DROGY

Připadá mi to aktuální téma. Nejen proto, že teď už na silnicích dopravní policie nezkoumá jen nebezpečné řidiče, kteří jsou pod vlivem alkoholu, ale i kteří jsou sjetí, pod vlivem drog. Drogy je zakázáno používat v blízkosti škol a dávat dětem. Přesto je pěkná řádka puberťáků, kteří s nimi mají své zkušenosti přes osvětu na školách. Na vysokých školách je tráva, marjánka skoro normou. Téměř by se dala použít rovnice: kdo si nedá, nebude správně nabuzen, nic nevydrží, neprojde zkouškou. Před pár lety se začalo propagovat rozdělení na tvrdé - škodí a měkké - nejsou nebezpečné, jsou pozitivní.

Za mých let nebyly drogy až tak dostupné. Dvakrát jsem je okusila. Jednou to byla pilulka, fenmetrazin, nebo tak nějak se jmenovala. Po bouřlivé oslavě jsem měla provádět zápis na vědecké radě, tak mne stimulovali. Faktem je, že jsem vůbec necítila únavu probděné noci, či účinek alkoholu. Ale po odeznění účinku na mne padla taková krize, totální deprese, jakou jsem nechtěla již nikdy zažít. Pak ještě jednou jsem si vzala jakousi tabletu, když jsem byla v totální krizi a ta mne spíše uvedla do rovnováhy a pomohla vyrovnat se se situací.

Znám i jednoho sanitáře, který měl přístup k psychofarmakům. Za normálních okolností krásný, usměvavý kluk s dlouhými vlasy, rozumných názorů. Po pozření ho chytl třes, jeho tvář se změnila v nečitelnou grimasu, chytil křečovité pohyby celého těla. Z nádherného kluka se stala v jednom okamžiku troska, člověk málem nad hrobem. Sice pak líčil, v jakém nádherném světě se ocitl, nicméně jsem se zařekla, že takhle nikdy nechci dopadnout. A tím moje zkušenost s drogami končí, i když bych určitě našla i další zkušenosti s drogami v bezprostředním okolí mezi svými známými.

Toxikologie je nauka o jedech. Jed je každá sloučenina, která vyvolává poruchu biologických rovnováh, které jsou charakteristické pro zdraví. Rozhodující je dávka. Znalost, používání i zneužívání jedů je staré jako lidstvo samo. Ve svých dílech Homér, Cicero, Livius, Aristoteles, Vergilius, Plinius, Ovidius a další hovoří o použití a zneužití otravných toxických látek. Z anorganických sloučenin se jednalo o olovo, rtuť, arzén, antimon, kyanovodík, z výtažků z rostlin o rulík, ocún, blín, durman, bolehlav, mák, ale i o houby, například muchomůrky.

I vysoce nebezpečné jedy (například organofosfáty nebo i botulotoxin) v malých množstvích, jednorázově podané mohou být dokonce prospěšné jako léčiva! Naproti tomu běžná kuchyňská sůl, glukóza a další, sloučeniny nutné pro život, přijaté ve vysokých dávkách mohou způsobit smrt.

Mnohem nebezpečnější než jednorázové podání je opakovaná aplikace malých dávek. Roli hraje také věk, pohlaví, zdravotní stav.

Toxikománie (léková závislost) se projevuje chorobným lpěním na opakovaném přísunu centrálně účinných euforizujících látek. Při hodnocení lékové závislosti je třeba brát v úvahu tři příznaky:

1. psychickou závislost, tj. nutkavé bažení (craving) po látce

2. toleranci (návyk) - postupné snižování účinků látky

3. somatickou neboli fyzickou závislost, tzn. vznik abstinenčních příznaků po náhlém přerušení podávání látky.

U morfinu nebo alkoholu se velmi výrazně vyvíjí jak psychická tak závislost, spolu s tolerancí. Amfetamin a LSD vyvolávají psychickou závislost, postupně na ně vzniká tolerance a nevedou k somatické závislosti. Kokain a hašiš vyvolávají psychickou závislost, somatická závislost a tolerance jsou vzácné. Všem těmto látkám je společný euforizující účinek na centrální nervový systém. Charakter euforie bývá různý: morfin - blažený klid; alkohol - opojení obecně známé; amfetamin - pocit zvýšené somatické a psychické výkonnosti; halucinogeny - halucinace různého druhu; kokain - excitace s pocitem síly a neomezených duševních možností, hašiš - bezstarostné veselí nebo snění.

Samostatnou kapitolu tvoří čichání těkavých látek (sniffing) především toluenu, etheru a tolerovaná droga - alkohol.

Upouští se od dělení drog na "tvrdé" a "měkké". Podle legislativy rozlišujeme dva typy látek:

· látky omamné, které zahrnují morfinové deriváty naturální nebo polysyntetické a náhražky morfinu, kokain, hašiš;

· látky psychotropní, které ovlivňují duševní pochody. Sem patří barbituráty, benzodiazepinové deriváty, sympatomimetické aminy, halucinogeny jako LSD, psilocybin.

Projevy závislostí, jejich zdravotní i společenské dopady jsou různé.

Závislost morfinovaného typu vyvolává euforii, pramenící ze stavu zklidnění až otupení, kdy jsou utlumeny stres, starosti, strach a tíseň. Vnější i vnitřní impulsy jsou sice vnímány, ale ztrácí svou naléhavost. Omamnými prostředky jsou přirozené alkaloidy opia a jejich deriváty. Zdrojem přirozených alkaloidů je opium, zaschlá šťáva nezralých makovic máku setého. Užívání způsobuje výraznou psychickou závislost, vývoj ve fyzickou závislost je rychlý a provázený abstinenčními příznaky. K toleranci dochází pravidelně. Droga způsobuje tělesnou a duševní zchátralost; ztrátu zájmů, krádeže; akutní intoxikace předávkováním, tj. intoxikace vedoucí k smrti zástavou dechu; při chronickém užívání riziko interkurentní infekce s úmrtím.

Závislost amfetaminového typu je vyvolána zneužíváním sympatomimetických aminů, nazývaných též budivé. Nejrozšířenější je amfetamin, metamfetamin (pervitin), efedrin, MDMA. Droga způsobuje vzrůstající sebedůvěru, pocit fyzických a psychických schopností; vybavování je rychlé až překotné, často na úkor přesnosti. Je potlačena únava a pocit hladu, je snížena potřeba spánku při pocitech svěžesti a čilosti. Psychoaktivní droga vyvolává psychickou závislost. Po přerušení abúzu se dostavují deprese. Užití je doprovázeno nespavostí, podezíravostí, pocity sledování; zrakovými i sluchovými halucinacemi, úzkostnými stavy, agresivitou, sebevražednými úmysly. Po odeznění účinku se dostavuje útlum a deprese. Objevuje se větší náchylnost k nemocem, častější zranění, poškození orgánů. Hrozí riziko smrtelné otravy; při tepenném přetlaku způsobeném psychotropní drogou hrozí výron krve do mozku a srdeční infarkt.

Závislost barbiturátového typu se projevuje euforií, vyplývající z tlumivých účinků barbiturátů, z příjemných pocitů zklidnění a uvolnění. Některé z barbiturátů mohou mít i centrálně stimulující účinek. Patří sem midazolam, alprazolam, benzodiazepinové deriváty. Nadměrné podávání vede k psychickým i somatickým závislostem a abstinenčním příznakům. Nastoupí obyčejně do 16 hodin: neklid, třes, záchvat křečí, občas halucinace, kolaps. Nežádoucími účinky při trvalé aplikaci barbiturátů jsou ospalost, malátnost, emocionální kolísavost, třes, ztráta soudnosti, potácivá chůze, smazaná řeč. Úmrtí předávkováním nebo během abstinence je rizikem nejen u barbiturátů, ale i ostatních přípravků, včetně zdánlivě neškodného meprobamatu.

Závislost kokainového typu se projevuje stimulující, dráždivou euforií. K příznakům podráždění (neklid, excitace) se druží pocity zvýšených psychických i fyzických schopností. Kokain tlumí pocit hladu, zahání únavu a zvyšuje výkonnost. Kokainová závislost je pokládána za jednu z nejsilnějších psychických závislostí. Nedochází k somatické závislosti a nebyly pozorovány ani abstinenční příznaky. Vyskytují se však nepříjemné stavy somatického charakteru jako je bolest v krku a kašel, krvácení z nosu, záchvaty křečí, úbytek tělesné hmotnosti. Jsou popisovány zrakové i sluchové halucinace, paranoidní bludy, pocity sledovanosti. Zvýšení fyzické aktivity může vyústit do agresivity se sklony k násilí, také deprese a suicidium. Dochází k poškození tkání v místech aplikace.

Závislost na drogách typu hašiše představuje psychickou závislost různého stupně. Projevuje se minimální fyzickou závislostí a abstinenčními příznaky, i když odborníci se v názorech liší. Droga způsobuje blažený pocit uvolnění, úlevy a úniku. Je spojena s veselostí, bezstarostností, mnohomluvností a přátelskostí. Je zvýšeno smyslové vnímání hudby, obrazů a předmětů, vnímání času je rozostřeno. Je ovlivněn též způsob myšlení a vyjadřování. Užívání konopí a derivátů způsobuje zhoršení schopnosti orientovat se v čase a prostoru, zhoršení postřehu, obratnosti a zručnosti, prodlužuje se reakční doba, což se negativně projevuje například při řízení motorových vozidel. Užívání kannabinolů vede ke zhoršení paměti, zpomalenému učení, ke ztrátě zájmů a hodnot, citovému otupění, netečnosti k okolí i celkové apatii. Zvýšené dávky způsobují dráždivost, halucinace a toxickou psychózu. Hlavním rizikem je možnost přechodu na účinnější a nebezpečnější drogy. Droga se vyrábí z natě konopí setého, indického nebo ruderalis. Lidové léčitelství používalo konopí odpradávna při léčbě nejrůznějších chorob. Stejně dlouho jako slouží konopí lidstvu jako užitečná rostlina, existuje i jeho zneužívání ve formě kouření anebo přidáváním do cukrovinek nebo nápojů, což je rozšířené hlavně v Orientu. Budícími látkami jsou kannabinoidy.

Závislost na halucinogenech vyvolává halucinace zvláště zrakového charakteru, psychotické stavy, pozměňuje duševní pochody. Největší riziko tkví v pozměněném smyslovém vnímání, neschopnosti odhadnout čas a vzdálenost, snížení soudnosti, pocitu pronásledování. Osoba pod vlivem drogy se stává nebezpečnou sobě i okolí. Pod vlivem drog dochází ke smrtelným pádům, dopravním nehodám, vlastním úrazům a poraněním nebo napadení jiných osob. Silné deprese mohou dojít až k sebevraždě. Halucinogeny jsou drogy, které vyvolávají toxickou psychózu. Psychotické stavy pominou po odeznění účinků drog.

Do kategorie zneužívaných halucinogenů patří: LSD, psilocybin, meskalin. LSD je zhotovována z cizopasné houby námele, což je paličkovice nachová, která parazituje na obilkách žita. Psylocin a jeho ester s kyselinou fosforečnou psilocybin jsou halucinogeny lysohlávky. Je to drobná houba rostoucí v Mexiku, ale i různě v Evropě, včetně České republiky. Halucinogenní účinky jsou podobné jako u LSD, ale slabší a byly známy domorodým indiánům odpradávna. Lysohlávka se používá toxikomany v syrovém stavu. Meskalin je obsažen v různých druzích kaktusů. Roste v Mexiku a přilehlých lokalitách. Sušené plátky dužnatého kaktusu žvýkalo domorodé obyvatelstvo různých indiánských kmenů ke zmírnění únavy a hladu. Byly také používány v léčitelství a při náboženských ceremoniálech.

Drogami, získané z místních přírodních materiálů jsou např.: khat, rostoucí v Etiopii, betel, získávaný z části jádra ořechů palmy arekové. Jednotlivé plátky jsou baleny do listů pepře betelového natřených hašeným vápnem. Znakem euforie je dobrá nálada, stimulace myšlenkových pochodů a činnosti, utěšuje hlad a žízeň. Rizikem závislosti je naleptání sliznice úst, postupný rozpad chrupu, vznik karcinomu sliznice ústní. Vyskytuje se v oblasti jihovýchodní a jižní Asie. Droga kawa-kawa je kořen a oddenek pepřovníku opojeného, obsahující především kavain. Droga je rozšířená na jihomořských ostrovech, kde se používá domorodým obyvatelstvem pro zlepšení nálady. Ve velkých dávkách působí prý hypnoticky.

Já jen tak stručně o drogách všeobecně, někdy příště se zaměřím na konopí. Snad můj článek bude k užitku.

Zdroje:

Prokeš, Večerková: Základy toxikologie

Mirijam