ONA:
"Chci ti něco říct."
Ticho.
"Chci s tebou mluvit."
Ticho.
ON:
"Tak ano. Promluvme si. Co máme za problém?"
Polkla, ticho. "Teď ne."
Ticho, které by se dalo krájet, ve vzduchu visí bouře, ticho každou chvíli vybuchne.
Ticho ji ubíjí. Bere děti a zavírá za sebou dveře.
ON se nevěřícně dívá. Prázdnota a ticho.
ONA má v hlavě zmatek. Prázdná a zbytečná slova. Všechno je jinak než myslela. Prázdný, tichý, pronajatý byt. I děti jsou ticho. Zaražené.
Čí bude stůl? Čí byt? Čí hypotéka? Čí děti?
ONA:
"Chtěla jsem všechno. A teď nechci nic. Jen ticho a klid."
Z ticha se ozývá řešení.
Ticho zařve: "Rozvod!"
ON v tichu: "Já bych pro tebe udělal všechno, co si budeš přát."
ONA přehluší ticho: "Pozdě. Nechci ti ubližovat, bude to tak lepší."
ON mlčí. V tom tichu by bylo slyšet špendlík, kdyby spadl.
Dva, kteří mlčeli, byli každý jiný, neuměli se sebou v pravý čas komunikovat. Ticho je nesblížilo. Naopak, na stole leží rozvodové papíry. Je po všem.
A každý z nich teď prožívá okamžiky ticha po svém.
Žádné komentáře:
Okomentovat