Lékařská věda dodnes nemá zcela jasno, proč člověk vlastně potřebuje spánek. Jedna z hlavních teorií tvrdí, že ve spánku se uvolní paměť, neuronové buňky v mozku spustí "opravářské" práce a ráno by měl náš organismus fungovat lépe. Pokud spíme špatně, naše neurony příležitost k regeneraci organismu dlouhodobě nedostávají, vede to k neurodegeneraci, která tvoří základ Parkinsonovy nemoci či Alzheimerovy choroby, ale i k dalším problémům v organismu.
Co je důležité?
Důležitá je pravidelnost spánku. Nedostatek spánku, ale hlavně jeho nepravidelnost poškozuje lidské DNA, potvrdil výzkum neurologů z Hongkongu. Při nepravidelném spánku dochází k úbytku genu, který ve spánku z neuronů odbourává toxické proteiny. Pokud toxiny zůstávají v mozkových buňkách, zpomalují a narušují jejich činnost, což se projevuje ztrátou soustředění, schopností přemýšlet a řešit problémy. Mozek pomaleji zpracovává informace. Stoupá stres a intenzita negativních emocí. Pokud se tento stav opakuje pravidelně, dochází k nevratnému poškození neuronů.
Italští neurovědci zjistili, že nepravidelnost ve spánku vede k ospalosti během dne, snižuje se fyzická aktivita a to bez ohledu na délku spánku. Lidé, kteří chodí spát nepravidelně, trpí i vyšší mírou stresu, depresí, častěji se u nich vyskytuje cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita, což je spojeno s vyšším rizikem kardiovaskulárních problémů, tedy i infarktu a mozkové mrtvice. Pravidelný spánek pomáhá udržet správnou synchronizaci vnitřních biologických hodin. Tělo má na noc naprogramované změny produkce hormonů, jiný je i srdeční rytmus, mění se krevní tlak a mnoho dalších věcí. Biologické hodinky, které souvisí se světlem a tmou, mají všechny buňky v těle. Pokud není dodržován pravidelný rytmus spánku, organismus reaguje potížemi.
Nejen nedostatek spánku (u dospělého člověka v průměru méně než 6 hodin denně), ale i příliš mnoho spánku škodí. V časopisu European Heart Journal byla uveřejněna studie čínských vědců, kteří vysledovali, že lidé, kteří denně spí víc než osm hodin jsou více ohroženi onemocněním srdce i cév. U lidí, kteří spali v průměru méně než 6 hodin denně, bylo riziko kardiovaskulárních problémů vyšší o 9 %. Obráceně, lidé, kteří spali 9 - 10 hodin, pravděpodobnost problémů se srdcem a cévami vzrostla o 17 %. A u notorických spáčů, kteří spí více než 10 hodin denně, pak dokonce o 41 %.
-rč-
Spánek a zvířata
Dospělý člověk by měl spát přibližně 6 - 8 hodin denně, netopýr nebo krajta cca 20 hodin, koala 19 hodin, lev 18 hodin, tygr 15 hodin. Domácí mazlíčci kočky potřebují 12 hodin a pes více než 10 hodin spánku. Naopak mroži jsou aktivní až 84 hodin, zatímco volně žijící sloni afričtí spí jen 2 hodiny denně. Někteří vodní savci (aby se mohli vynořit a nadechnout) a ptáci (aby mohli dál letět) mají při spánku jednu hemisféru mozku v bdělém stavu. Další zvířata využívají zimní spánek.
Zdroj:
TÉMA č. 13/2019
Úprava: Mirijam
Žádné komentáře:
Okomentovat