středa 31. července 2019

Sobotní zážitek

V sobotu jsme se stavovali na oběd ve vyškovské Radegastovně. Budete-li mít cestu, vřele doporučuji. Restaurace je pojmenovaná po bohu Radegastovi, slovanském, pohanském bohu slunce, hojnosti a úrody. Sochu je možno spatřit v Beskydech na Radhošti, na cestě mezi Pustevnami a Radhoští v nadmořské výšce 1 105 metrů. Restaurace Radegastovna nese jméno po tomto bohu a zdobí její vnitřní interiér.




Výborně zde vaří. Dali jsme si vepřovou panenku s hranolkami, líčka, kuřecí prsa na bylinkách, vše bylo vynikající. Dokonce podávali i černé pivo, ale neodolala jsem a před oslavou jsem okusila ještě pravé čepované vyškovské pivo. O tekutiny v parném létě nebyla nouze. Parné léto bylo, když jsme vyjížděli. Po dobu pobytu v restauraci se husté mrholení proměnilo v řádný déšť. Nikdo neměl deštník, tak jsme si říkali, že zde posedíme do 14,00 hodin a pokud nepřestane, zavoláme oslavence, aby si nás vyzvedli.

Jak se setmělo, vypnul se proud a obsluha nám přišla sdělit, že kuchaři nemohou připravovat jídla, takže to poněkud potrvá. My jsme ještě měli času dost a i vzhledem k počasí nás to nějak netrápilo.

V tom se ozval nářek. Zprvu slabý, pak se změnil v pláč a zoufalé volání o pomoc. Myslela jsem, že je to dítě, které šlo na toaletu a jak se zhaslo a kolem byla tma, se začalo bát. Jeden z mužského osazenstva našeho stolu se zvedl a šel naříkající utěšovat, řka: "To bude v pořádku. Vypnuli proud. Jakmile to naskočí, bude zase vidět. Vydržte." Po těchto slovech se vrátil ke stolu. Nářek neutuchal. Mezi vzlyky jsme vyrozuměli, že se jedná o paní, která uvízla na WC, má nervovou poruchu, nemá u sebe prášky a neví, co má dělat. Měla úplný šok. Personál se začal shánět po baterce, že paní posvítí. Faktem je, že tam byla neproniknutelná tma, dlouhá chodbička, dvojitá zatáčka a paní, možná i v té panice, nemohla najít kliku od dveří, aby si otevřela.

Po několika minutách světlo naskočilo a restaurace a s ní i toalety byla znovu osvícena. Paní vyšla, pro mne z nějakého záhadného důvodu byla na pánských toaletách. Nevím proč, protože žádná fronta, jak to bývá na dámských záchodcích, se nekonala. Dopotácela se ke stolku, personál ji podpíral a dal jí napít zdarma vody, aby se vzpamatovala. Zdůrazňuji slovíčko zdarma, protože dcera, když upadla v restauraci Potrefená husa, protože přehlédla schodek, podotýkám, že byla úplně střízlivá, zaplatila za vodu ještě dalších 40,- Kč a nikdo si jí ani nevšimnul. Proto si cením péče personálu Radegastovna ve Vyškově, protože to není zcela běžné.

Paní se asi do půl hodiny uklidnila. Zavolala manželovi nebo synovi, aby ji přijeli vyzvednout. Klaustrofobie, dohromady s nervovou poruchou je hrozná kombinace.

I přes tento náš zážitek restauraci Radegastovna ve Vyškově doporučuji. Dobře vaří, porce velké, ceny přiměřené, personál ochotný a vlídný, příjemné posezení. A pivo výborné.

úterý 30. července 2019

Děkuji, žiju II.

Zda se mohou zase vidět, zeptala se Annemarie. Protože už byla noc, Holler předstíral, že musí jít domů. Musí ještě něco důležitého vyřídit.

Co je to tak naléhavého, chtěla vědět Annemarie, prosila ho, aby ještě zůstal. Zda by s ním mohla jít domů, ráda by viděla jeho domov, dožebrávala se. Ženy mohou být někdy dotěrné.

"Někdy jindy, utěšoval ji Holler. Annemarie chtěla znát také ještě jeho adresu, zalovila ve své peněžence, našla obálku a poznamenala si adresu. Ona bydlí na Bleichstraße, je vždy vítán, řekla Annemarie.

Holler se rozloučil, vynuceně připojil, že je kdykoliv vítána, ale nejdříve prosí, aby předem zavolala do kanceláře, jak ví, každou chvíli někam cestuje. Kdyby někdo u něho doma zvedl telefon, bude to hospodyně, Annemarie se nemá lekat, bude se hlásit vždy jako Hollerová, představuje si, že je s ním sezdána.

Jeho žena chtěla vědět, kde byl, dělala si starosti. Holler si musel nalézt historku, na kterou mu jeho žena bez váhání skočila. Dostal se do dopravní zácpy, byla tam těžká nehoda, určitě tři mrtví, je s nervy hotov. Mrtví jsou něco strašného, nemůžete se tam ani podívat. Jeho žena byla ráda, že se mu nic nestalo.

Tuto noc spal Holler nepokojně. Ráno se cítil jako přejetý parním válem.

V kanceláři sebou pokaždé škubl, když zazvonil telefon, ulehčeně si vydechl, zdálo se, že Annemarie mu nezavolá.
Doma ho pozdravila jeho žena jako vždycky. Nezdálo se, že se Annemarie vynoří.

Holler ulehčeně vydechl. Annemarie to nedokáže, obrátit jeho život vzhůru nohama, kdo ví, co by provedl na její straně, dáma jako ona si klade nároky, chce být hýčkána. Co by jí mohl nabídnout?

V sobotu dopoledne Holler sekal trávník, odpoledne jel do supermarketu, jeho žena měla stále ještě bolesti zad. Holler stál zase půl hodiny v oddělení sýrů. Nikde nebylo cítit sladkou vůni z meruněk a fialek. Snad už je Annemarie zase v Hong Kongu nebo v Riu de Janeiru. Holler ulehčeně vydechl. Nakoupil, co stálo na lístečku, uložil igelitové tašky do kufru a posadil se do auta. Kdyby byl mladší, všechno by se změnilo. Annemarie by byla jeho milenkou, udělal by všechno proto, aby jí umožnil příjemný život, ale někdo jako on je vůbec rád, že vlastně žije.

Holler vypnul motor, ještě jednou se vrátil do supermarketu, koupil své ženě kytici rudých růží, bylo to poprvé po téměř dvaceti letech.

Zda má špatné svědomí, zkoumala podezíravě jeho žena.

"Nesmysl," bránil se Holler, jednoduše je rád, že žije.

Někdy plácá nesmysly, řekla jeho žena, ostatně, někdo volal, nějaká žena, ráda by, aby jí zavolal zpět, prý je to důležité, telefonní číslo je napsáno na lístečku. Volání jí připadlo divné, paní chtěla vědět, zda mluví s hospodyní. Proč by měla být hospodyní, ačkoliv si někdy jako levná pracovní síla v domácnosti připadala. Zda snad něco před ní neskrývá, konec konců, nikdy jí nepřinesl květiny.

Všechno je v pořádku, co by měl skrývat. Pravděpodobně se žena spletla, vytočila špatné telefonní číslo. Určitě není jediný, kdo se jmenuje Holler.

Je špatný lhář, křičela jeho žena, má milenku, ví to již týden, šaty ho prozradily, především vůně parfému.

Holler neřekl nic, nastoupil do auta a jel na Bleichstraße 58. Nikdo neotevřel. Přirozeně tam Annemarie nebyla. Pravděpodobně pobývala v Riu nebo v Hong Kongu. Holler se posadí před dveře a bude čekat, až přijde. Jednoho dne se musí objevit, může to trvat týdny. Holler má čas, všechno jí přizná.

Jestli ho skutečně miluje, promine mu. Musí mu prominout. Holler nemá jinou volbu, Rio musí být nádherné.


Foto Pixabay: Rio de Janeiro, Brazílie


Zdroj:
Fernand Muller-Hornick: Danke, man lebt
Překlad: Mirijam

pondělí 29. července 2019

Děkuji, žiju I.

… Holler potkává v supermarketu starou přítelkyni ze školních lavic. Jako řadový zaměstnanec by chtěl imponovat … znovu se shledají v hotelovém pokoji. Změní toto setkání Hollerovi život?

Děkuji, žiju



Již půl hodiny stál Holler ve frontě před oddělením sýrů velkého supermarketu. Za normálních okolností obstarává nákupy jeho žena, ale před několika týdny jí chytly meziobratlové ploténky a mohla se jen namáhavě pohybovat.

Holler začínal být netrpělivý. Za dvě hodiny začíná sportovní přenos.

Holler přemýšlel, zda by nebylo jednodušší, již zabalené sýry vzít z regálu, ale poté od toho nápadu upustil, jeho žena nenávidí sýry zabalené v igelitu.

"Dnes to trvá ale zvláště dlouho," poznamenala jedna žena za Hollerem. Voněla po sladkém parfému, meruňkách a fialkách.

"Jistě," potvrdil Holler, už jen dva zákaznici, potom bude řada na něm.

Ptá se, zda bude kupovat hodně sýru, když ne, jestli by byl tak laskav a pustil ji dopředu, potřebuje jen tři plátky ementálu.

Uhodila hřebíček na hlavičku, blesklo Hollerovi hlavou. Je snad předseda dobročinného spolku?

"Neznáme se?" Dáma se naklonila trochu dopředu a dívala se Hollerovi přímo do obličeje.

"Ne, to bych věděl," opáčil Holler naštvaně.

"Wagenbauer, Annemarie."

Holler napjal uši. Jméno mu přišlo nějak známé.

"Nejste z Paderbornu?" vydechla dáma.

Holler sebou trhl. V Paderbornu chodil do školy s menším nebo větším úspěchem. Otočil se a téměř narazil svým obličejem do obličeje dámy, jen pár centimetrů, a jejich ústa by se dotkla.

Musel uznat, dáma voněla nejen svůdně, ale také tak vypadala. Až do posledního detailu vystylovaná, ačkoliv nebylo tak chladno, měla na sobě kožešinový kabát, patrně norka.

"Holler, Friedrich Holler?"

Holler přikývl.

"Friedrichu, no takového něco, téměř po třiceti letech se konečně zase vidíme. Jsem Annemarie. Rozzářila se na Hollera, červeně namalované rty lehce otevřené.

"Annemarie?" řekl Holler trochu rozpačitě. Dříve spíše nenápadná, dalo by se říci, že v minulosti nepobrala mnoho krásy a dnes naopak.

Jak se mu daří, co dělá, zda je ženatý, má děti.

"Děkuji, jde to," řekl Holler, přiznal, že je ženatý, bohužel se svou ženou nemá žádné děti. Bohu díky, pomyslel si pro sebe, děti jen lezou člověku na nervy, člověk kolem nich lítá, trápí se s nimi, později ho šupnou do domova důchodců.
Ďábel musel pokoušet Hollera, možná to bylo jen kvůli tomu parfému. Pracuje v bance jako vedoucí filiálky, v nejbližší době bude povýšen do dozorčí rady. Holler věděl, že trochu přehání, ale Annemarie to tak jako tak nezpozoruje, potkali se náhodně v supermarketu, chlubí se, čeho všeho v životě dosáhli, vzájemně se přetrumfovávají, později, jakmile získají sýr, se jejich cesty rozdělí. Annemarie se nikdy nedozví, že je pouhý malý zaměstnanec ve firmě, která rychle spěje do konkurzu a zda za tři měsíce ještě bude mít práci, je nejisté.

Annemarie byla ohromena. Je manažerkou známého oděvního průmyslu, cestuje po celém světě, ještě před týdnem byla v Hong Kongu, před dvěma týdny v Rio de Janeiru, zda on, Holler, již tam také byl, jednou až bude v dozorčí radě, si je jista, že bude jezdit po celém světě. Snad se jejich cesty v nějakém hotelu zkříží.

Prodavačka za pultem naléhala, Holler si stále ještě nic neobjednal, měl oči jen pro Annemarii.

"Na to zapomeňte, sýr je stejně starý," zavrčel Holler a odešel.

Annemarie ho zatáhla za paži, po tak dlouhé době se nemohou jen tak jednoduše rozdělit, konec konců už byla kdysi do něj zamilovaná, bohužel on jí nikdy nevěnoval pozornost.

O půl hodiny později seděli v jedné kavárně na tržišti. Annemarie ho po celou dobu s nadšením pozorovala, Holler neměl nic proti tomu, být obdivován.

Ne, Annemarie nebyla vdaná. Jednou, to už je dávno, s jedním budižkničemou, malým bosáckým úředníčkem, měla nezajímavý život, k smrti nudný.

Holler cítil, jak se lehce začervnal. Kdyby Annemarie věděla. Celý den třídit a třídit nějaké soubory, každý večer dřepět před televizí, chodit spát, jednou za rok do Bayernu na dovolenou, většinou u jezera Königssee. Ozval se vyzváněcí tón trumpety, Annemarie se okamžitě zvedla a odešla.

Holler přiznal, že je rovněž rozvedený. Nemohlo to být jen v tom parfému. Užíval si tento krátký okamžik, že je mužem světa, úspěšným manažerem, topícím se v bohatství, tlachal o vile na Malorce, momentálně si vyřizuje letenku, létání je nádherné, dává mu pocit svobody.

Annemarie byla více než fascinována, litovala, že se jejich cesty tenkrát rozešly, ale osud je přece jenom svedl dohromady.

O dvě hodiny později se už zase nacházeli v hotelovém pokoji. Holler svoji ženu ještě nikdy nepodvedl.

neděle 28. července 2019

Vtip – Ježíš a bobři

Doufám, že neurazím něčí jemnocit, ale četla jsem a také jsem již říkala jeden vtip z knihy Prázdné zrcadlo od mystického indického mistra Osha. Vzhledem k tomu, že si vtipy moc nepamatuji, je to pro mě nadlidský výkon. Ale tento spojuje humor s představou, takže se mi dobře pamatoval.


Bylo to té osudové noci, kdy přibili Ježíše na kříž. Visel zde asi pět hodin, když se podíval s úžasem dolů.

"Ne, ne!" křičel. "Jdi pryč, jdi pryč!"

Ale to nepomohlo.
.
Potom začal skutečně hučet. Vykřikl znova: "Jdi pryč!"

Ale ani to nezabralo.

Kříž se začal třást a naklánět a nakonec se zlomil. Ježíš při pádu řval: "Zkurvení bobři!"


sobota 27. července 2019

Rutger Hauer mrtev

Rutger Hauer mrtev, nezapomenutelný herec ve filmech Blade Runner a Ladyhawke

Přeložila jsem Hauerův nejznámější krásný monolog androida Roye Battyho z filmu Blade Runner.

Video:

nemohu vložit vzhledem k problémům s mým blogem.



"Io ne ho viste cose che voi umani non potreste immaginarvi: navi da combattimento in fiamme al largo dei bastioni di Orione, e ho visto i raggi B balenare nel buio vicino alle porte di Tannhäuser. E tutti quei momenti andranno perduti nel tempo, come lacrime nella pioggia. È tempo di morire".

"Viděl jsem věci, které si vy, lidé, nedokážete představit: boje lodí, které vypalovaly hradby Orionu a viděl jsem, jak B paprsky blikají ve tmě poblíž bran Tannhäuseru. A všechny tyto momenty časem vymizí, jako slzy v dešti. Je čas umřít."


Řím, 24. července 2019 - "Viděl jsem věci, které si člověk nedokáže představit." Také tato věta ve filmu Blade Runner, která byla zapsána do historie kinematografie, nám bude připomínat Rutgera Hauera, který zemřel dnes ve věku 75 let. Holandský herec vděčí za svou slávu především sci-fi z roku 1982, skutečný kult režírovaný Ridleym Scottem, který také uváděl Harrisona Forda. Ve filmu představoval androida Roye Battyho. Zprávu o smrti Rutgera Hauera zveřejnil jeho agent. Herec zemřel ve svém domě v Nizozemsku 19. července. 24. července se konal pohřeb.

Kdo byl Rutger Hauer?

Narodil se v Utrechtu 23. ledna 1944 a vyrůstal v Amsterodamu se svými třemi sestrami. Byl synem herců, dramatiků. V 15 letech opustil svou rodinu, aby nastoupil na obchodní loď a vydal se po stopách svého dědečka, dlouholetého kapitána. Avšak barvoslepost přeruší jeho kariéru v námořnictvu a přiměje jej, aby pracoval jako tesař a elektrikář, aby se uživil, zatímco ve večerních hodinách chodí na herectví. V roce 1967 promoval z dramatického umění, poté se sentimentálně přimkne k Ineke ten Kate, se kterou se v roce 1985 ožení.

V roce 1994 se zasazoval za životní prostředí a sociální záležitosti a bojoval za propuštění spoluzakladatele Greenpeace Paula Watsona, který byl zatčen kvůli obvinění z potopení velrybářské lodi. Založil sdružení Rutger Hauer Starfish Association, které se věnuje výzkumu AIDS a pomáhá nemocným po celém světě.

Kariéra

Zlom nastal v roce 1973, kdy Paul Verhoeven chce, aby hrál ve filmu Fiore di carne (Maso a krev). První představení v angličtině absolvoval ve filmu The Seed of Hate (Semeno nenávisti), drama apartheidu z roku 1975 s Michaelem Cainym a Sidney Poitierem. Hauer není hrdinou filmu, ale získá pozornost Hollywoodu, kde debutoval v roce 1981 ve filmu Jestřábí žena vedle Sylvestra Stallona. A zde v roce 1982 mu Ridley Scotto nabízí roli replikujícího Roye Battyho v Blade Runnerovi. A ten monolog: "Viděl jsem věci ...," vstupuje do historie filmu a evokuje všeobecnou představivost.

Ale Rutger Hauer je také známý tím, že hraje mužského protagonistu v Ladyhawke (Jestřábí žena), romantickém filmu s Michele Pfeifferovou. Příběh se odehrává v Itálii. Film je o dvou milencích, kteří jsou kvůli kletbě nuceni žít jednu noc ve formě vlka a druhý den ve tvaru jestřába. Ve skutečnosti nemohou nikdy přijít do styku ve své lidské podobě. Také vystupuje v Legendě o svatém pijanovi od Ermanna Olmiho a ve filmu Slepá zuřivost a Milujte svého zabijáka. Představuje Marcinkuse v Klepání na nebeskou bránu, účinkuje ve filmech Batman začíná a v Sin City - město hříchu. Poté působil ve filmu věnovaném sportu Žít sen (2007). Pak se vrátil opět k filmu, kde na sebe upoutal pozornost v epickém díle Barbarossa (2009) od Renza Martinelliho s Razem Deganem.

V roce 2011 je obsazen do thrilleru Rituál a také do dramatu Kartonová vesnice, režisérem je opět Ermanno Olmi. V Barvách vášně hraje roli malíře Pietera Bruegela, který maluje jedno z jeho největších mistrovských děl. Hraje ve Výstupu na Kalvárii a následně také v Draculovi 3D od Daria Argenta. Poslední film, ve kterém účinkoval, pochází z roku 2018. Jmenuje se Bratři, sestry a režisérem je Jacques Audiard.

Zdroj:
časopis quatidiano.net, článek o Rutgeru Hauerovi
Volný překlad: Mirijam

pátek 26. července 2019

Tajemství Boha II.

Přišel jsem k bráně. Když jsem se podíval na černou bránu vlevo, srdce se mi zastavilo. Co bylo za ní? Kdo byl za ní? Pak jsem se podíval na bránu vpravo a roztřásl se. Kdo nebo co bylo za branou nebes? Vložil jsem svou zelenou kartu do otvoru jednoho z hracích automatů. Ozvalo se bzučení a na displeji se objevilydvě kostky. Zvedl jsem ruku, abych zatáhl za rukojeť.

"Ještě ne, ještě ne!! řekl jsem si. "Začal jsem usilovně přemýšlet. Chci si sednout a chvíli počkat. Chci si vzít čas. Tak jsem seděl na cestě a začal mluvit sám se sebou. "Ach, to je hrozné! Nikdy jsem nekouřil, nikdy jsem nepil, nikdy jsem nehrál hazardní hry, nikdy jsem neukradl peníze, nikdy jsem nikomu neublížil ... Samozřejmě byl jsem opatrný na své zdraví a staral jsem se o své peníze jako všichni ostatní. Nebyl jsem hloupý! Ale teď ... Mohl bych být se zloději, vrahy - politiky! - pro zbytek věčnosti. To je opravdu hrozné!"

A tak jsem tam seděl a mluvil jako blázen. Někdy jsem se podíval na rukojeť automatu, která na mě čekala, a roztřásl jsem se.

"No, je lepší být v nebi, i když je tam Jack Rozparovač. Lidé říkají, že nebe je krásné místo. Bože, drahý Bože, prosím, ať si vytáhnu bílou kartu!"

Modlil jsem se za bílou kartu a po chvíli jsem se cítil mnohem lépe, optimističtěji. Cítil jsem, že Bůh je na mé straně. Vstal jsem, šel ke stroji a rychle zatáhl za rukojeť. Kostky se začaly točit. Zavřel jsem oči; a pak otevře. První kostka se zastavila na čísle dvě. Moje srdce rychle bilo nadějí. Pak jsem vrhnul druhou kostkou. Číslo pět. Rozhostilo se ticho. Pak jako fotografie z kamery polaroid vyšla karta. Byla černá. Omdlel jsem.

Když jsem znovu otevřel oči, dlouho jsem seděl. Oči se mi zalily hořkými slzami. Půjdu do pekla!

"Věděl jsem to, věděl jsem to!" břečel jsem. "Vždycky jsem měl smůlu!"

Ale co jsem mohl udělat? Musel jsem vstoupit do dveří vlevo; musel jsem jít do pekla. Černou kartu jsem vložil do otvoru u brány. Když se začala otevírat, vycházela z ní zvláštní, aromatická vůně. Vešel jsem do dalšího velkého sálu s recepcí na opačném konci. Byla to dlouhá cesta. Stěny byly tvořeny černým kouřem a červenými plameny. Za stolem recepce seděla krásná mladá blondýnka. Věnovala mi sladký úsměv.

"Haló. Váš přijímací formulář, prosím?" řekla přátelským tónem.

Dal jsem jí formulář a ona napsala údaje do počítače.

"Proč vypadáte tak depresivně?" zeptala se svým sladkým úsměvem. "Jste šťastný muž."

Hořce jsem se zasmál. "Šťastný?"

"Tady máte klíč od pokoje," pokračovala. "Doufám, že se vám bude líbit pokoj 206. Najdete zde vše potřebné pro vaše pohodlí - nápoje, časopisy, oblečení na výměnu, láhev vína." K dispozici je čítárna, bazén, tenisové kurty a karetní stůl. Doufám, že se vám věčnost bude líbit."

Díval jsem se na ni, abych zjistil, jestli se mi za tím sladkým úsměvem nevysmívá.

"To je peklo, že?" zeptal jsem se sarkastickým hlasem.

"To je oficiální název, ano. Ale říkáme tomu znovu nabytý ráj. Předpokládám, že jste si myslel, že to bude hrozné místo, ale věci se hodně změnily. Udělali jsme to lépe. Vidíte."

"Kdo jsme?"

Ach, tady je tolik dobrých, laskavých lidí. Nemůžu si vzpomenout na všechna jejich jména. Nechte mě přemýšlet. No, je tu indický gentleman, pan Gándhi, a zdravotní sestřička jménem Florence Nightingaleová ..."

"Myslíte, že ti lidé jsou všichni tady - v pekle?"

"Ale už to není peklo. Vidíte, je to v kostkách."

"V kostkách? Ne, nevidím. Prosím vysvětlete mi to."

"No, dlouhou dobu hodně dobrých lidí si vytáhlo číslo větší než šest a dostali černou kartu, takže teď je více dobrých lidí než špatných lidí. To se samozřejmě nestává často; je to velmi neobvyklá věc a určitě se to opět změní. Pak dostaneme obvyklý průměr asi padesát dobrých, padesát špatných."

S úsměvem jsem řekl: "Bůh v kostkách švindloval - pro legraci nebo tak něco?"

Vypadala trochu šokovaně. "Ach ne! Jsem si jistá, že Bůh je čestný hráč. Stalo se to náhodou."

"Hm. Řekněme, že je to další z tajemství Boha? A mrkl jsem na ni. "A co Jack Rozparovač? Je tady?"

"Jack Rozparovač ..." Podívala se do svého souboru. "Ne, ten tady není. Musí být na druhé straně - v nebi."

Smál jsem se a smál. "A mají tam zlé časy?"

Recepční tiše řekla: "Mezi námi, slyšeli jsme, že mají v nebi spoustu problémů."

Znovu jsem se rozesmál a do očí mi vnikly slzy štěstí.

"Vítejte ve Znovunabytém ráji," řekla žena s velkým úsměvem. "Užívejte si pěknou věčnost!"

"Děkuji. Toto místo vypadá lépe než země ..."

V t chvíli se ozval Intercom a žena odpověděla.

"Tady recepce Tři. Mohu vám pomoci?" Když poslouchala, její výraz se změnil. Potemněla a ve tváři se jí zračila úzkost. "Aha, chápu. Děkuji, recepce Jedna." Ztichla.

"Něco je špatně?" zeptal jsem se.

"No, jak víte, situace na Zemi je v současné době velmi bouřlivá a přišlo mnoho nových lidí. Recepce Jedna říká, že velký dav je už u hracího automatu na kostky."

"Kdo jsou oni?" Měl jsem špatný pocit v žaludku.

"Příjem Jedna říká, že je to skupina teroristů, vrahů dětí, mafiánů, fotbalových chuligánů, drogových baronů ..."

"Stop - prosím, přestaňte!" zakřičel jsem.

"Můžeme jen doufat, že naše štěstí bude pokračovat," řekla. Její sladký úsměv zmizel. Dívala se na vchod s vyděšenýma očima.

Volal jsem: "Prosím, Bože, ať jdou všichni do nebe! Modlím se, modlím se ...!"

"Je mi líto, ale modlitba nepomůže. Vše záleží na kostkách."

"A to je tajemství Boha!" řekl jsem, smál jsem se a zároveň plakal.

Zatímco jsme čekali, ticho bylo dlouhé a hrozné.




- KONEC -


Doufám, že jste si užili čtení!


Zdroj:
Peter Foreman: Tajemství Boha
Přeložila: Mirijam

P.S. Omlouvám se. Nefungují mi korektně komentáře.

čtvrtek 25. července 2019

Tajemství Boha I.

Vypadalo to jako nádherný palác nebo velmi velký hotel. Ale nebylo to vyrobeno z kamene; bylo to vyrobeno z mraků: z obrovských mléčně bílých mraků. Když jsem došel ke dveřím, otevřely se automaticky; ale snad byly otevřené - nemohu říci.

Vstoupil jsem do obrovské haly. Byla tak vysoká a tak široká, že jsem cítil závratě. Zdálo se, že stojím ve vzduchu. Jasné světlo - jako sluneční světlo, ale ne sluneční světlo - odráželo se od zdí mraků - nebo byly vyrobeny ze sněhu? Pak, daleko na druhé straně haly, jsem viděl někoho za velkou recepcí.

"Je to jako hotel," pomyslel jsem si, když jsem k němu šel. "Ale jaký hotel! To je krásné! To musí být nebe.

Byla to dlouhá procházka, ale celou dobu jsem se usmíval. Teď jsem se cítil velmi šťastný. Myslel jsem na to, že celý život se snažíte být dobrým člověkem. Vždy jste se snažili pomáhat lidem, dělat dobré věci a milovat svého bližního. Vždycky jste věděli, že půjdete do nebe. A teď jste tady!

Ano, byl jsem tak šťastný, že jsem chtěl zpívat. Myslím, že jsem zpíval! Samozřejmě v duchu. Nechtěl jsem rušit mír a ticho nebe. Zastavil jsem se na recepci, kde na mne čekal muž kolem čtyřiceti pěti let. Na sobě měl zelený oblek z lesklého materiálu, jako plastikový a krásný zlatý plášť. Vzhlédl ke mně.

"Jméno?"

Řekl jsem mu. Našel ho na počítači.

"Potřebujeme o vás nějaké podrobnosti," řekl. "Kdy jste se narodil?"

Řekl jsem mu to.

"Kdy jste zemřel? Přesný čas, prosím."

"Myslím, že brzy ráno. Přibližně v 5,30. Ale nejsem si tím jistý, protože jsem byl mrtvý." Usmál jsem se.

Recepční se na mě chladně podíval. Byl Angličan. Klid, zdvořile.

"Povolání?"

Řekl jsem mu. Pak chtěl podrobnosti o mé rodině a přátelích, o mých zvycích, o mém oblíbeném jídle, ve skutečnosti všechno o mém životě. Bylo to jako výslech. Ale cítil jsem se velmi uvolněně a přátelsky. Chtěl jsem si popovídat.

"Nádherné místo, které tady máte!" Začal jsem. "Je to přesně tak, jak jsem si představoval."

Muž se na mě ani nepodíval. "Představoval co, mohl bych se zeptat?"

"Samozřejmě nebe! Jsem velmi rád, že jsem tady. Je tu jen jedna špatná věc: všichni moji nejlepší přátelé budou v pekle." A zasmál jsem se tomuto špatnému vtipu.

"To není nebe, pane," řekl muž velmi slušně, ale chladně. "Toto je jen příjem."

Byl jsem šokován. "Ale to musí být nebe!"

"Proč to musí být?"

"Protože ... protože ... no, slyšeli jste podrobnosti mého života. Vždycky jsem byl dobrý člověk a pokud jste dobří, půjdete do nebe, ale pokud jste ... "

"To říká každý, pane," přerušil ho muž. "Vím, že si to všichni na Zemi myslíte, ale máme tu jinou logiku - z praktických důvodů. Zamyslete se nad problémem, když dobří lidé vždy půjdou do nebe a špatní lidé vždy půjdou do pekla. V nebi bude jen velmi málo lidí a v pekle bude příliš mnoho lidí. V pekle není dost místa. Takže máme praktičtější systém. Každý musí dostat šanci.

"Šanci? Co tím myslíte?" Začal jsem se cítit trochu vyděšený.

V tu chvíli počítač zabzučel a vyšel kus papíru.

"Tady je váš přihlašovací formulář, pane. A tohle je vaše zelená karta. Projděte dveřmi za mnou a jděte po cestě. Uvidíte dvě velké brány.

Před nimi jsou hrací automaty. Vložíte zelenou kartu do levé škvíry a na displeji uvidíte dvě kostky. Zatáhnete za rukojeť, a když se kostka zastaví, stroj vydá bílou kartu pro libovolné číslo od jedné do šesti a černou kartu pro libovolné číslo od sedmi do dvanácti.

Bílá karta otevírá bránu vpravo, černá karta otevírá bránu vlevo. Levá vede do pekla, pravá do nebe."

Nemohl jsem uvěřit svým uším a jen jsem na něj zíral. Pak jsem se rozzlobil.

"Ale to není fér!" zakřičel jsem.

"Je to tak spravedlivé, děláme, co můžeme, pane."

"Ale je to jen šance! Štěstí! Nehoda! Je to loterie!"

"Ano, pane. Ale je to příkaz Boha a nemůžeme to změnit."

"Boží rozkazy!" křičel jsem a zuřil. "Ale to znamená, že například Jack Rozparovač by mohl být v nebi!"

"Jack Rozparovač? Už jsem to jméno slyšel. Dovolte mi, abych se podíval."

Recepční otevřel velký soubor. "Ano, Jack Rozparovač. Přiletěl asi před sto lety. Nepamatuju si to moc dobře, ale myslím, že byl s naším systémem docela spokojen.

"Jsem si jistý, že byl!" řekl jsem zlostně. "A jsem si jistý, že šel do nebe!" Pak jsem se rychle podíval na úředníka. 'Dobrá. "Šel?"

"To vám nemůžu říct, pane. Vidíte, my nevíme. Nikdo neví. Je to Boží tajemství.

"Tajemství Boha?" Vykřikl jsem: "Ó Bože, ne, ne! Nebudu sdílet věčnost s Jackem Rozparovačem. To není fér!' A dupl jsem na podlahu jako rozzlobené dítě.

"Musíte se uchopit šance jako všichni ostatní, pane," řekl muž chladně.

"Ale cožpak nechápete? Celý život jsem se snažil být dobrým mužem!"

Muž vypadal rozpačitě. "Je mi líto, ale to neodpovídá zákonům vesmíru."

"Jaké zákony? Co tím myslíte?"

"Pokud si dobře vzpomínám, byl tam pan Albert Einstein, který přišel asi před čtyřiceti lety. Věřil jsem, že je to také dobrý člověk, stejně jako vy, náš systém ho velmi rozrušil. Nemohl to přijmout. Řekl, že nevěří, že Bůh hraje kostky. Řekl jsem mu, že Bůh jistě hraje kostky a že to je základní realita vesmíru. Ano, pan Einstein byl z toho velmi nešťastný, protože mu pomohl objevit zákony vesmíru - tak to řekl."

Neodpověděl jsem. Byl jsem příliš rozrušen. Vzal jsem formulář a zelenou kartu a rychle jsem šel ke dveřím za recepcí. Otevřely se.

Přede mnou byla dlouhá cesta. V dálce jsem viděl dvě obrovské brány, jednu bílou, jednu černou. Byly vyrobeny z krásného křišťálového skla, které zářilo jako šperky.

Šel jsem po cestě. Bylo velmi ticho. Na každé straně vedle mě byly velké mraky, které se třásly a měnily tvar v lehkém vánku. Dokonce i světlo se zdálo, že se mění z jasu na stín a zase zpět.

středa 24. července 2019

LOGIKA

Četla jsem nedávno v německém originálu od Geralda Grassla o logice. Zvláštní slohový útvar, který byl stylizován jako verš. Upravila jsem ho a zní asi takto - logika graduje:

Když nezaplatíš nájem
Vyhodí tě na ulici

Ležíš v parku na lavičce
Policajt tě odvede do vězení

Když děláš ve vězení bengál
Přesunou tě do psychiatrického zařízení

A když tam děláš kravál
Dostaneš injekci na uklidněnou

Pokud se neuklidníš
Dostaneš studenou sprchu
Ležíš klidně, ani se nehneš

Tak nač se vzrušovat?
Stejně budeš uveden do klidu.



Ale již po první sloce se dá zažívat velké štěstí:



A ženská logika?


Foto: Pinterest

Logika je mimo jiné myšlenkový způsob uvažování. Myslíte, že muž a žena uvažují stejně? Nebo opravdu, jak někteří říkají, uvažuje každý jinou hemisférou? Mezi lidem se říká, že levá polovina mozku je racionální, je zaměřena na logiku, vědu, čísla, matematiku, má analytické myšlení, uvažuje mozkem - to jsou prý muži; zatímco pravá polovina mozku je iracionální, má syntetický způsob myšlení. Osoby, uvažující více pravou stranou hemisféry, jsou zaměřeny na hudbu, tvořivost, umění, mají větší fantazii, jsou citovější. Uvažují intuitivně, především srdcem - to jsou prý ženy.

úterý 23. července 2019

ZÁKONY MYŠLENÍ A VÍRY IV.

12. PŘESLAVNÝ ZÁKON VNITŘNÍHO MÍRU

1. Lidé, kteří si dělají starosti, často hloubají nad tím, co se nikdy nestane, a ničí tak svou vitalitu a veškerou energii.

2. Kdo má starosti, obává se toho, co by se mohlo stát. Změňte své současné myšlení, a pak změníte svou budoucnost. Vaše budoucnost je porážkou toho, co jste si dříve mysleli.

3. Jestliže setrváváte ve svém zvyku probírat se svými starostmi a trápením, pak se vystavujete nebezpečí, že přivoláte právě to, čeho se obáváte.

4. Přepadnou-li vás negativní myšlenky, zažeňte je mocným slovem víry: "Bůh je se mnou."

5. Když vám dělá starosti váš muž nebo někdo jiný, tak si ho v myšlenkách představujte takového, jakého byste ho chtěli vidět. Opakované vnitřní vidění tohoto obrazu dělá zázraky.

6. Kdo si chronicky dělá starosti, ten si vždycky najde důvod pro své trápení. Příčinou ovšem není ta či ona potíž, starosti jsou spíše následkem hluboce zakořeněného pocitu nejistoty - nedostatečné důvěry v Boha.

7. Chroničtí škarohlídové jsou pod neustálým tlakem. Se starostmi a strachem spojené napětí snižuje obranyschopnost organismu a zvyšuje nebezpečí podlehnutí určitým nemocem.

8. Není důvodu ke starostem, jestliže se vaše dítě nachází mimo vaši bezprostřední péči. Musíte mnohem víc vycházet z toho, že Bůh vaše dítě miluje a chrání.

9. Když si děláte starosti, koncentrujete se právě na to, co nechcete.

10. Spojte se duchovně s nekonečnou mocí a vládou boží. Důvěra v Boha musí být základem vašeho myšlení a představ. Boží světlo rozptyluje tmu všech starostí a trápení, veškerého strachu a zoufalství.

13. ŠŤASTNÝ ZÁKON ZDARU

1. Naučte se používat duchovní síly, které ve vás sídlí. Připravte se na štěstí a zdar. Pak vám bude otevřena cesta k naplnění života.

2. Když se rozhodnete vydělávat pro druhé, pak materiálně prospějete i sobě, a to tím způsobem, jaký jste vůbec neočekávali.

3. Vaše podvědomí zná prostředky a cesty, o nichž nic nevíte. Vtiskněte do něho myšlenku zdaru. Pak se zdar dostaví.

4. Jednoduchá slova, která vám pomohou dosáhnout štěstí a zdaru, jsou obsažena v jednoduché modlitbě: "Bůh mi dá víc, než potřebuji."

5. Vděčné srdce má vždycky blízko k Bohu. Vyjádřete svou vděčnost slovy Bible: "Otče, děkuji ti, žes mě vyslyšel. Věděl jsem sice, že mě vždycky slyšíš …" Jan 11,41-42. Usínejte vždy s modlitbou na rtech: "Děkuji ti."

6. Co vtisknete do svého podvědomí intenzivně a s věřícím přesvědčením, to se ve vašem životě projeví. To platí i pro materiální přání, jako je například následující představa: "Můj dům je zbaven dluhů a já mám dostatek peněz."

7. Postavte svůj život pod znamínko plus. Plus přispívá k růstu moudrosti a síly, víry, vědění, zdraví a štěstí.

8. Když si budete neustále říkat: "Moje nejlepší síly jsou mobilizovány a nepřetržitě, nekonečně mnou proudí," tak váš otevřený, vstřícný duch naplní Bůh.

9. Prostřednictvím vědomé koncentrace a vnitřního usebrání dosáhnete díky podvědomí, které bude reagovat svým způsobem, i toho nejvyššího cíle - stejně jako ten muž, který se chtěl stát milionářem, a také jím nyní je.

10. "… Potom tě bude na tvé cestě provázet zdar, potom budeš jednat prozíravě." Jozue 1,8.



14. ZÁKON TVOŘENÍ

Už Napoleon řekl: "Fantazie vládne svět." Na stejné téma řekl Henry Ward Beecher: "Duch bez fantazie by byl jako observatoř bez teleskopu." A Pascal: "Fantazie disponuje vším na tomto světě, tvoří krásu, spravedlnost a štěstí."

"Není-li žádného vidění, lid pustne …" Přísloví 29,18.

HLAVNÍ BODY

1. Fantazie nebo imaginace je schopnost vytvořit si představu, obraz.

2. S pomocí své síly představivosti ztvárňujete své ideje a přání a projektujete je na scénu svého života.

3. Představte si, že děláte to, co byste rádi dělali, a prožívejte to jako reálný zážitek. Pak se ve vašem životě stanou zázraky.

4. Představujte si sebe a své blízké jako zdravé a šťastné a nikdy se této představy nevzdávejte.

5. Díky své síle představivosti se můžete přenést do minulosti a dávno zmizelé se vám může zdát opět živé.

6. Konstruktivním nápadům lidí s velkou představivostí vděčíme za všechny moderní vymoženosti od rádia po televizi. Také vědci jsou odkázáni na svou imaginaci.

7. Nesmrtelná díla Shakespeara, Bunyana, Miltona a dalších velkých spisovatelů vznikla z jejich tvůrčí fantazie. Bez fantazie by nebylo žádného tvůrčího výkonu.

8. Spisovatel, který při psaní čerpá ze svých představ, vytváří dílo poutavé a čtenáři přináší štěstí, je na správné cestě.

9. Ať už je vaším cílem cokoli, vždy si představujte, že už jste u cíle a všichni vám blahopřejí. Vaše myšlení a cítění koncentrované do obrazu se vtiskne do vašeho nevědomí a dříve nebo později zvítězí.

10. Vzpomeňte si na příklad chemika, který díky své technice představivosti vyřešil těžký úkol. Řešení přijde ve snu nebo jako sen. Nevědomí promluví.

11. Přeneste se v představách do scény, která je vyvrcholením vašeho snažení, je vaším cílem. Stále znovu si představujte ten šťastný okamžik. Tak můžete utvářet svůj život.

12. Je-li někdo z vašich blízkých nemocný, pak slyšte v duchu Pána říkat, že se uzdraví. Dívejte se na něho jako na veselého a šťastného člověka a radujte se z té zprávy. Tak stimulujete pocit, že se ztotožňujete se svou představou. Účinek na sebe nenechá dlouho čekat. Vaše modlitby budou vyslyšeny.

15. ELEMENTÁRNÍ ZÁKON NEKONEČNÉHO ŽIVOTA

Bůh je všudypřítomný, všemocný. Bůh, který je nekonečný život, je vždy a všude přítomen. Žít s vědomím přítomnosti boží je klíčem k harmonii a míru, zdraví a radosti a skutečnému životnímu naplnění.

Tři kroky živoucí víry v Boha

První krok: vycházejte z toho, že Bůh je jediná, vše ovládající síla - Bůh, který je život. Akceptujte boží existenci jako realitu.

Druhý krok: Musíte poznat, vědět a vždy znovu opakovat, že vy sami a všechno, co přijímáte z vnějšího světa, jsou boží stvoření, ve kterých je vyjádřen Bůh. Přijměte toto poznání největší ze všech, je nevýslovně mocné.

Třetí krok: Zvykněte si každý den se jednou, dvakrát nebo i třikrát uvolnit, nejlépe vsedě na pohodlné židli, a přemýšlejte nad těmito slovy: "Bůh je všudypřítomný, Bůh je všemocný. Vše je boží stvoření."

Přijměte skutečnost, že Bůh je přítomen ve vás i ve všech lidech kolem vás. To je živoucí víra v Boha.

"Povstane Bůh, a rozprchnou se jeho nepřátelé …" (Žalm 68,1). Moji nepřátelé jsou strach, nevědomost, pověra a nedostatek víry. Nedovolím jim přístup do své duše, do svého ducha. Nemyslím negativně. Pěstuji ve své duši Boha a jeho lásku. Myslím, cítím a konám v boží lásce. Spojuji se s boží sílou, a cítím se tak neporazitelným. Cítím v sobě pramen božího míru.

Bůh ve své moudrosti a lásce vede a řídí mě a mé bližní. Modlím se, aby se děla Boží vůle. Jeho vůle je mír a harmonie, radost a šťastné naplnění.

HLAVNÍ BODY

1. Klíčem k míru, zdraví a pravému životnímu naplnění je život s vědomím přítomnosti boží.

2. Bůh je prazáklad všech věcí. Všechno, co přijímáte, cítíte a chápete, je jeho dílo a čát jeho sebevyjádření.

3. Bůh, který je nekonečnou moudrostí, je vševědoucí.

4. Modlete se, když jste v nouzi, o boží ochranu.

5. Kdo se středně s odporem, odmítnutím nebo nepřízní lidí kolem sebe, měl by se nechat vést vědomím, že všichni lidé myslí a jednají z boží vůle. Láska nikdy nezklame.

6. Kdo má vystupovat před publikem, měl by vycházet z toho, že to, co chce předat, by mělo pomoci lidem ke spáse a požehnání.

7. Veškerá práce se děje na počest Boha a k jeho velebení.

8. Když je někdo z vašich blízkých nemocný, modlete se za něho při vědomí léčivé přítomnosti boží, neboť Bůh je láska a pokoj. Obsah vaší modlitby bude nevědomky přenesen na nemocného a mobilizuje jeho síly.

9. Když vás někdo ohrožuje, uvědomte si své spojení s Bohem. Tato ochrana nemůže být nikým zničena. Přivítejte protivníka s láskou a upřímností a s vědomím, že také on je veden Bohem. Pokojné řešení se dostaví.

10. Vy sami a všechno, co přijímáte ve vnějším světě, jsou boží díla, ve kterých je Bůh vyjádřen. Bůh je obsažen ve vás a ve všech lidech kolem vás. Očekává od vás, že prominete chyby a nedostatky lidem kolem vás a budete je milovat, jako Bůh miluje vás.


Zdroj:

Výňatek z knihy Zákony myšlení a víry. Autor: Dr. Joseph Murphy
Zpracovala: Mirijam

pondělí 22. července 2019

ZÁKONY MYŠLENÍ A VÍRY III.

8. TAJEMNÝ ZÁKON DUCHOVNÍ POTRAVY

Jsme to, co duchovně přijímáme. Utrpení se nachází v mnoha formách negativního myšlení. Nejlepší potravou je chléb lásky a pokoje.

HLAVNÍ BODY
1. Vaše myšlení je duchovní potrava, která "krmí" všechny životní zkušenosti a okolnosti.
2. Nemoc, bolest a utrpení jsou následky myšlení, které popírá život. Nemoc a utrpení jsou jako zvířata závislé na své potravě.
3. Jste tím, co duchovně a duševně přijmete. Přijímejte svou potravu s radostí a vděčností.
4. Výživa našeho těla je důležitá, ale vyšší význam má naše duchovní a duševní potrava.
5. Negativní vlivy, které na vás dennodenně zvenčí doléhají, můžete svým duchovním postojem obrátit k dobrému.
6. Vaše tělo se každých jedenáct měsíců obnovuje. Když se budete držet nepomíjejících pravd a duchovních hodnot života, budete se duchovně obnovovat a cítit se omlazení.
7. Souhlas prostřednictvím pochopení nestačí. Pravdy, které vědomě akceptujete, musí být emocionálně zpracovány a pocitově přijímány jako pravdivé. Teprve tehdy se přizpůsobíte nevědomí.
8. Vaše intelektuální vědění se musí vžít do nevědomí, tak bude intelektuální vědění věděním srdce. Nyní mohou být vaše modlitby vyslyšeny.
9. Osvobodíte se od svých strachů, když soustředíte veškerou svou pozornost na to, co je pravé, pravdivé a Bohu milé. Obrňte se proti každému strachu zpřítomněním vaší víry v Boha. Strach to nepřežije.
10. Strach se živí představami nezdravé fantazie. Jednoduše si představte, že děláte přesně to, čeho se obáváte. Tento zvyk znamená konec každého strachu.
11. Vděčné srdce je vždycky blízko Bohu. Děkujte mu, velebte ho.

9. VELKÝ ZÁKON LÁSKY

HLAVNÍ BODY

1. Kdo miluje, citově se váže. Láska potřebuje cíl.
2. Když se chcete zbavit veškerého strachu, musíte odložit všechny své předsudky a výhrady a překonat pocity žárlivosti, zloby a nenávisti.
3. Získejte nové pojetí sebe sama, nové sebehodnocení. Naučte se milovat své Já.
4. Láska k Bohu znamená, že se duchovně a citově vážete, což je krásné a čisté, pravé a Bohu milé. Milovat Boha znamená uctívat jeho moc a vládu.
5. Milovat znamená věřit v Boha a být mu oddaný. Strach je naproti tomu v protiklad obrácená víra v nesprávnou věc. Strach zatemňuje ducha. Láska a strach se vylučují.
6. Kdo je žárlivý, je plný strachu. Má nedostatek sebedůvěry a zdravého sebehodnocení. Láska a důvěra mohou zničit žárlivost.
7. Vaše podvědomí uskuteční všechno, co mu vnuknete. Vpište do něho lásku a dobrou vůli, víru, důvěru a vřelost.
8. Překonáte každý strach, i kdyby se vám měly třást kolena, poznáním, že Bůh se nemusí ničeho bát a vy jste s ním jedno.
9. Útoky strachu vám nemohou ublížit za předpokladu, že se mu nevzdáte. Nesmíte ho pustit do svého citového života.
10. Strach pohází z vašeho vlastního myšlení. Nedopusťte, abyste jím byli zastrašováni a tyranizováni. Soustřeďte se místo něho na lásku a víru v Boha.
11. Kdo se ztratí v džungli tohoto světa nebo v duchovní temnotě strachu a zmatku, musí vědět, že Bůh zná cestu ven. Ukáže vám ji.
12. Strach nemůžeme porazit se strachem. Postavte se strachu s chvalořečením Boha: "Bůh je jediná, všudypřítomná moc. Proto se nemusím bát.
13. Skoncujte s myšlením, spoutaným strachem. Útokům strachu se postavte s mečem duchovní jasnozřivosti v ruce a zasaďte mu smrtelnou ránu.
14. "… kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm." List Janův 4,16.

10. POZITIVNÍ ZÁKON KONTROLY CITŮ

Mezi nápisy na Apollonově chrámu v Delfách je také věta starých Řeků, kterou všichni dobře známe: "Člověče, poznej sám sebe!"
Když se budete věnovat tomuto sebepoznání, budete pohlížet na individuálního člověka jako na celek, který je určen jak fyzickým tělem, tak také citovým životem a dále duchovním životem. Záleží jen na vás, jak dosáhnete jednoty svého fyzického, duchovního a emocionálního života a budete ho mít pod kontrolou, abyste svůj život utvářeli k uskutečnění dobra podle vašich a božích představ.
K tomu je třeba: emocionální zralost, správné vnímání sama sebe, překonávání depresí, zvládání zloby, mít své city, pocity, představy a myšlení pod kontrolou.

HLAVNÍ BODY

1. Musíte své myšlení, cítění a své reakce v každodenním životě řídit a kontrolovat.
2. Jste citově zralí, když z centra božího ducha, který ve vás sídlí - vašeho Bohem daného vyššího já - myslíte, mluvíte, cítíte a jednáte.
3. Špatné vnímání sebe sama, které vás duchovně ovládá a drží v poutech, je škodlivým jhem. Z celého srdce se oddejte míru a lásce.
4. Láska je citové pouto. Vyzařujte dobrou vůli a lásku. Osvobodíte se tak od negativních pocitů, které jste potlačili do nevědomí.
5. Vždycky je možnost, jak odreagovat zlobu. Uvolněte se fyzickou činností, ať už je to hra nebo nějaká práce.
6. Unikejte každé zlobě tím, že si budete říkat: "Myslím, mluvím a jednám z hlediska moudrosti a krásy, pravdy a lásky."
7. Jestliže chcete řídit svůj citový život, musíte kontrolovat své představy a myšlení. Pěstujte ve svém duchu lásku.
8. Víra v Boha a dobro zničí jakýkoli strach.
9. Potlačené city jsou příčinou mnoha fyzických onemocnění. Co je uchováno ve vašem podvědomí, dříve nebo později pronikne do života.
10. Přijde-li k vám nějaká negativní myšlenka, nahraďte ji tím, že budete myslet na něco pozitivního. Řekněte si: "Věřím v Boha a v dobro." Tato věta, která vyjadřuje pozitivní city víry a důvěry, zničí všechny negativní myšlenky a citové útoky.
11. Jak reagujete duševně a citově na své životní zkušenosti? Vy sami jste pány svých citových reakcí. Myslete správně, ciťte správně, jednejte správně. Nikdo vás nemůže odradit od správné cesty. Vaše myšlení předjímá vaše jednání a určuje ho. Věřte v Boha. A jeho moc bude s vaší vírou konat dobro.
12. Váš život se odehrává ve vnějším světě, který přijímáte svými pěti smysly, a současně ve vnitřním světě prožitků vašeho myšlení a cítění, vašich představ, přesvědčení a subjektivních snah. Rozhodující je vaše vnitřní prožívání. Vaše vnitřní prožívání kontroluje dojmy, které přijímáte z vnějšího světa.
13. K uskutečnění vaší změny musíte očistit svůj citový život správným myšlením. Myšlení určuje vaše citové reakce.
14. Chcete-li změnit svůj život, musíte změnit svůj postoj k životu a lidem kolem sebe. Dojmy z vnějšího světa přijímáte přes filtr svého ducha. Proto musí být vaše myšlení nasměrováno na všechno pozitivní. Objevujte ve svých blízkých i v sobě samých božskost. Pak proděláte kouzelnou vnitřní změnu.

11. ÚŽASNÝ ZÁKON MANŽELSKÉ HARMONIE

HLAVNÍ BODY

1. Manželství je nejposvěcenější ze všech pozemských svazků. Je možné uzavřít jej jen v hluboké úctě a při vědomí jeho posvátnosti.
2. Když žije žena v neustálém strachu o svého muže, může se tento strach na něho nevědomě přenést a způsobit mu mnoho trápení a starostí.
3. Odložte minulost. Přítomnost a budoucnost je to, co je důležité. Změňte své myšlení a držte se ho, to vám pomůže změnit svůj život. Nevědomost vás drží v kleštích strachu a úzkostné představy vám přinesou utrpení.
4. Přijměte duchovně a citově pravdu třiadvacátého žalmu, tak dokážete přemoci jakýkoli abnormální strach.
5. Utkávejte se se všemi záchvaty osamění a zoufalství tak, že budete stavět plni důvěry na moudrosti, která sídlí ve vašem nevědomí.
6. Citový postoj převládající v nevědomí podstatně rozhoduje o tom, kdo je ke komu přitahován. Zklamaní lidé by měli sobě a svým blízkým odpustit, a tak se modlit za ideálního partnera. Je možné vsugerovat si vlastnosti a přednosti, které bychom chtěli obdivovat na partnerovi, a na tomto vnitřním stavu budovat nový vztah.
7. Když se budete poctivě modlit a žít v důvěře, že vaše podvědomí vaše přání uskuteční, potkáte ideálního partnera.
8. Neměli byste zasahovat do cizího manželství. Ujasněte si, co chcete. Věřte, že dosáhnete toho, co chcete, a dostanete se ke svému cíli.
9. Láska spojuje milující se pár v jednotu. Když svého muže nebo svou ženu skutečně milujete, jste chráněni před selháním věrnosti.
10. Svobodná dívka, která má vztah s ženatým mužem, ačkoli nikdy nemůže doufat v manželství, jedná sama proti sobě. Ve skutečnosti touží po manželství a po domově, stejně jako po lásce a ocenění. Dívka v této situace musí nejprve odpustit ženatému muži, aby se mohla zbavit své závislosti na něm.
11. Vztahy mnoha manželů nemají nic společného s láskou, přátelstvím, pochopením a dobrou vůlí, se souladem a harmonií. Takový svazek je pouhou fraškou a lží. Rozchod je lepší než život ve lži.
12. Muž, který trpí komplexy méněcennosti, spočívajícími ve strachu a vnitřní nejistotě, degraduje sám sebe. Ve většině případů jeho žena reaguje odpovídajícím způsobem.
13. Neustále si uvědomujte dobré vlastnosti svého manželského partnera. Obdivujte jeho přednosti a identifikujte se s nimi. Vaše manželství bude tak s lety stále šťastnější.
14. "A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!" Matouš 19,6. Bůh je láska. Když láska spojuje dvě srdce, pak nedojde k rozvodu. Láska v Boha spojuje muže a ženu navždy.

neděle 21. července 2019

MAKAK MEDVĚDÍ

Makak medvědí (Macaca artoides) je druh úzkonosého primáta z čeledi kočkodanovitých a rodu makak. Samice mívá 1 mládě, gravidita trvá 177 dní. Dosahuje velikosti 48 - 68 cm a váží 7,5 - 10,2 kg. Dožívá se až 30 let. Jeho domovinou je jihovýchodní Asie (Indie Čína, Maynmar, Thajsko, Malajsie).

Srst je hustá a dlouhá, zbarvená do hněda, mimo obličeje, který je lysý a červený.

Makakové medvědí se živí rozmanitou potravou, hlavně ovocem, ale i rostlinnou potravou jako kořeny, pupeny, listy. Neopovrhnou ani kraby, hmyzem a drobnými obratlovci jako žábami nebo ptáky. Z hnízd vybírají ptačí vejce. Zásoby jídla si někdy ukládají do lícních toreb na pozdější dobu. Do lícních toreb se vejde obsah srovnatelný s jejich žaludkem.

Žijí až v 60 členných tlupách.

Samice dosahují pohlavní zralosti ve věku 4,5 roku a jsou schopny mít mláďata až do asi 17 let věku. Samice uvolňuje vajíčko k oplodnění každých 30 dní, většina páření se u volně žijících jedinců odehrává v říjnu a listopadu. Frekvence souvisí s postavením makaka v tlupě. Nejlépe jsou na tom dominantní samci, kteří si vybírají vhodné samice. Ty si však věrnost vykládají po svém. Když se nejvýše postavený samec nedívá, nemají jeho partnerky problém pářit se i s níže postavenými makaky. Prosím, promiskuita i prý mezi našimi příbuznými. Ale když nemá oči jen pro svou družku, no co už. Vlastně jsou takové samaritánky. I níže postavený má právo na svou pohlavní radost.

Ve volné přírodě se samici narodí mládě přibližně jednou za dva roky. Je bílé, ale s věkem tmavne. Bývá kojeno 9 měsíců. O mládě se však nestará jen matka, ale i další členové tlupy. Samice za to očekávají snížení agrese ze strany dominantní samice, samci tak činí z důvodu možnosti, že klidně mohou být jeho otcem. Matky nechávají svým potomkům volnost pro objevování a zkoumání okolí, vědí, že na ně vždy někdo z tlupy dohlédne. Kolem 1,5 roku věku se mláďata osamostatňují.


První obrázek mi připomíná E.T. Mimozemšťana nebo hobita Miláška a druhý rozčepýřený a divící se albín na stromě je úchvatný, i když by mu mohly dát opice najíst.

Makak je můj favorit,
s makakem chci věčně být,
makak ten se jenom diví,
na hrůzy a radosti světa civí.

Aspoň malého mravenečka
a piva z Bráníka bečka
a co je dneska blogu hit?
Makak - můj malý favorit.

Makak - je to černý kůň,
co vyletí k oblakům?
Jedině makak medvědí!
Trápí se, zda ho ocení.

Černého jezdce, kde má?
Ten si dřímá v kupce sena.
Horkem zmožen, síly není,
asi upadne v zapomnění.

Makak medvědí je ohrožený, zranitelný druh. Na vině není jenom ničení životního prostředí způsobené těžbou dřeva, vypalování lesního porostu nebo eroze půdy. Na snižování počtu těchto opic se podílí i lov pro orgány do tradiční čínské medicíny, pro maso nebo jako sport.

Po přiřazení článku k tématu týdne přemýšlím, jestli nebudu ohroženým druhem i já. Zamračený Mně skloubení připadá vtipné. Ale možná mám jen já zvláštní smysl pro humor. Mrkající Usmívající se



Zdroje:
Wikipedie
Svět na dlani 5/2019
Zpracovala: Mirijam

sobota 20. července 2019

JEŽURA AUSTRALSKÁ

Ježura australská (Tachyglossus aculeatus) patří mezi ježurovité. Existují čtyři druhy australských ježur, ale pouze jediný člen rodu Tachyglossus. Mívá jedno mládě. V období březosti, které trvá 21 - 28 dní si samice vyhrabe noru. Poté si jedno hladké kožnaté vejce o průměru 13 - 17 mm vloží do vaku na břiše. Po 10 dnech se vylíhne mládě o velikosti 1,5 cm a s vahou kolem 0,3 g. Vaječným zoubkem prorazí skořápku. Po vytvoření mléčného zoubku může sát mléko z tzv. mléčných polí (ježura nemá bradavky), na kterých matka vypotí narůžovělé mléko. Kolem 2 - 3 měsíců jsou mladé ježury vypuzeny z vaku, začínají jim růst ostny. Laktace trvá 200 dní, pak se osamostatňují. Ježura australská dorůstá velikosti 40 - 45 cm, váha se pohybuje v rozmezí 2 - 5 kg. Dožívá se 45 let. Její vlastí je Austrálie a Tasmánie.

Na hřbetě je ježura pokryta tmavohnědou kožešinou, na břiše světlehnědou. Má ostny a zavalité tělo. Na ježuře může cizopasit největší druh blechy (Bradiopsylla echidnae) na světě, která je veliká kolem 4 mm. Výrazný je 75 mm dlouhý čenich. Ke sběru potravy slouží lepkavý jazyk, který se může vysunout na délku až téměř 180 mm až 100x za minutu. Sbírá jím termity a mravence.

Končetiny jsou krátké, mají silné drápy, uzpůsobené rychlému hrabání. U ježury je zajímavý veliký sval (Panniculus carnosus), nacházející se pod kůží a pokrývající celé tělo. Stahování různých částí tohoto svalu umožňuje ježuře měnit tvar. Při ohrožení se zabalí do klubíčka, které chrání její břicho a na nepřítele vystrčí krátké ostny.

Protože se zahrabává, snáší vysoké koncentrace oxidu uhličitého. Ucho je citlivé na nízkofrekvenční zvuk. Ježura má dobře vyvinutý čich, sloužící k vyhledávání jedinců opačného pohlaví nebo k vyhledávání kořisti. Má velmi citlivý oční nerv a pohyblivá očka. Bylo dokázané vizuální rozlišování a prostorová paměť srovnatelné s krysami. Na rozdíl od jiných savců má ježura vzhledem k velikosti těla velikou prefrontální mozkovou kůru.

Ježura australská má nízkou tělesnou teplotu, která se pohybuje mezi 30 - 32oC. Upadne-li do hibernace, pak teplota jejího těla klesne na pouhých 5oC.

Ježury spolu s ptakopysky jsou jedinými savci, kteří se líhnou z vajec velkých jako lískový oříšek. Pohlavní zralosti dosahují mezi 5. - 12. rokem. Námluvy probíhají od května do září, podle místa výskytu (např. v Tasmánii jen pár hodin po procitnutí z hibernace). Během nich samci (až 10) sledují volnou samici. Obě pohlaví v tomto období vydávají silný zápach.


Mládě ježury australské

Pro zajímavost uvádím, že jsme, když byly děti malé, měli přes zimu doma ježka. Manželovi, milovníkovi zvířat, se zdál nějaký dezorientovaný a zraněný. Měl nějaké výrůstky na hřbetě. Tak jsme ho za kuchyňskou linkou u sporáku, kde se uvelebil, léčili. Nicméně většinou přes den spal, v noci se probouzel, dupal, dělal kravál a procházel se po kuchyni. Měl svůj charakteristický zápach, takže jsme ho zavírali v kuchyni. Má nádherné pohyblivé oči, jako dvě kuličky. Po zimě jsme ho vypustili do přírody.

Zdroje:
Wikipedie
Svět na dlani 5/2019
Zpracovala: Mirijam

pátek 19. července 2019

ZÁKONY MYŠLENÍ A VÍRY II.

4. DYNAMICKÝ ZÁKON OCHRANY

1. Nenávist je duchovní jed. Jako lék musíme použít odpuštění a lásku a všechno bude dobré.

2. Změňte své chápání - představte si Boha jako lásku. Bůh je pro vás - to musíte přijmout - a ne proti vám.

3. Váš duchovní postoj je jasnou příčinou, vaše prožívání je účinkem.

4. Můžete se chránit před utrpením, když přijmete skutečnost, že boží láska vám vládne, obklopuje vás a ochraňuje.

5. Z celého srdce věřte pravdám 91. Žalmu a budete ochráněni a nezranitelní.

6. Představte si, že budete milováni, ochraňováni a obletováni, žijte s tímto pocitem a nikdy nebudete trpět nedostatkem přátel.

7. Máte-li "málo nadané" dítě, obraťte se k modlitbám a uvědomte si v meditaci boží moudrost, na které se podílejí všechny děti.

8. Vtiskněte si do svého podvědomí svobodu a vaše přání po svobodě se uskuteční.

9. Vaše představa o Bohu rozhodujícím způsobem ovlivňuje váš úspěch v životě.

10. Vaše představa o Bohu je vaší vlastní vírou v sebe samé. "Člověk je výrazem vlastní víry."

11. Vaše formální přiznání víry nic neznamená. Skutečný význam má víra vašeho srdce.

12. Bůh je radost, pokoj, krása a láska. Co je o Bohu pravda, to je také pravda o vás. Tomu pevně věřte. Když si zvyknete na tuto pravdivou myšlenku, budou se ve vašem životě dít zázraky!

13. Vycházejte s důvěrou z toho, že se Bůh stará o všechny vaše potřeby, a budete mít štěstí na všech svých cestách.

14. Vaše zloba, ve které setrváváte, se může promítnout do podvědomí vašeho partnera. Myslete společně na to, co je založeno na kráse a dobrotě.

15. Manželský svazek dvou boží láskou spojených lidí nemůže být ničím a nikým zničen. Láska je nerozdělitelný svazek, který poutá navždy.

16. Bůh nebo život žádného člověka netrestá. My sami se trestáme, ať už nevědomostí nebo lhostejností, anebo úmyslným odmítáním zákonů harmonie, lásky a správného jednání.

17. Nenávist je smrtelný jed. Tento jed může zničit všechny životně důležité orgány.



5. TAJEMNÝ ZÁKON VNITŘNÍHO VEDENÍ

Kdo z nás není čas od času zdrcený, bezradný a plný obav? Kdo z nás se už někdy v takové situaci se strachem neptal, co si počít? Když se vám někdy taková situace přihodí, pak nesmíte zapomenout na svůj vnitřní hlas. Poslouchejte svou intuici, vždycky je nějaké řešení.

HLAVNÍ BODY

1. Vyrovnejte se duchovně a pocitově se skutečností, že se vám dostane správné odpovědi. A skutečně ji dostanete.

2. Nekonečná moudrost sídlící ve vašem podvědomí všechno ví a cítí. Svěřte se jí a vyvolejte ji. Jen ona zná odpověď na vaše otázky. A vy se ji dozvíte.

3. Sledujte hlas vnitřního vedení, vaší intuice.velmi často vniká spontánně do vašeho vědomí, bezprostředně, jako blesk z čistého nebe.

4. Nikdy nezapomínejte - vždy existuje řešení. Vycházejte z této skutečnosti a zcela se uvolněte. Když se budete ve stavu tělesného, duševního a emočního uvolnění modlit, zažijete zázraky.

5. Modlit se o vnitřní vedení znamená vést rozhovor, který se pohybuje ve dvou rovinách otázky a odpovědi. Když se budete ptát svého nitra v důvěře v odpověď a radu, tak onu odpověď dostanete.

6. Vaše podvědomí vás odkazuje na řešení, která neznáte. Řešení může být skryto v knize, na kterou zcela náhodně narazíte, nebo vyplyne z rozhovoru, jenž mimoděk zaslechnete. Je bezpočet možností, jak můžete dostat odpověď.

7. Pro naznačení cesty, které vychází z našeho nitra, musíme být uvolnění a otevření, citliví a kdykoli připravení je přijmout. To jsou předpoklady pro to, abychom byli schopni rozpoznat vnuknutí naší intuice a následovat je.

8. Moudrost a vědění našeho podvědomí vnikají do vašeho vědomí, když je váš vědomý život osvobozen od veškerého napětí a je v rovnováze vnitřního pokoje. Nejdůležitější je uvolnění.

9. Ve stavu uvolněného upadání do spánku si jako ukolébavku stále opakujte slovo "odpověď", dokud s tímto slovem na rtech neusnete. Správná odpověď se dostaví.

10. Intuice přesahuje porozumění. Rozum můžete použít teprve tehdy, když půjde o provedení vašich intuitivních vnuknutí.

11. Když něco píšete, mělo by se to dít ve znamení vaší důvěry v to, že vaše podvědomí vám vnukne téma a všechny detaily a povede vás. Budete udiveni a potěšeni výsledkem své práce.

12. Moudrost sídlící ve vašem podvědomí vás zavede tam, kde váš život dostane smysl a vaše skryté vlohy se budou moci rozvinout.

13. Důvěřujte modlitbě: "Boží láska mě vede kupředu a dělá moji životní cestu smysluplnou, šťastnou a nádhernou." S tímto mottem jděte po cestě radosti a vnitřního pokoje.



6. MOCNÝ ZÁKON VNITŘNÍ ODVAHY

Nejenom v lidech se skrývá strach. Můžeme se naučit žít tak, abychom nebyli obětí svého strachu tím, že se soustředíme na dobré, budeme mít v sebe, lidi a Boha důvěru a budeme myslet správně. Tím překonáme strach a staneme se odvážným a svobodným člověkem. Základem je zbavit se svého strachu, dodávání odvahy a síly, osvobodit se od svého komplexu viny a strachu, přestat zahrazovat sama sobě cestu, překonat pocit, že je mi ubližováno, být sami sobě štěstí strůjci.

HLAVNÍ BODY

1. Zbavte se vší zloby, tím si duchovně a duševně budete stáleuvědomovat přítomností boží v sobě.

2. Tvořivá síla vašeho podvědomí nachází pro každý problém řešení.

3. Nenávist produkuje pocity viny, strach před trestem nebo přímo potřebu sebepotrestání. Odpusťte lidem kolem sebe, teprve tehdy budete svobodní.

4. Strach ze selhání otvírá dveře neúspěchu. Počítejte s úspěchem, pak zvítězíte.

5. Když jste v nouzi nebo v úzkých, představujte si jako cíl svá přání a trvejte na nich. Dosáhnete cíle, který jste si v duchu vytkli.

6. Strach tvoří pozadí mnohých tělesných obtíží. Zbaví se jich jen ten, jehož duch je prodchnut dobrou vůlí a láskou.

7. Nikdy neříkejte: "Mám strach!" nebo: "Už nemohu!" Vaše podvědomí vás vezme za slovo a zůstanete jeho vězněm.

8. Když budete správně myslet, budete i správně konat.

9. Klíč ke zdraví, štěstí a pokoji je v rukou všech lidí. Můžete si svobodně zvolit. Rozhodněte se pro štěstí.

10. Nikdo si nemusí připadat odstrčený. Důvěřujte Bohu. Bůh, který vám vnukl přání, vám ukáže i cestu k jeho naplnění. Není nic, co by stálo v cestě boží všemohoucnosti.

11. Seberte odvahu a důvěru, věřte v sebe a v síly, které ve vás dřímají. Změna vašeho duchovního postoje může všechno ve vašem životě změnit k lepšímu.

12. Kdo slouží dvěma pánům, žije ve stálé rozpolcenosti a nikdy se nedostane k cíli. Uznávejte nad sebou jedinou moc - Boha. Výlučnost vašeho duchovního směřování vás osvobodí od vnitřní rozháranosti a učiní vás silnými.

13. Hůř než špatná společnost působí vaše škodlivé zacházení s duchem. Udělejte inventuru a vylučte všechno negativní.

14. Vaše myšlení a cítění tvoří váš osud. Není-li takový, jaký byste si jej přáli mít, neměli byste hledat vinu u druhých - je ve vás samotných.

15. Člověk sám sobě činí ze života nebe nebo peklo. Záleží na jeho způsobech myšlení a z toho plynoucích následcích.

16. Zda budete v životě "odměněni" nebo "potrestáni", to závisí na vašem způsobu myšlení. Zákon o příčině a následku má univerzální platnost. Myslete na dobro, a ono k vám přijde. Myslete na zlo a zlo se dostaví.

7. KOUZELNÝ ZÁKON JISTOTY

Nejistota a nedostatečná sebedůvěra na jedné straně a zdravá sebedůvěra a naděje na druhé straně zásadním způsobem určují životní postoj člověka.

HLAVNÍ BODY

1. Vaše starosti a deprese plynou z toho, že jste se nezaměřili na nekonečno, které nezná ani strach, ani protivenství.

2. Není jiné skutečné jistoty než té, která pramení z vašeho pocitu spojení s Bohem.

3. Vaše myšlení a cítění musí být v souladu s vašimi životními cíli, jinak zůstává vaše modlitba jen prázdnými slovy a nemůže být vyslyšena.

4. Když vnitřně popíráte to, co prohlašujete navenek, nemůžete se dočkat pomoci. Nemocný se tak nikdy neuzdraví.

5. Skutečný pocit jistoty není závislý na hmotných statcích nebo na jakémkoli materiálním bohatství. Tkví ve víře v Boha a pravé důvěře v něho, neboť od něho pochází všechno dobré.

6. Ani stát, ani vláda vám nemohou zaručit jistotu, štěstí a pokoj. Vytvořte si sami svou jistotu a zdraví, váš blahobyt a štěstí za použití zákonů vašeho ducha.

7. Při svém podnikání se chraňte vědomím, že Bůh o vás stále pečuje a ochrání vás.

8. Boží zákon ovládá váš život. Jste s Bohem ve spojení. Bůh vás provází na všech cestách. Když budete opakovat tuto modlitbu, ochráníte se od zvratů ve svém životě a budete žít vyrovnaně a šťastně.

9. Strach můžete nahradit důvěrou v Boha a jeho nevyčerpatelnou péči. "V obrácení a ztišení bude vaše spása."

10. Můžete vést šťastný a naplněný život, když se spojíte s Bohem a budete žít s vědomím, že boží síla a moudrost je nad všemi potížemi. Začněte a začne Bůh. "Já a Otec jedno jsme."

čtvrtek 18. července 2019

ZÁKONY MYŠLENÍ A VÍRY I.

Budete tím, co si myslíte a v co věříte
Můžeme používat v každodenním životě zázračnou sílu,
která je v nás ukrytá. Všichni používáme duševní síly. Naučíme
se však, jak ji užívat účinněji. Každý den zacházíme s magickými silami.
Říká se, že pouhým pohybem prstu je možné pohnout nejvzdálenější
hvězdou. Budeme-li správně nakládat se svými duševními silami, budou
se v našich životech dít zázraky.

Tato kniha nám poslouží jako informace, jak objevit tyto kouzelné zdroje
duševní síly a naučit se je používat.

1. PODIVUHODNÝ ZÁKON SPOJENÍ

A věříte-li, dostanete všecko, oč budete v modlitbě prosit. Matouš 21,22
Modlitba je vždy řešením. Neboť Bůh je "naše útočiště, naše síla, pomoc v soužení vždy velmi osvědčená" (Žalm 46,2) "… u Boha je možné všecko." Matouš 19,26
"Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout." Matouš 11,28.

HLAVNÍ BODY

1. Modlitba je vždy řešením. Modlitba je Bohu svěřené přání a Bůh na ně odpoví.
2. S Bohem je všechno možné. Bůh je všemocný a nic se mu nestaví na odpor.
3. Opakovaná modlitba jednadevadesátého žalmu a nadějeplná víra v toto poselství vám umožní vést šťastný život.
4. Naprostá důvěra v Boha vás může zachránit před smrtí.
5. Otevřete své srdce boží lásce a míru, tak bude vše minulé vymazáno a zapomenuto.
6. Nový postoj k životu dokáže ve vašem životě změnit všechno. Váš život a váš svět budou stvořeni podle vašich představ a budou ovládaní vaším přesvědčením.
7. Zapuďte pochyby a bázeň, když se modlíte, a důvěřujte vedení nekonečnou moudrostí, ona dokáže vaše přání uskutečnit.
8. Bůh v jeho nekonečné moudrosti, který je v každém člověku, nezná rozdíly mezi lidmi a je tu pro každého člověka, který v něho věří.
9. Modlitba otvírá brány vězení a také brány vašeho vnitřního žaláře, který jste si vybudovali nenávistí, zlobou a touhou po pomstě.
10. Vždy existuje cesta, řešení. Svěřte se s klidnou myslí Bohu. Zná odpověď. Protože Bůh ví, víte i vy. "Já a Otec jsme jedno." Jan 10,30.
11. "Věřte, že všecko, oč v modlitbě prosíte, je vám dáno, a budete to mít." Marek 11,24.


2. TAJNÝ ZÁKON VÍRY

Podle vaší víry se vám staň. Matouš 9,29

Vaše víra je splynutím vašeho myšlení a cítění, slitek vašeho ducha a vašeho srdce.

Jeden muž odmítl slibnou nabídku. Byl obětí svého strachu. Odmítl nové místo. Bál se převzít vysokou odpovědnost, která s tím souvisela. Tomu muži se nedostávalo víry v sebe sama a ve svou vnitřní sílu. Protože byl uvnitř nejistý, propásl mimořádnou šanci.

Vaše přání, představy a sny jsou duchovními realitami. Každá představa vždy existuje v duchu a čeká na uskutečnění. Každá představa skutečně existuje jako například vaše ruka v objektivní rovině.

Budete tím, v co věříme. Položme si otázku - co vidí druhý člověk z vaší osobnosti? Vidí vaše pohnutky, vaše přesvědčení, vaši víru? Nebo snad city, touhy a přání, vaše sny, vaše naděje anebo váš životní princip? Nic z toho není vidět. Jste neviditelní. Když přijmete tuto skutečnost, zjistíte, že jste nezranitelní, neporazitelní a nesmrtelní.
Když jste například prodchnuti vírou v pravdu svých slov a prohlásíte: "Jsem silný a zdravý," tak budete silný a zdravý. Čemu věříte, tím budete.

HLAVNÍ BODY

1. Víra je duchovní postoj, který má vždy určující vliv a účinek.
2. Nemyslete si, že máte příliš málo víry. Je mnohem důležitější, abyste dali své víře smysluplný směr a dokázali ji prosazovat tvůrčím způsobem. Věřte ve zdraví a úspěch, štěstí a vnitřní mír.
3. Každý věří na něco jiného. Na co věříte vy? Skutečná víra spočívá na věčně platných principech a neměnných životních hodnotách.
4. Víra je neviditelná a svědčí o věcech, které není možné spatřit. Jak velká musí být vía vědce, můžete posoudit podle toho, jak věří v možnost provedení své ideje, která nejprve existovala jen v jeho duchu
5. Nikdo nemůže vidět svého ducha, svůj cit, svůj život. Ani sebe sama. Stejně tak nemůžete vidět ani svou víru. Ale můžete se duchovně opřít o sílu, která ve vás, ač neviditelná, sídlí a která je skutečně všemohoucí a věčná.
6. Změňte své přesvědčení. Nevěřte už na selhání a neúspěch. Důvěřujte tomu, že se prosadíte, že vám život přichystal uznání a úspěšný život.
7. Věřte v léčivou sílu, která ve vás je. Živě si představujte, že byste mohli dělat to, co byste chtěli, a prožijte to citově. Tělesné potíže odplynou a vy budete zase zdrávi.
8. Vaše víra je vaše duchovní dobro. V hlubokých vrstvách vašeho ducha působí všemohoucnost Boha. Je přístupná vašim myšlenkám a citům. Na tomto základě zvládnete všechny životní situace a nepříznivé okolnosti.
9. V duchu jednejte a ciťte tak, jak byste jednali a cítili, kdyby byla vaše modlitba vyslyšena. Sami na sobě poznáte, že kouzelná síla víry umí ve vašem životě konat zázraky.

3. KOUZELNÝ ZÁKON UZDRAVENÍ

Existuje jen jedna léčivá síla. Známe ji pod mnoha jmény, protože lidé jí říkají různě - Bůh nebo boží láska, nekonečná léčivá síla, božská prozřetelnost nebo prostě příroda, život, životní princip. Vědomí toho, že nějaká léčivá síla existuje, sahá až do temné minulosti lidských dějin. Už prastaré chrámové nápisy oznamovaly: "Lékař obvazuje rány a Bůh je léčí."

HLAVNÍ BODY
1. Jste součástí boží léčivé síly, která je ve vás. Osvoboďte se od duševních rušivých vlivů a všech trápení, nechte sebou proudit léčivou vnitřní sílu.
2. Kdo se neuzavře před silnou a špatnou sugescí a dostane se pod její vládu, stane se obětí fixní idey.
3. Citová nevyrovnanost má sugestivní vliv. Negativní citový efekt je přenášen podvědomím. Tímto způsobem může dítě narušené matky onemocnět horečkou. Najde-li matka vnitřní klid a harmonii, přenese je na dítě, a to se uzdraví.
4. Nám lidem je od přírody vrozena léčivá síla, protože můžeme prostřednictvím našeho myšlení a víry dosáhnout nekonečné léčivé síly, která je v nás.
5. Léčivá síla, která je v nás, je pramenem všeho života, a tím také každého uzdravení. Zná životní pochody ve vašem organismu. Důvěřujte léčivé síle, teď, ihned, vždy.
6. Můžete se duchovně a tělesně obnovit, když se zaměříte zcela na zdraví a sílu, harmonii a dokonalost a budete o tom často meditovat.
7. Pravdy jsou v Bibli vždy představovány v personifikované formě na příkladech, aby byly vnímány symbolicky, pochopitelně a přesvědčivě. Můžete překonat pocity méněcennosti, když si budete uvědomovat své spojení s Bohem a budete se tak spolu s Bohem cítit povzneseni nad všechny zábrany a ostych.
8. Neexistují žádné nevyléčitelné nemoci. Nevyléčitelní jsou lidé, kteří setrvávají ve svém omylu, že je není možné vyléčit. A stane se jim podle jejich víry.
9. Slepé víře chybí vědecké pochopení působících sil, jako jsou třeba síly při modlení za zdraví. Skutečné duchovní vyléčení spočívá na harmonickém sjednocení vašeho vědomého života a dynamické činnosti vašeho podvědomí prostřednictvím usměrnění na jeden určitý účel a na jeho řízení podle vědeckých kritérií. Technika a postupy nehrají roli - kde je dosaženo léčivého efektu, tam působilo podvědomí.
10. Uzdravení je nemožné, říkají mnozí lidé. Ale s Bohem je všechno možné. Bůh, který stvořil vás a veškerý život, vás může vyléčit.
11. Vám vrozený léčivý princip je schopen splnit všechna vaše přání, když je uskutečníte ve světě svých představ.
12. Vaše víra bude manifestována vaším životem. Není přitom rozhodující, zda je vaše víra přítomna ve vašem vědomém životě, nebo zda to, na co věříte, je ukryto ve vašem podvědomí. Věřte jen v to, co vás léčí, žehná vám a inspiruje vás.
13. Velebte v hloubi duše boží všemohoucnost. Tak odvrátíte nemoci, které vás ohrožují, nebo vás už přepadly.
14. Vděčné srdce má blízko Bohu. Velebte proto ve všech svých modlitbách Boha a vyjadřujte mu z hlubokého srdce dík.
15. Jste duchovně slepí, když nevíte, že vaše myšlenky jsou realitou. Co si myslíte, to působí, co cítíte (ať už je to láska nebo nenávist, štěstí nebo trápení), vztahujete na sebe, co si představujete, tím budete.
16. Zrak je duchovní podstaty, věčný a nezničitelný. Abyste svůj zrak prohloubili a rozšířili své zrakové pole dovnitř a ven, měli byste si osvojit tuto kouzelnou modlitbu: "Vidím stále lépe, jsem vidoucí, duchovně a tělesně."
17. "Pozvedám své oči k horám: Odkud mi přijde pomoc? Pomoc mi přichází od Hospodina …" Žalm 121,1-2.

středa 17. července 2019

ČERNÝ JEZDEC, ČERNÝ KŮŇ

Černý jezdec, černý kůň,
postrach vesničky,
černý jezdec, černý kůň,
na rtu ztuhnou písničky.

Černý jezdec, černý kůň,
za spravedlnost svůj hlas zvedají,
černý jezdec, černý kůň,
právo hledají.

Černý jezdec, černý kůň,
po vroucí lásce pátrají,
černý jezdec, černý kůň,
děvčice jim nedají

černému jezdci s černým koněm
k věnečku přivonět,
černého jezdce a černého koně
se bojí celý širý svět.

Černý jezdec, černý kůň,
zas cválají krajinou,
černý jezdec, černý kůň,
si jedou pro tu jedinou.


úterý 16. července 2019

DÍVČÍ ÚDOLÍ VIII.

"Fakt?"

" Že váháš."

"Hele, zařídils bys mně omluvenku, znám podpis svých pozůstalých."

" Bože neváhej, borče, mám nějaký papírek. Umím dokonale falšovat podpisy. Něco mě ještě něco napadlo. Mohu ti přece sehnat nový rodiče, zavolat policisty."

"Zbláznil ses, falešného fotra a druhého vychovatele doopravdy nechci. Vás aspoň znám, jste žáci."

"Fajn."

Druhou polovinu cesty šli mlčky a konečně došli na místo, kde se pořádal mejdan. Všichni přítomní tancovali, pili alkohol a užívali si to. Zavedenému Davidovi všechny ty holky nedělaly moc dobře, v jeho paměti se vynořil rozchod s Marií. Světlo zářící koule připevněné ke stropu udělovalo této diskotéce pozitivní atmosféru.

3. kapitola: Význam Packala

Zatímco David si užíval zábavy, Erik projížděl důlním vozíkem podzemními tunely. Projížděl zanedbanou úpravou klikaté trati vedoucí nad širokým nádherným mořem ke skalnímu otvoru. Za pár vteřin oba - Packala, i Erika, oslnila výrazná zář. Projeli podzemním dolem. Poslední zastávka končila na travnaté louce. Bezstarostně šli podél pšenice, vysázené dnešními farmáři.

Erik najednou zakopl a upadl. Packal tomuhle chlapci pomáhal vždy vstát. Packalovi způsobovalo radost, že může pomáhat. Vzrostl sám v sobě na významu. Každopádně si to travnatou trasou zamířili do dívčího údolí. Nahromaděné zločiny nezničili, bez mluvy urazili asi sto kilometrů. Prošli další oslňující září do dnešního světa. Setkali se s Uraženou, přičemž jeden z nich zaběhl pryč. Byl to Packal, svůj úkol přece splnil. Erik se představil. Marie zdvořilé pozvání na vášnivé rande, slibující plno vášně, přijala.

4. kapitola: Znovu nemilosrdná zášť

Davidovi se to, jakým způsobem ho Marie odehnala, vrylo do paměti. Pozoroval tento párek, jak se muckají. Marie se vesele chichotala. Nikdy ji neviděl tak šťastnou a stejně cítil nemilosrdnou zášť. Té se chtěl zbavit. Prohrál, ten druhý zvítězil. Aspoň nesprávného partnera odstrčil stranou. Přál si cítit hrdost, vlnu pýchy, jenže stále nebyl šťasten. Svojí žárlivost zuřivě proklínal, nechtěl ji.

5. kapitola: UTVOŘENÍ VLASTNÍ BUDOUCNOSTI

Dostal naštěstí dokonalý nápad. Zfalšoval podpis, napsal si omluvenku, koupil si potřebné učebnice a sešity, vyňal z dřevěné poličky prázdný list papíru. Půjčil si pero, kterým zakreslil mozek. Postrádal veškeré špatné vzpomínky, zraněná duše zase proklatou žárlivost. Dokonce přes celý spodek výkresu zobrazil sirotčinec, milé náhradníky bezpochyby, omluvný list s natisknutým razítkem schopného doktora napravující jeho postřelenou nohu. Bezva holka se stala dokonalým symbolem klidu a poměrně vzácné radosti, to se ví.


6. kapitola: MSTITELÉ

Mstitelé bezúčelně putovali pustou krajinou okolo hlubokých řek, do nichž se potopili a už nevynořili. Všechny postihl nešťastný osud. Většina plavoucích rozpustila teplota těchhle hloubek. Ostatní přeživší stále plavali a nořili se pořád hloub a hloub, dokud nebyli ukonejšeni úspěchem brzičko prolomeným. Vzdát se nehodlali, vzdání znamená zbabělost. Minulostí se nezabývali, usilovně bojovali plni naděje.

7. kapitola: Budoucnost Davida

Budoucnost ovšem není taková, jakou si David usmyslel. Mohl ji utvořit, nemohl však ovlivnit její nečekané příhody, obrátky. Tento obrat právě způsobil on vlnou intenzivní magie, svou tvorbou, právě on pozměnil pravidlo zesnulých. Že se někteří ponořili do hlubokého spánku, přesněji skoro věčného, neznamenal věčný spánek, znamenalo stát se nemrtvými. Tyhle zombie vystrčily uschlé ručky na povrch, vyhrabaly se. Bezbarvá očka zela průzračným bělmem. Ponuře pochodovaly, požíraly každého, kdo se přiblížil. Dobrodružství vůbec nekončí, teprve začíná, pomyslel si David ohromený tímto dnem a nocí beze snů.

Pěkný konec, co? Kraj roje zombií, strašlivé pomyšlení, prostě paráda. Ať jste si odpověděli jakkoli vy, ať se vám to zamlouvá nebo ne, takhle dramaticky to končí, takhle otevřeně to končí.

K O N E C

pondělí 15. července 2019

DÍVČÍ ÚDOLÍ VII.

Náhle vyšel ten zrádce, který neměl udat nevinného člověka a měl namísto toho učinit Marii šťastnou. Jak to mohla nevidět, je snad slepá láskou? Pokud by ji přece miloval, měl rád, vyjadřoval by to nějak lépe. Šli do tělesného dotyku příliš rychle. To přece nedělá zamilovaný člověk, navíc by ji nebral na šibenici. Ušetřil by jí té kruté podívané.

Každopádně nyní se David začal soustředit na špehování tohoto ničemy. Právě nesmyslně bodal do umělého panáka. Říkal přitom samé zlé věci, které si nedovedete ani ve svých nejhorších živých snech představit. David postupně získával informace, oč tomuto chlápkovi jde. Hodlal zneužít Davidovu přítelkyni.

Zčista jasna ten muž umlkl a Davidovy se ztrácel v dálce. David náhle ucítil, jak mu někdo dal ruku před ústa, táhne ho jakýmsi terénem a pak ho omráčil. David ztratil vědomí. Z omráčení se zanedlouho probral, vyprchalo. Stejně však nerozeznával detaily téhle cesty. Poznával však vůni čerstvě udusané hlíny. Úmyslně tedy sklápěl hlavu, aby mu do očí nevnikla sprška hlíny, promočená prudkým deštěm. Tato promočená cesta se zdála nekonečná, neskutečně dlouhá, hrbolatá, úplně bahnitá. Každopádně vedla zpět domů.

Tento domov nevypadal samozřejmě nijak lákavě, nikterak útulně. Kdosi Davidův domov poskvrnil výraznými náboženskými kresbami skoro na čemkoli v tomto bytě, polámaný kuchyňský stůl zase někdo shodil, vybuchlá televize se válela uprostřed pokoje. Spálený sporák děsně zapáchal zkaženými vajíčky, která se rozprskla. Rozseté vaječné skvrny byly pokryty krvavými fleky. Ze stropu visel roztříštěný starý lustr šedesátých let. Všude kolem bylo vidět střepy. Postele byly rozříznuté vedví, kousky vat povalující se všude vyrvané, barevné koberce roztržené. Okna někdo zlý rozbil kamenem. To, co však vlečeného šokovalo nejvíce, byl nepříjemný fakt, že tento uličník Davidovým nejbližším poskytl místa posledního věčného odpočinku, nad nímž nyní ztuhl ohromením z tohoto strašlivého okamžiku. Těmto udržovaným hrobům spousty návštěvníků projevovaly přehnanou úctu květinami, svíčkami. Příjemné vzpomínání na blízké zemřelé pohasl jako plamen těchhle hořících svíček osvětlující příjmení těchto hrobů, pod nimiž bezvládně leželi zbylé pozůstatky zesnulých. David zdrcen nenadálou realitou nehybně zůstával stát.

"Tohle sis zasloužil," prohlásil tajemný únosce. Tohle si nezaslouží nikdo kromě nenapravitelných lotrů. Jak tam tak stál, zničehonic začal bezmyšlenkově povídat nesympatickému šílenci: "Láska je i není nepřítel, dokáže člověka zkřivit, zlepšit, pohoršit, přivolat nenadálý smutek, přinést neštěstí. Vláda možná má zavést tvrdší vězení, vězení nejhoršího kalibru." Znenadání umlkl, rozjel pořádnou akci.


Běžel rušnými ulicemi silou vůle. Cestou se jeho končetiny začaly dotýkat šedých dlaždic. Pokračoval kolem moderních dětských hřišť. Zde si hrály děti. Hraní bylo přerušeno touto nevídanou situací. Děti sledovaly vytřeštěnýma očima dva muže, jak dvěma pistolemi po sobě pálili. Jedna kulka naneštěstí zasáhla jen chlapcovu nohu. Upadl a žalostně řval. Pak se odkudsi vynořil šílenec, jenž vrhl nůž. Šokovaný David se překulil, čímž se vyhnul takřka jisté smrti. Vetřelec Davidovým nohám zabránil veškerému pohybu, bránících rukou se to týkalo rovněž. Nepřítel vytáhl nůž, přetáhl se komicky nad svaleného chlapce. Nožem se nebezpečně přibližoval, David se snažil uvolnit paži a odrazit útočníka. Podařilo se, loktem trefil ruku držící nůž, načež nůž odletěl o metr dále. Útočník náhle uchopil chlapcovo hrdlo, pořádně jej zmáčkl. Davidovy se z hrdla vydral přidušený nářek. Zoufale se sápal po vzdáleném, ostrém noži. Podařilo se, uchopil jej, zabořil ho do útočníkovy hrudi. Neměl jinou možnost, jinak by byl uškrcen.

Náhle se nečekaně mihl Mariin stín. Marie zavřískla téměř nesnesitelným skřekem. David ihned zareagoval očekávanou omluvou.

"Nemohl jsem jednat odlišně, on mě škrtil, přísahám. Moc se ti omlouvám za tu nevábnou podívanou."

"Lháři," řekla na to nesmírně podrážděně.

"Já nejsem lhář," namítl šokovaný David naplněn beznadějí.

"Lžeš, vypadni," dodala jednoznačně, klidně. David bohužel nedostal šanci rozhodnout, vztah prostě skončil nadobro. Poslechnul, dokulhal ke hrobům zaplněný pocitem ublíženosti. Tohle jasné prohlášení ho hluboce zasáhlo, jako by dostal tvrdou ránu pěstí. Už nevnímal nic, pouze hlubokou ránu, jenž nešla ničím ani nikým vyléčit. Velmi brzy se k němu přihrnula dokonalá partie výrostků pěkně pohromadě. Podívala se na vyřízeného blázna. Přihrnula se k němu. Tyhle všechny David svou přítomností zaujal. Vysypala veškerý obdiv, či smysluplné dotazy. Používala skoro nespisovný slovník opatřeným hlavním slovíčkem vole.

"Čau, ty vole, tys tohohle ubožáka bezvadně vyřídil. Skoncovals se svým únoscem, co? To je paráda, ty vole."

" Jasně," řekl ironicky David. "Nikomu jsem neublížil, jasný?"

"To určitě, kecáš. Neboj, nikomu to neřekneme, tak pojď."

Vyrazili tedy. Jdoucí zapředli rozhovor. "Pořádáme pořádnou párty přeplněnou spoustou mladých holek, co víc si přát."
David se nevraživě kouknul, uražení však udržel, jednoduše to vysvětlil. "Jsem sirotek, nemám nikoho."

"To jistě, máš nás. Můžeš jít ke mně přespat," nabídl jeden z výrostků.