Zas zapomínáš, že tu jsem
jak váza rozbitá
chodíš zpupně pokojem
ticho, láska zabitá.
Když s tebou mluvím
tvoje huba studí
nohy mne zebou
ze sna mě budí.
Aspoň žváro vytáhni
smrad už se táhne zpoza dveří
neb radši rychle odtáhni
odejdi hned, když se šeří.
A proč jsi ke mně vlastně lez?
Krista Pána, vždyť ty jsi pes!
Žádné komentáře:
Okomentovat