středa 4. září 2019

HALLOWEENSKÝ HOROR IV.

Nick zapnul přenosné rádio. Megan zašla do tmavé ložnice. Otevřela dveře a nahlédla dovnitř. Černé šaty a černé kozačky chyběly. Dostala strach, ale svým přátelům nic neřekla.

Brzy přijeli jejich přátelé. Všichni měli strašidelné kostýmy a masky.
"To je strašidelný dům? Vypadá velmi ponuře," řekli. Nedostali žádnou odpověď.

Někteří chlapci a dívky tancovali. Jiní jedli, mluvili a smáli se. Uplynulo několik hodin. Každý byl šťastný. "To je skvělá párty," radovali se.
"A nyní je čas na honbu za pokladem," organizoval další program Bill. "Všichni máte různé mapy. Začínáme."
Každý začal v jiné místnosti. Někdo v kuchyni, jiní v ložnici.

Kelly si vzala svoji baterku a sešla dolů do suterénu. Podívala se do velkého sudu. Byla tam tma jako v pytli a Kelly byla v suterénu sama. Náhle ucítila sladkou vůni růží. Posvítila si baterkou a zhrozila se. Stará lady z muzea stále u sudu!

"Ty nejsi Abigail Crossová. Já jsem Abigail Crossová. Dnes je Halloween a jsi v mém domě. Této noci my duchové hledáme mladá těla. Když nalezneme mladé tělo, můžeme znovu žít. O půlnoci můj duch vstoupí do tvého těla. Musíš umřít, abych já mohla žít!"

Srdce Kelly se rozbušilo jako o závod. Její nohy odmítly poslušnost. Nemohla se pohnout. Nemohla ze sebe vypravit ani hlásku. Abigail Crossová se dotkla Kelly studenou rukou. Svlékla Kellyinu masku a paruku. "Tvoje postel je v sudu. Jsi unavena. Chce se ti spát. Musíš spát … navždy." Kelly poslechla, co jí Abigail nařídila. Vlezla do sudu a uložila se ke spánku. Abigail si nasadila Kellyinu masku a paruku a odkráčela nahoru slavit mejdan.

Úderem půl dvanácté Nick oznámil: "Je téměř půlnoc. Posaďme se a sundejme si svou masku. Chceme vidět, kdo se za ní skrývá."
Nick se začal ptát: "Kdo je mimozemšťan?" Mimozemšťan odkryl svou tvář. "To je Megan!" Smáli se. "A kdo je duch? To je Susan!" "Kdo se skrývá pod maskou staré lady?" chtěl vědět Bill. Stará lady si sundala svou masku. Všichni zírali jako opaření. To je duch Abigail Crossové! Její tvář je mrtvolně bílá a její oči jsou ohnivě rudé. Okolo krku měla červenou hlubokou jizvu po oprátce. Smála se a přitom ukázala své černé vykotlané zuby. Všichni jekotali strachy.

Bill se na ni podíval a otázal se: "To je kostým Kelly. Kde je Kelly?"
"Já jsem Kelly, vychutnávala si je čarodějnice. O půlnoci můj duch vstoupí do jejího těla. Jsem čarodějnice. O proměnu se postarám."

Každý chtěl uprchnout. Pádili ke dveřím, ale ty nešly otevřít. Z vnější strany okna se šklebily hrozné až odporné tváře jiných duchů. Duchové se dívali dovnitř domu.

"Kdo jsou ti lidé?" zeptal se Bill.
"Ha, ha! Jsou to čarodějnice, které byly oběšeny v roce 1692. Podívejte se na červené pruhy na krku. To je pruh po provazu. Podle znamení na krku je poznáte. Dvacet čarodějů a čarodějnic na dvacet mladých těl. Teď jste v mém domě. To je dům hrůzy. Nikdo z vás odtud neodejde živý. O půlnoci naše duše vstoupí do vašich těl. Budeme zase žít. Do Salemu přineseme zlo," zářila Abigail Crossová při těch slovech.
"Kde je Kelly?" neústupně opakoval Bill.
"Podívejte se na ten portrét na stěně," smála se čarodějnice.

Každý se na portrét podíval. A co nespatřili! To byla tvář Kelly! Její rety byly rudé a měla červený pruh kolem krku. Znamení oběšených čarodějnic.

"To je naše párty, ne vaše!" řvala čarodějnice.

OSMÁ KAPITOLA

Oheň

Náhle se dekorace na stěně začala pohybovat. Netopýři vletěli do místnosti. Vydávali podivný zvuk.
"Ne!" křičela jedna z dívek. "Netopýr se mi zamotal do vlasů." "Pomoc!" křičel chlapec. "Tento netopýr je upír!"

Duchové pomalu vstupovali do domu. Pronikali stěnami. Byli opravdu strašidelní. Pohybovali se v kruhu kolem svých obětí.
Megan a Susan se klepaly hrůzou a blekotaly: "Čekají na půlnoc! Vzpomínáte na dvacet jmen na chodbě? To jsou jejich duchové!"
"Musíme najít Kelly," připomněla Megan.
Svíčka na stole spadla. Papírový ubrus začal hořet. "Hoří! Musíme odtud odejít!" volal Bill.
"Ó, to je pořádný požár!" nevěřícně na oheň zírala Susan.
"Nemůžeme otevřít dveře," křičel Nick. "Je pět minut do půlnoci. O půlnoci duchové vniknou do našich těl. Co budeme dělat?"
"Musím najít Kelly," pomyslel si Bill.

Vzal baterku a běžel do suterénu. Nahlížel do všech sudů. Konečně uviděl Kelly. Spala.
"Kelly, Kelly!" lomcoval s ní Bill. "Probuď se! No tak, probuď se!"
Kelly se neprobouzela. "Kelly!" volal a zmateně pobíhal kolem Bill. "Kelly!" Nakonec Bill vzal Kelly do náručí a vynesl po schodech nahoru.

Byly dvě minuty do půlnoci. Všude řádil oheň. Rudé plameny olizovaly každý kout místnosti, která byla plná černého kouře. Všichni byli vyděšení. Netopýři a pavouci létali vzduchem. Duchové čekali na úder půlnoci.
Lomcovali dveřmi a okny. Nepodařilo se je otevřít.


Ale v tom okamžiku si uvědomili, že portrét hoří. Požár ničil zlého ducha.
"Podívejte!" zvolala Megan. "Abigail Crossová je v plamenech!"
Nick s úžasem zíral: "Ano, a ostatní duchové také hoří!"
"Podívejte, dveře se otvírají," křičel Bill. "Rychle, pojďme!"

Všichni vyběhli z domu hrůzy. Bill vynesl Kelly v náručí. Stále ještě tvrdě spala a nebylo možné ji probudit.

"Jsme všichni?" počítal Nick. "Dvacet. Tedy nikdo nezůstal uvnitř. Nikdo nepřišel o život.

Požár zničil dům a s ním i všechny zlé duchy, nacházející se uvnitř. Z domu vycházely hrůzné skřeky. Chytali se za hlavu a zacpávali uši, aby se k nim děsivé zvuky nedostaly.

"To je nejděsivější halloweenský mejdan mého života," doznal jeden z chlapců.

Megan a Bill probouzeli Kelly. Stále ještě byla v hlubokém spánku. Zkoušeli ji probudit všichni, ale žádnému se to nepodařilo. "Neupadla do kómatu?" tázavě zvedla oči Megan.
"Nevím," odpověděl Bill. Všichni se shlukli kolem Kelly, "Kelly, prosím tě, probuď se," šeptala Megan.

Začalo pršet. Kapky deště stékaly Kelly po tváři. Neočekávaně zahřmělo a blýsklo se. Kelly pohnula hlavou. "Kde to jsem?" přerývaně ze sebe vypravila Kelly.
"Ach, Kelly! Jsi v pořádku! Jsem tak šťastna," tiskla se k ní Megan.
"Co se přihodilo?" zeptala se Kelly.

Bill se usmíval radostí. Byl šťasten, že se Kelly probrala a všechno jí vysvětlil.
"Teď už věříte na duchy?" zeptal se Nick.
Bill se na něho podíval a soukavě ze sebe vypravil: "No … musím uznat, že … ano."
A všichni se vrátili do svých domovů.

Kelly tu noc měla divné sny. Ráno se probudila brzy. Megan stále ještě spala.

Je šťastná, že je doma. Vstala a šla do koupelny. Podívala se do zrcadla a nemohla uvěřit vlastním očím. Podívala se blíž, a co nevidí? Červený pruh kolem krku. Znamení. A záhadný hlas v zrcadle řekl: "Kdo si hraje s ohněm, Kelly, spálí si prsty!"

- K O N E C -
Autor: Clemen D. B. Gina
Překlad a úprava: Mirijam

Žádné komentáře:

Okomentovat