že dalších 36 milionů eur půjde na rekonstrukci areálu a údržbu baziliky.

Svatá rodina je nejnavštěvovanější památka katalánského hlavního města. V roce 2017 zaznamenalo světové dědictví UNESCO 4,5 milionů návštěvníků. Avšak nejznámější stavba ve Španělsku se neobejde bez hádek: V 60tých letech byly v jedné akci sbírány podpisy, aby se zastavily stavební práce - dokonce se objevil otevřený dopis v denním tisku. V roce 2008 požadovala skupina 400 intelektuálů, mezi nimi také architekti a herci, rovněž zastavit stavební práce s odůvodněním, že církev "si přisvojuje turismus".

Zdroje:
Překlad: Mirijam

pátek 21. června 2019

SLUHA

Jakmile George Cleaver vydělal svůj první milion, on a paní Cleaverová se přestěhovali ze své malé předměstské vilky do elegantního londýnského domu. Získali francouzského šéfkuchaře jménem Monsieur Estragon a anglického sluhu nazývaného Tibbs, oba enormně drahé. S pomocí těchto dvou expertů, Cleaverovi šplhali po společenském žebříčku a začali pořádat večerní párty několikrát za týden ve velkém měřítku.

Ale nezdálo se, že by večeře docela vyšly. Chyběla tomu animace, jiskra pro nastavení konverzace, styl. Jistě, jídlo bylo vynikající a služby bezchybné.

"Co je sakra špatného na našich večírcích, Tibbsi?" ptal se pan Cleaver sluhy. "Proč se nikdo neuvolní a nenastolí pohodu?"

Tibbs naklonil hlavu na jednu stranu a podíval se na strop. "Myslím, pane, nebudete uražen, když přednesu malý návrh?"

"Co je to?"

"To je víno, pane."

"Jaké víno?"

"Dobrá, pane, Monsieur Estragon servíruje vynikající jídla. Vynikající jídla si žádají vynikající vína. Ale vy jim podáváte levné a velmi odporné španělské červené."

"Proč jste to proboha neřekl dříve, blbče?" křičel pan Cleaver. Nemám nedostatek peněz. Dám jim to nejlepší vhodné víno na světě, jestli je to to, co chtějí. Jaké je nejlepší víno světa?"

Bordó, pane," odpověděl sluha, " z největších châteaux v Bordeaux - Lafite, Latour, Haut-Brion, Margaux, Mouton-Rothschild a Cheval Blanc. A z nejlepších ročníků, které jsou, podle mého názoru, 1906, 1914, 1929 a 1945. Cheval Blanc byl také vynikající v letech 1895 a 1921 a Haut-Brion v roce 1906.

"Kup je všechny" řekl pan Cleaver. Naplň vhodný sklep od stropu k zemi!"

"Mohu to zkusit, pane," řekl sluha. "Ale vína jako tahle jsou extrémně vzácná a stojí celé jmění."

"Nesténám nad částkou!" řekl pan Cleaver. "Jen jdi ven a vezmi je!"

To se lehčeji řekne, než udělá. Nikde v Anglii nebo Francii nemohl Tibbs najít žádné víno z let 1895, 1906, 1914 nebo 1921. Ale podařilo se mu sehnat nějaká z ročníků 1924 a 1945. Účty za tato vína byly astronomické. Byly ve skutečnosti tak obrovské, že dokonce pan Cleaver se posadil a zbystřil. A jeho zájem se rychle obrátil do úplného nadšení, když mu sluha naznačil, že znalost vína je velmi významným společenským přínosem. Pan Cleaver koupil knihy o vínech a četl je od úvodu až k doslovu. Také se naučil skvělému obchodu od samotného Tibbse, který ho naučil mezi jinými věcmi, jak správně má být víno ochutnáváno. "Nejdříve, pane, přičuchnete dlouze a hluboce, s nosem přímo v horní části sklenice, takhle. Potom si vezmete do plné pusy a trochu své rty pootevřete a nasajete vzduch a necháte vzduchovou bublinu projít vínem. Podívejte se na mne, jak to dělám. Potom ho důrazně válíte ve svých ústech. A nakonec ho polknete."

V pravý čas se pane Cleaver začal považovat za odborníka na víno, nevyhnutelně se stal svou gastronomií obrovsky trapný. "Dámy a pánové," oznámil u večeře a pozvedl svoji sklenici, "to je Margaux 29! Nejlepší ročník století! A povšimněte se zvláště chuti po polknutí, a jak drobná stopa taninu mu dává nádhernou adstringentní kvalitu! Úžasné, že ano?"
Hosté přikývli, popíjeli a zamumlali několik slov chvály, ale to bylo všechno.

"Co je to za hloupé hosty?" řekl pan Cleaver Tibbsovi poté, co nějací hosté odešli. Cožpak žádný z nich neocení dobré víno?"

Sluha sklonil hlavu stranou a zadíval se nahoru. "Myslím, že by ho ocenili, pane," řekl, "kdyby byli schopni ho ochutnat. Ale nemohli."

"Co k sakru myslíte, tím nemohli?"

"Myslím, pane, že jste instruoval Monsieur Estragona, aby dal libovolné množství octu do salátové zálivky."

"Co je na tom špatného? Mám rád ocet."

"Ocet," řekl sluha, "je nepřítel vína. Zničí chuť. Dressing by měl být udělán z panenského olivového oleje a trochou citronové šťávy. Nic jiného."

"Kecy!" řekl pan Cleaver.

"Jak si přejete, pane."

"Říkám to znovu, Tibbsi. Kecáte. Ocet nezkazí chuť ani trochu."

"Jste velmi šťastný člověk, pane," zamumlal sluha, couvajíc z místnosti.



Tu noc u večeře hostitel začal zesměšňovat svého sluhu před hosty. "Pan Tibbs," řekl, "mi zkusil říci, že nemohu ochutnat víno, když dám ocet do dresinkového salátu. Je to tak, Tibbsi?"

"Ano, pane," odpověděl Tibbs těžce.

"A já jsem mu řekl, že kecá. Že ano, Tibbsi?"

"Ano, pane."

"Toto víno," pan Cleaver pokračoval a zvedle svoji sklenici, "mi chutná přesně jako Château Lafite 45 a co navíc, je to Château Lafite 45."

Sluha Tibbs stál velmi klidně a vztyčil se u příborníku. Jeho tvář zbělala. "Promiňte mi to, pane," řekl, "ale to není Lafite 45."

Pan Cleaver se otočil ve svém křesle a zíral na sluhu. "Co tím k sakru myslíte," řekl. "Vedle vás jsou prázdné láhve, abyste to dokázal!"

Tato velká červená vína stará a plná usazenin, byla vždy stáčena Tibbsem před večeří. Byla servírována ve skleněných karafách, zatímco prázdné láhve podle zvyku byly umístěny na příborníku. Právě teď, dvě prázdné láhve Lafite 45 stály na příborníku a všichni je viděli.

"Víno, které pijete, pane, řekl sluha klidně, je levné a poněkud odporné španělské červené."

Pan Cleaver se podíval na víno ve své sklenici, potom na sluhu. Krev se mu nahrnula do tváře, jeho kůže zčervenala. "Vy lžete, Tibbsi!" řekl.

"Ne, pane, nelžu," odpověděl Tibbs. "Vlastně jsem vám nikdy neservíroval jiné víno než španělské červené od té době, co jsem tady. Zdálo se, že vám to plně vyhovuje."

"Nevěřte mu!" vykřikl pan Cleaver ke svým hostům. "Ten muž zešílel."

"Se skvělými víny," řekl sluha, "by se mělo zacházet s úctou. Už to je dost špatné, že zničíte chuť třemi nebo čtyřmi koktaily před večeří, což lidé děláte, ale když nacákáte ocet do jídla, znehodnotíte životní koupi a je to, jako byste pili splašky."

Deset pobouřených tváří zíralo na sluhu. Vyvedl je z rovnováhy. Ztratili řeč.

"Toto," řekl sluha, natáhl se a dotknul se prsty láskyplně jedné z prázdných lahví, "toto je poslední ročník čtyřicet pět. Dvacet devítky již došly. Ale byla to skvělá vína. Monsieur Estragon a já jsme je nesmírně zbožňovali."

Sluha se uklonil a vyšel pomalu z místnosti. Přešel halu a vyšel předními dveřmi domu na ulici, kde již Monsieur Estragon měl naložené jejich kufry v zavazadlovém prostoru malého auta, které vlastnili společně.


Zdroj:
Roald Dahl: Sluha
Překlad: Mirijam (nenašla jsem na databázi knih překlad, pokud nebude tato povídka součástí Dahlových povídek)

čtvrtek 20. června 2019

ROZPOČITADLO


Shlédneme dnes porno,

když už máme volno,

aspoň trochu erotiky,

rozepnu ti tvé knoflíky.



Enyky, benyky, kliky bé,

už jsi ve mně, jé.


KRÁSA TICHA

Znám krajinu tichou na stráni,
tam dýše vůkol krása ticha.
Ticho a zpěv ptáků smutek zahání,
radostí a štěstím člověk sotva dýchá.

Ruce za hlavu, oblaka plují,
vleže v čerstvé, zelené trávě.
Ten klid tisíce generací pamatují,
kde já si klid ticha užívám právě.

K svatému Jakubu pramálo lidí chodí
a já vší civilizace prosta,
užívám si samoty
a počítám do sta.

Zda zaslechnu aspoň bzukot včel,
které opylují sedmikrásky,
jen tichý vánek zavěje
a nejsou slyšet žádné hlásky.

Přitahují mě tiché hřbitovy.
K té nesmírné kráse,
kde mrtví už nemluví,
se budu vracet zas a zase.

Umrlci vylézají ze hrobů,
zvony Jakuba odbíjí,
zbaveni života okovů,
krása ticha nepomíjí.

Až v kráse ticha budeš snít,
v trávě pod Jakubem na stráni,
zkus mysl svoji uklidnit
a šťastna budeš tisíc a více dní.



Poutní kaple svatého Jakuba s křížovou cestou, Ivančice



středa 19. června 2019

HLUBINNÉ RYBY. NETVOR S PRŮHLEDNÝMI ZUBY

V hlubokém moři plavou ryby s průhlednými zuby. Badatelé nyní objevili, jakou to přináší výhodu.


V moři existují bytosti, se kterými bychom se jen neradi setkali. Aristostomias scintillans je takový případ. Hlubinná ryba je černá jako tma a má velkou hlavu s mohutnou čelistí. Z ní civí mnoho vyčnívajících zubů. Dravá ryba s vyčnívajícími zuby vypadá děsivě, a nic na tom nemění ani malá velikost těla.

Podívá-li se člověk pozorně na asi 15 cm dlouhé stvoření podobné úhořovi, něco ho napadne: ryba z rodiny Stomiidae má průhledné zuby. Proč?

To se také ptali výzkumníci na kalifornské univerzitě Audrey Velasco Hogana v San Diegu. Hlubinné ryby jsou tím známy, že se umí vynikajícím způsobem přizpůsobit životním podmínkám v moři v hloubce několik tisíc metrů. Některé druhy dravých ryb vyrábějí v tmavém světě hlubokého moře světelné impulsy, kterými lákají kořist. Mezi ně patří také Aristostomias scintillans.

Ale průhlednými zuby disponují jen větší druhy. "To nás zmátlo," podávají zprávu badatelé v aktuální studii, která byla uveřejněna v odborném časopise "Matter".

Spolu s výzkumníkem materiálu Eduardem Arztem z leibnického Institutu pro nové materiály prohlíželi si vědci zuby mimo jiné také pod elektronovým mikroskopem a chtěli vědět, z čeho jsou vytvořeny. Analýzou objevili na povrchu speciální nanokrystaly z hydroxylapatitu. Ty jsou strukturovány tak, že prakticky žádné světlo nepropouští nebo neodráží.

Kromě toho těmto rybám chybí tak zvané dentinové kanálky. Tyto dutiny propůjčují zubům lidí a zvířatům svoji barvu. Protože Stomiidae nemá žádné dentinové kanálky, jsou její zuby průhledné, píší výzkumníci.

Tým věří, že tato pozoruhodnost se vyvinula v průběhu evoluce, protože rybu prakticky dělá neviditelnou. Kvůli této kamufláži patří ryby Stommidae mezi přední dravce hlubinného moře, ačkoliv jsou relativně pomalé a malé.

"Většinou plavou většinu času s otevřenou čelistí na místě a čekají, až něco popluje kolem. Zuby jsou vždy vystaveny, proto je důležité, že jsou transparentní a tím neodráží nebo nepropouští světlo," tolik Velasco Hogan.

Výzkumníci doufají, že jejich znalosti pomohou vyvinout nové materiály. Tak by se mohla na bázi kristalinové nanostruktury, která se nachází v zubech ryby Stommidae, snad někdy vyrábět průhledná keramika.

Zdroj:
Překlad: Mirijam

úterý 18. června 2019

Norská princezna a šaman

Chce měnit atomy a snižovat věk

Norská princezna miluje šamana


Hokus pokus Radost z lásky … Touto fotografií představuje Märtha Louise svoji novou lásku

Je sestrou norského korunního prince Haakona (45) a už dokázala překvapit.

Nejdříve se provdala princezna Märtha Louise (47) za kontroverzního umělce a skladatele Ari Behna, vzdala se kvůli němu titulu "královská výsost", poté otevřela "Školu andělů", psala ezoterické knihy a prohlásil, že může léčit pokládáním ruky. Mezitím se trojnásobná matka rozvedla.

Nyní nově překvapuje dvůr a Nory. V neděli večer sdělila přes instagram: "Miluji Dureka Verretta (44)." Je šaman …

"Cítíte to, když narazíte na dvojitý plamen," píše princezna. Měla jsem štěstí … Durek změnil můj život. Ujasnil mi, že na této planetě existuje bezpodmínečná láska. Objímá mne, aniž by se na něco ptal, beze strachu. Dovede mě rozesmát, sdílí se mnou jeho moudrost s rozmanitostí jeho bytí … Miluji tě od této věčnosti až do té další."

Kritika nenechala na sebe dlouho čekat …

Všechny norské noviny se zabývaly v úterý tímto neobyčejným vztahem. Respektované noviny "Aftenposten" komentovaly: "Princezna může milovat, koho chce. Problémem zůstává obchodní spolupráce se šamanem."

Šaman si myslí, že může otáčet atomová jádra …

Lásku sdílí oba dva. Seznámili se v říjnu 2018 prostřednictvím společných přátel. V březnu vystupovali v jedné talkshow a nyní jedou v Norsku společně na turné.

Šaman chce především povídat o své šamanské existenci. Jak to tak vypadá, prohlásil v jednom interview s americkým hlasatelem Focus TV Network. "My šamani máme přístup k atomům, můžeme otáčet atomovými jádry a tím snižovat věk."

Norský fyzik - profesor Alex Hausen měl k tomu jen komentář: "Žvást." Durek je na Fyzikálním ústavu srdečně vítán, pak bude mít možnost vysvětlit tu záležitost s atomy.

Možná to je ale to, o čem Durek mluví. Podle jeho hlavní stránky je "šamanem šesté generace." Je americký občan, jeho matka byla Norka s indickými kořeny. Matka ho upozornila na jeho mimořádné schopnosti.

Stal se šamanem, protože podle jeho výpovědi prošel sedmi testy z různých světů a deseti testy od neviditelných duchů. Také přežil onemocnění ledvin, na které téměř zemřel, protože "duchové to chtěli". Skutečností zůstává, že mu jeho sestra v roce 2012 darovala ledvinu a život mu zachránila transplantace.

Mimoto tvrdí, že může léčit různé nemoci osobně s pomocí duchů. "Pacientku s ledvinovými kameny mohl vyléčit za deset minut. Pacientku se zánětem slinivky břišní také uzdravil. Obě mohly opustit nemocnici," prohlásil v hodinovém podcastu.

Od pondělí je zvláštní pár v Norku na turné. Celkem jsou naplánovány tři přednášky. Po veřejném oznámení, že se milují, vzbudil pár velký zájem. Do pondělního rána bylo prodáno jen 13 lístků. Poté si několik stovek Norů zakoupilo vstupenky. V úterý ráno sdělil pár přes facebook, že nyní je jeden ze čtyř termínů vyprodán.

Dvůr má k nové lásce královské dcery jen dvě slova: "Bez komentáře." Protože princezna oficiálně odmítla titul "královská výsost" a nedostala žádnou peněžitou podporu, může si dělat, co se jí zlíbí.

Ty norské princezny. Dokonce odmítnou peníze a královský titul. Já bych se držela renty zuby nehty. I šamana. Hezký mladík. Nevím, jestli by rozkládal nebo pohyboval atomy, ale vím, že bych byla naměkko. Ale nejsem princezna. Škoda.

Norsko je zvláštní země zvláštních mravů.

Zdroj:
Překlad a komentář: Mirijam


pondělí 17. června 2019

VÍLY A KOCOUR

V lese na paloučku,
tancují víly taneček.
Šel kolem kocour
nesl malý raneček.

Copak máš v tom ranečku,
víly praví,
pytel buchet schovávám,
s nimi mě svět baví.

Zatancuj si s námi,
kocoure milý,
tancovat já neumím,
vy byste mě utančily.

Kocourku, mourku,
dáme kvapík,
chytneme se za ruce,
tak buď chlapík.

A kocourku milý,
co červené kozačky,
chytneme se v pase,
budem dělat otáčky?

Ostych ztratíš,
dupneš si a vesele,
zazpíváme písničku,
pěkně bude po těle.

V lese tam to křepčí,
kocour a víly válí rock,
když by někdo chyběl,
vydáte se na záskok?

Po bujarém veselí,
Star Dance novou vyhlásí,
pytel buchet v odměnu,
haló, dejte jim své hlasy.




neděle 16. června 2019

STRAVOVÁNÍ A CHOVÁNÍ V CIZINĚ

Přinášíme několik rad, jak neurazit hostitele v cizině, chovat se u stolu přátelsky a na co si dávat pozor:

V zemi gurmánů. Jste zvyklí do sebe jídlo rychle naházet a běžet zase dál? Ve Francii na tento zvyk raději zapomeňte, jídlo si vychutnávejte dlouho a přátelsky, společensky konverzujte u stolu s ostatními. Pečivo se jí až se sýry!

Bramborové faux pas. Pokud budete v Německu jíst brambory, nekrájejte je nožem, ale vidličkou. Jinak by se zdálo, že jsou nedovařené a kuchařky by mohly být dotčeny.

U čínského stolu. V Číně je zdvořilé při jídle hlasitě mlaskat. Dáváte najevo, že vám chutnalo. Ovšem pozor - pokud sníte všechno do posledního sousta, vzbudíte dojem, že jídla bylo málo. Proto nechte na talíři, v misce alespoň malý kousek. V Číně také není zvykem dávat obsluze spropitné.

A něco k pořekadlu: Jiný kraj, jiný mrav. Co se u nás považuje za přátelské, může jinde vypadat jako nezdvořilé a naopak!

Návštěva v Turecku. Pokud vás někdo v Turecku pozve na návštěvu, není to "normální" jako u nás, ale veliká čest. A patří k dobrému tónu pozvání opětovat. Ale opatrně s chválou! Pokud u hostitele budete opěvovat například krásnou vázu na poličce nebo nádherný obraz, pověšený na zdi, hlasitě a radostně ho neobdivujte, protože jinak se může hostitel cítit povinován vám krásný exemplář darovat!

Doprava ve Velké Británii. Ve Velké Británii je přirozené, že se řidiči za jeho službu děkuje.

Přesní jako hodinky. V některých zemích vyjádříte úctu druhým tím, že přijdete na vaši schůzku včas. Na dochvilnost si potrpí hlavně Němci, Švýcaři, Rakušané, ale také Skandinávci. Dalo by se konstatovat, že čím je země jižněji, tím spíše vám obyvatelé vaše zpoždění odpustí nebo naopak budete muset čekat vy.

Přezouvání dovoleno. Američané se nepřezouvají. U nás je přezouvání přirozené. Stejně tak si v přezouvání libují Japonci. V Japonsku po vás můžou dokonce chtít přezout se při vstupu do restaurace nebo před vstupem na toaletu. Buďte na to připraveni. Japonci vám však nabídnou speciální bačkory.


Zdroj:
Jana Uhlířová: KATKA, 23/2019
Úprava: Mirijam

sobota 15. června 2019

TEST - JSEM JÁ VŮBEC NORMÁLNÍ?

Nikdo nechce být považován za blázna, ale také jsme neradi obyčejní, průměrní. Provedete-li si tento test, dozvíte se, zda se řadíte k těm přizpůsobivým, hodným nebo k těm tak trochu praštěným.

1. Jakou barvu vlasů byste měli nejraději bez ohledu na cizí názory?

A. blond

B. růžovou, lila nebo zelenou

C. mám moc ráda vlastní barvu vlasů


2. Cítíte se opravdu dospělí?

A. Samozřejmě jsem dospělý

B. Ne, fakt ne

C. Pokouším se stále udržet si něco dětského


3. Řekli byste o sobě, že se rychle rozčílíte?

A. Ne, jsem spíš pohodář

B. Ano, ale zkouším to neprojevovat

C. No jasně, také je k tomu dost příležitostí


4. Jak byste ohodnotili svou schopnost se soustředit?

A. Když mě něco fascinuje, umím se extrémně dobře soustředit

B. Nijak zvlášť dobře

C. Docela to jde


5. Věříte na UFO?

A. No jasně!

B. Spíš ne, ale kdo ví, co všechno existuje

C. Ne, je to nesmysl


6. Řekli byste o sobě, že jste něčím zvláštní?

A. Ano, ale každý člověk je něčím zvláštní

B. Nevím

C. Ano, říká mi to hodně lidí


7. Nečekaně vás zkritizuje pro vás hodně důležitý člověk. Co uděláte?

A. Přemýšlím o tom, co mi řekl

B. Samozřejmě se bráním

C. Hodně mě to znejistí


8. Patříte k žárlivcům a je to na vás poznat?

A. Žárlím, jen když mám dojem, že existuje důvod

B. Jasně, a pak někdy dělám scény

C. Ano, samozřejmě, ale nedávám to najevo


9. Ženy by měly vždy dbát na to, aby byly pořád pro partnera atraktivní. Souhlasíte s tímto názorem?

A. Partner by mě měl milovat takovou, jaká jsem

B. Ano, dbám na to, abych pro něj byla atraktivní

C. Ve vztahu by se měli snažit oba, ale nepřehánět to


10. Dát v práci výpověď, abyste mohla rok cestovat kolem světa - jak to hodnotíte?

A. Nápad je to super, ale sama na to nemám dost odvahy

B. Přijde mi to riskantní

C. Umím si představit, že to jednoho dne udělám také


11. Co uděláte, když jste hodně na nervy?

A. Stáhnu se do sebe, aby tím nikdo netrpěl

B. Pokusím se dát zase dohromady

C. Přiznám si svoje pocity a pak je pustím ven


12. Je potřeba vyluxovat - jak to s partnerem řešíte?

A. Nijak to neřešíme - je jasné, že když ho nedonutím, nikdy to neudělá

B. Vyluxuju rovnou sama, protože to drahému tolik nejde

C. Jednou luxuje on, podruhé já


13. Právě chcete něco dělat v domácnosti, když zavolá kamarádka a chce s vámi něco podniknout …

A. Řeknu, že můžu za hodinu, a vyřídím zatím to nejdůležitější

B. Nechám to být a jdu ven

C. Je jedno, jak se rozhodnu, nebudu se přitom cítit dobře

012345678910111213
A2113311131231
B3322123322123
C1231232213312


Vyhodnocení

Sečtěte body svých odpovědí:

13 - 21 bodů:
Zlatý střed

Jste obdivuhodně normální a průměrní v tom nejlepším smyslu slova. Znamená to, že vycházíte na jedničku dobře sami se sebou, blízkými a úspěšně procházíte životem, ale dáváte najevo i osobní názory a pohledy. Jste osobití, ale ne tak vyhroceně, abyste si komplikovali život. Záviděníhodné!

22 - 30 bodů:
Křehká květinka

Jste velmi citlivý člověk, a proto si se vším děláte starosti. Abyste se tomu vyhnuli, zkoušíte neporušovat raději žádná pravidla. To je v podstatě přínosný postup, ale sami sebe tak dostáváte pod strašný tlak. Upřímně: nemusíte být tak normální. Odvažte se někdy! Okolí vás nebude mít kvůli tomu o nic méně rádo, právě naopak: možná si vás dokonce oblíbí ještě o trochu víc.

31 - 39 bodů:
Splašené kuře

Možná nad vámi někteří lidé vrtí hlavou. Zaručeně je ale i dost takových, kteří vás ve skrytu duše vlastně obdivují pro vaši odvahu, s jakou stojíte sami za sebou a svou jedinečností. Jste všechno ostatní, jen ne průměrní. Přitom se netrápíte otázkou, zda byste se neměli druhým víc přizpůsobovat. Nemusíte ale ani vynikat za každou cenu - občas si dovolte být úplně normální a obyčejní.

Zdroj:
Katka 23/2019
Úprava: Mirijam

pátek 14. června 2019

VEGETARIÁNI NEBO VŠEŽRAVCI?

Vegetariánský způsob života je stále častější. Nabízí se otázka. Je opravdu zdravější? Jiná skupina, ke které se řadím i já, tvrdí, že jsme se narodili jako všežravci a potřebujeme maso. Jak tomu je?

Výhody vegetariánství se dají shrnout do následujících bodů:

· rostlinná strava přispívá k delšímu životu a chrání před civilizačními chorobami
· vegetariáni mají nižší krevní tlak a nižší hladinu cholesterolu
· trpí méně nadváhou, žlučníkovými kameny nebo cukrovkou druhého typu
· u vegetariánů je nižší pravděpodobnost, že onemocní kardiovaskulární chorobou
· zelenina a ovoce obsahují oproti masu celou škálu vitamínů (především vitamín C), minerálů, antioxidantů a karotenů
· většina vegetariánů vyznává automaticky celkově zdravější životní styl
· vegetariáni jedí více vlákniny a méně tuků

Stejně tak existuje velké množství nevýhod:

· vegetariáni trpí více nedostatkem železa a mastných omega-3 kyselin
· jsou více ohroženi chudokrevností a zvýšenou únavou
· vegetariáni mají potíže s imunitou a lomivostí kostí
· častěji je postihuje Alzheimerova choroba a mrtvice
· ženy vegetariánky mají častěji problémy s menstruačním cyklem i s otěhotněním
· rostlinná strava neobsahuje plnohodnotné bílkoviny, proto se doporučuje jíst pravidelně mléčné výrobky a jednou za čas vejce
· mohou mít problémy s funkčností štítné žlázy, především kvůli nedostatku jodu

Přejděme k výhodám konzumentů masa:

· libové maso je plnohodnotným zdrojem bílkovin, které se v rostlinné stravě nenacházejí
· v mase se nacházejí mastné kyseliny, vitamíny především skupiny B (B12, B2, niacin, B6) a minerály (železo, zinek, dusík)

K nevýhodám pojídání masa patří:

· masitá strava zvyšuje hladinu tuku v těle, což způsobuje obezitu, vysoký cholesterol a tlak
· při konzumaci masa se zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku
· maso v jídelníčku způsobuje rychlejší stárnutí organismu.

K nevýhodám se dá řadit i dnes tolik populární grilování. Griluje se především maso. Při tomto zpracování masa se uvolňují karcinogenní látky.

Který způsob stravování je zdravější, o tom se vedou dlouhé diskuse a spory. Oba dva způsoby mohou být pro zdraví prospěšné, ale i zničující, pokud se zachází do extrému. Stejně tak je nutno konstatovat, že jak vegetariáni, tak všežravci se potýkají s chorobami a s různými nedostatky ve stravě. Obecně platí, že jídelníček by měl být vyvážený, s dostatečným množstvím tuku, vitamínů, minerálů i vlákniny. V našem jídelníčku by neměl chybět dostatek ovoce a zeleniny.

Ti, kdo jedí maso, argumentují, že se řadíme mezi všežravce. Na druhou stranu se říká, že vegetariáni žijí zdravěji a prý trpí méně nemocemi. Ale většinou je ke změně životního stylu vede úcta ke zvířatům nebo náboženství.

Naši předkové byli sběrači a živili se rostlinnou stravou. Později začali chodit po dvou končetinách a naučili se vyrábět nástroje, s jejichž pomocí mohli ulovit i velkou a nebezpečnou zvěř, což vedlo ke změně jídelníčku i uzpůsobení chrupu.
Z historie ale víme, že první zmínky o vegetariánství pocházejí už od starověkých civilizací, především z oblasti Indie. Tento druh stravování se objevil z náboženských důvodů, v době, kdy védské náboženství bylo na ústupu a přecházelo se k hinduismu a buddhismu. Tyto duchovní směry ctí a respektují všechny živé bytosti. A také v této oblasti nebyla lovná zvěř. O vegetariánství se můžeme dočíst i ve starověkém Řecku, Egyptě a dalších kulturách.

Stejně tak i maso, především v období středověku, mělo své nezastupitelné místo. Je nejen vydatným zdrojem bílkoviny a energie, ale bylo symbolem bohatství a blahobytu a nechybělo na žádných evropských královských stolech.

Při správném způsobu stravování není strava, obsahující maso, ani vegetariánská strava špatný směr.

Já osobně vegetariánka nejsem. Jím maso, ale dám si i bezmasé jídlo, konzumuji hodně ovoce a zeleniny. Co znám vegetariány, tak mi nepřišlo, že by oplývali zdravím. Učitel angličtiny, vegetarián, byl věčně nemocný. Stejně jako personalistka v bývalé firmě, která nejedla maso z etických důvodů, měla velký vztah ke zvířatům, ale zdraví také moc nepobrala.

Podle mého názoru je důležité jíst střídmě, pravidelně, spíše v menších dávkách. Jíst vše, dodržovat pitný režim a poslouchat své tělo. Mohou být jídla, která člověku nedělají dobře, i když si není vědom žádné nemoci. Také může mít alergii na nějaké potraviny nebo poživatiny - mléko, ořechy. V poslední době se hodně mluví o lepku. Zdravotní intolerance na některé potraviny pak především dětem ve škole přináší různá omezení.

Ráda si přečtu vaše názory k tomuto článku.




Zdroj:
Svět na dlani 6/2019
Zpracovala, upravila a doplnila: Mirijam

čtvrtek 13. června 2019

Jednoduché komunikační pravidlo k záchraně manželství

Jednoduché komunikační pravidlo může zachránit vaše manželství. Naučte se spojit a naslouchat.

Fejetonistka Ellen Goodmanová kdysi citovala přítele, který dal její dceři nádhernou radu:

"Mluv, mluv, mluv!" říkávala její matka. Vylepšil jsem to radou a vznesl jsem: "Poslouchej své nápady a čas od času přidávej poznámky pod čarou."

Všechny způsoby mluvení však nejsou rovnocenné. Jednou z výzev v manželství jsou autentická tvrzení v "já" formě, která vyjadřují naše přesvědčení a pocity bez posuzování či útoku na vašeho partnera. To může být dost snadné, pokud váš partner rázně souhlasně přikývne ("Myslela jsem, že budeš dnes večer skvělý") nebo pokud se jedná o neutrální záležitost ("Vím, že se ti líbí vanilka, ale dávám přednost čokoládě"). Ale když se zabýváte defenzivním partnerem nebo záležitostí, která vzbuzuje emoce, nic není jednoduché ani snadné.

Tvrzení v JÁ formě při obtížné konverzaci však může vyústit v explozi nebo až k všestrannému boji. Prohlášení "JÁ" začíná slovy "Myslím…" "Cítím…" "Obávám se…" "Chci…" Zkoušejte tento způsob prohlášení.

A co je nejdůležitější, nezapomeňte, že pravdivé prohlášení v "já" formě, první osobě:
  • se jenom lehce zdůrazňuje
  • neposuzuje a neobviňuje
  • neznamená, že druhá osoba je zodpovědná za vaše pocity nebo reakce
  • je jen o vás, nikoliv o vašem partnerovi.
Každé "ty" ("ty" vládneš, řídíš!") Může být změněno na "JÁ". ("Musím zde učinit vlastní rozhodnutí"). Mějte však na paměti, že změna gramatické struktury vašich vět je jen částí výzvy. Musíte také dostat správnou intonaci do vašeho hlasu. Intenzivní, reaktivní tón "vrátí" i ty pečlivě zkonstruované "JÁ" tvrzení "a může narazit na obviňování. Zdržte se jakékoliv komunikace, dokud vyjadřování v první osobě nebude útočné.

Upozornění: Pozor na pseudojazyk "JÁ"! (Pseudojazyk "JÁ" - zdá se, že mluvím v první osobě, ale není tomu tak)

Můžeme si myslet, že mluvíme v jazyce "JÁ", když před větou používáme "myslím" nebo "cítím", ale to neznamená, že tomu tak skutečně je. Někdy je snadné odhalit pseudoprohlášení v JÁ formě - první osobě, ("Myslím, že máš narcistickou poruchu osobnosti"), která posuzuje nebo diagnostikuje druhou osobu.

V mnoha případech však může být rozdíl mezi pravdivým "JÁ" tvrzením a pseudo "JÁ" tvrzením jemný. Můj přítel vypráví tento příběh o své ženě Jill. Je to dobrý příklad jeho manželky, která učinila prohlášení v první osobě, které bylo opravdu "tvým" prohlášením, převlečeného do "mého" oblečení.

Můj přítel píše: V mojí domácí kanceláři byl v poslední době nepořádek a Jill, která sdílí tento prostor, je mnohem energičtější a pořádkumilovnější osoba než já. Po pohledu na hromady papírů všude na mém stole a podlaze mi řekla:

"Když vstoupím do této místnosti, mám pocit, že se naše domácnost úplně rozpadá."

Úplně se rozpadá! Naše domácnost? Jsem její pracovitý věrný partner 14 let, a protože kancelář je z poloviny zavalena nepořádkem, tak jí připadá naše domácnost jako všechno, co se kolem ní rozpadá? A přesto, když jsem řekl: "To je velmi tvrdé prohlášení," prostě odpověděla:" No, je to, jak to cítím. "

Jak na to mohu odpovědět?

Je nepravděpodobné, že by partner měl prostor na to, aby zvážil své chování, ještě méně je pravděpodobné, že se bude za to omlouvat, zvláště pokud se domnívá, že by položil hlavu na špalek, uzavřel prostor veškeré komunikaci a převzal odpovědnost nejen za své chování, ale také za vaše neštěstí.

Pamatujte si toto: Prohlášení v první osobě - JÁ formě - by mělo sloužit k objasnění naší pozice, ne jako trojský kůň pro pašování soudů a obvinění.

Harriet Lerner, Ph.D., je autorkou mnoha knih, včetně New York Times bestselleru, Tanec hněvu a Proč se nebudete omlouvat: Léčení velkých zrad a každodenních zranění.


Zdroj:
Překlad: Mirijam
 

 

středa 12. června 2019

VTIP O SEXUÁLNÍCH ÚCHYLKÁCH

Ve vězení se setkají v jedné cele zoofil, pedofil, nekrofil, sadista a masochista. Dozorce vyslechl jejich rozhovor:

"Kdyby tu byl pejsek," s povzdechem nadhodil zoofil.

"Nebo aspoň štěňátko," přidal se pedofil.

"Mohlo by být i mrtvé," připomenul se nekrofil.

"Já bych je zabil," zazářily oči sadistovi.

"Haf, haf," s nadšením se ozval masochista.

ŠRÁM NA SRDCI

Jakákoliv bolest, zklamání,
uražená ješitnost, či arogance,
mě až k pláči dohání
jako baletní, tklivé tance.

A na srdci šrámy
mi nejsou cizí,
sbal si svoje krámy,
naše láska mizí.

Šrámy na srdci, kdo zhojí
a bolestivá zranění,
kterých se každý bojí,
způsobí v hlavě zatmění.

Potácím se noční ulicí,
šrámy a jizvy v sobě dřímající,
balvan před sebou kulící,
srdce mluvit chce, ač nemá mi co říci.

Jenom doutnám, křísím plamínek,
zas doletím ke měsíci, ke hvězdám,
tak obejmi mne kolem ramínek,
pojď se mnou, ráda se ti odevzdám.

Další jizva hloub a zas,
pýcha, ponížení, arogance,
ty mi jistě zlámeš vaz,
ne, pro nás není šance.


úterý 11. června 2019

KLÍČE K POZITIVNÍMU MYŠLENÍ IV.

Slova moudrých
"Cesta o tisíci mil začíná jedním krokem." Lao-c'
"A všecko, což byste koli činili, z té duše čiňte, jako Pánu, a ne lidem" Kolossenští 3:23
"Každá parádní práce je zpočátku neproveditelná." Thomas Carlyle
"Ta velká věc na tomto světě neleží ani tak v tom, kde jsme, ale v jakém směru se pohybujeme." Oliver Wendell Holmes
"Čtyři kroky k úspěchu: účelně plánuj, blahosklonně připravuj, pozitivně postupuj a vytrvale pokračuj." William A. Ward
"Většina lidí si neplánuje selhání; selhávají v tom, že neplánují vůbec." John L. Beckley
"Ke každému plánu nějakých akcí existují rizika a náklady, ale ty jsou mnohem menší než dlouhodobá rizika a náklady z nečinnosti." John F. Kennedy
"Silné životy jsou motivovány dynamickými cíli." Kenneth Hildebrand
"Musíte být velmi opatrní, když nevíte, kam jdete, protože tam ani nemusíte dojít." Yogi Berra
"Vždycky jsem chtěla být někdo, ale asi jsem měla být konkrétnější." Lily Tomlin

KROK č. 10:
DENNĚ STUDUJ, PŘEMÝŠLEJ A PLÁNUJ

Chcete-li v životě získat to, po čem toužíte, musíte si vytvořit a udržovat pozitivní psychický přístup.

Jak strávíte čas záleží pouze na vás. Hleďte, abyste ho trávili ve svůj prospěch. Přemýšlejte, plánujte, jednejte, žijte!

Slova moudrých
"Čas je nejhodnotnější věcí, jakou může člověk utratit." Laertius Diogenes
"Píle je matka štěstěny a Bůh dává všechno do průmyslu." Benjamin Franklin
"Nikdy nebudeš vědět, co je dost, dokud nebudeš vědět, co je víc než dost." William Blake
"Výšky, jichž dosáhli velcí lidé, nejsou dílem náhlé moci. Ti lidé, zatímco druzí spali, drali se nahoru do temné noci." Henry Wadsworth Longfellow
"Smysl pro kuriozitu je původní vzdělávací škola matky Přírody." Smiley Blanton
"Nic v životě není tak vzrušující a prospěšné jako náhlý záblesk prohlédnutí sebe sama, jenž z vás udělá změněného člověka - nejen změněného, ale změněného k lepšímu." Arthur Gordon
"Pro mě bylo čtení revolučním aktem. Expanduje mou mysl a dává mi nezbytné nástroje pro revoluci mé duše, revoluci mé mysli a revoluci společnosti … Zvolte si čtení, zvolte si studium, zvolte si snění." Bertice Berry


Budete-li si chtít knihu Klíče k pozitivnímu myšlení, deset kroků ke zdraví, bohatství a úspěchu od autorů Napoleona Hilla a Michaela J. Ritta, jr. přečíst, ponořit se do tajů osobního rozvoje a mít touhu žít tak, aby se vám dařilo, jistě ji objevíte a v celém rozsahu ji budete moci použít v praxi.

Já pro účely článku jsem vybrala pouze kroky, moudra slavných, hlavní bonusy a pasáže, které mne zaujaly. Cviky a osobní testy jsem nerozebírala. Doporučuji. Když nic, alespoň si člověk rozšíří obzory a zamyslí nad svými negativními návyky a způsoby myšlení. Článek jsem doplnila vlastními pasážemi.

Lehce upravené výňatky z knihy Klíče k pozitivnímu myšlení v 10 krocích nás mají nastavit k pozitivnímu myšlení a převzetím kontroly nad svým životem. Já rozený skeptik s razícím heslem: "Nic netrvá věčně, ani láska k jedné slečně" si dovolím oponovat, že i přes pozitivní myšlení, kontrolu nad naším životem má sám život.

Jsme-li plni síly, zdraví, máme-li dostatek elánu a cíle, ke kterým směřujeme, s pozitivním přístupem jsme na cestě k dosažení cílů a můžeme dospět k vrcholu, což je radost a pohoda v životě a uspokojení, že jsme dosáhli toho, oč jsme usilovali.

Je-li naše cesta brázděna nemocemi, jsme-li odkázáni na pomoc druhých, nejsme-li již schopni vydělávat peníze, naše úspěchy směřují úplně jiným směrem, jsme naplněni každou maličkostí, která nám přinese radost a posune do dalšího dne. Než být nebo se stát škarohlídem, je lepší dívat se na svět a naše problémy z té lepší stránky. Ale hlavně žít teď. Život pokračuje kupředu a nevrací se zpět.

Dovolím si přidat ještě jednu modlitbu svatého Františka Saleského Za moudré stáří, která má kouzlo a je tak úžasně pravdivá.

ZA MOUDRÉ STÁŘÍ
Pane, ty víš lépe než já, jak jsem den ze dne starší - a jednoho dne budu starý docela.
Chraň mne pokušení, abych se při každé příležitosti nesnažil kdekomu vykládat, co o každé věci vím. Stařecká žvanivost obtěžuje všechny kolem.
Chraň mne, abych se nesnažil všem lidem kolem sebe zasahovat do jejich života vnucováním svých názorů. Představa starců, že oni všemu rozumějí nejlépe, je trapná.
Pomáhej mi, abych byl rozvážný, ale ne nerozhodný. Abych byl ochoten poradit tomu kdo se ptá, ale abych nebyl poroučivý.
Pomáhej mi, abych se nepokoušel radit těm,kdo se mne na radu neptají a tak si zachoval pár dobrých přátel.
Pomáhej mi, Pane, abych dokázal nemluvit o svých zdravotních potížích. Rok od roku ve mně roste chuť, stále podrobněji je kdekomu popisovat.
Netroufám si prosit o dar, abych uměl naslouchat s potěšením, když druzí mluví bez konce o svých zdravotních potížích, ale o trpělivost, abych to aspoň snesl.
Netroufám si už také prosit o lepší paměť. Prosím jen o pokoru, abych si na svou zapomnětlivost vzpomněl, když se mi zdá, že druzí se mýlí.
Ale o toto tě moc prosím, Pane: abych si dokázal zachovat vlídnou a laskavou tvář. Vždyť mrzoutský pohled je obraz ďábla.
I když mé oči slábnou, ať si zachovám dobrý zrak pro vše, co je na bližním dobré - a ať nejsem líný to povědět a pochválit.
V obličeji mám vrásky, mé prsty jsou neobratné a nohy těžké. Někdy je mi z toho úzko. Ať si víc připomínám to, co ještě mohu, než to, co už nemohu. Ať si proti bázni před stářím stavím štít tvého slova: "Kdo ve mne věří, tomu rostou křídla jako orlovi."
Dej mi, Pane, sílu, abych přijal své stáří v důvěře v tebe. Ne naříkavé, ne ubrečené stáří, ale vděčné. Vděčné za vše dobré, co bylo, co je a v co důvěřuji ve víře v tebe, jenž žiješ na věky věků.


A nezapomeňte. Optimisté žijí déle!

Zdroj:
Napoleon Hill: Klíče k pozitivnímu myšlení
Upravila a doplnila: Mirijam