V prosinci, té divoké noci, bylo devět hodin. Čtyřicet osm hodin pršelo a pršelo a pršelo. Dešti předcházela velká chumelenice. Dravé proudy vody stále sestupovaly, svázané ječícím větrem a píseň tekoucí vody se mísila s pláčem vichřice. Každá strmá ulice kopcovitého města Greensburg ležela několik palců hluboko pod vodopádem slz. Zima byla stejně tak velká, jako když padal déšť. V noci člověk vzdával díky za střechu nad hlavou a s vděčností se choulil u krbu.
První seržant Price, u svého stolu v kasárnách, byl čestným drsným mužem zákona. Nejčestnějším, protože když odešel vzít knihu z police v denní místnosti, "Balady v kasárnách" se na něj usmály se srdečnou ozvěnou měkkého, známého východu; takže najednou docela pocítil sladkou, podivnou, pohanskou vůni chrámů v Tien Tsin - viděl záblesk papouščího křídla ve filipínské džungli. A pohled a vůně, v noci jako je tato, stačily k tomu, aby se každý člověk cítil osamělý.
Proto bylo vskutku poctou, že místo snění v zářivé minulosti podlehnutím kouzlu magie v nejméně palcové knize. Měl dilema mezi knihou a klíčem od státního baru, který byl schován v matné ovčí kůži.
Ke klíči od baru se jeho vůle upínala.
Nyní, muž, který jako člen státní policie v Pensylvánii usiluje o získání nároku na vstup do baru, musí práci přerušit. Volání jeho pravidelné povinnosti, nekonečné co do počtu a druhu, mu neposkytuje žádný volný čas, a zůstává mu málo nebo jen zlomky hodin ke čtení.
"Matoucí latina!" zabručel seržant a popadl hlavu do svých obou rukou. "No - stejně, to je moje noc tady. Dokonce i podvodníci budou v takovém počasí pohodlně ležet." Svoje postavení nelibě nesl.
Najednou zazvonil vedle něj zvonek. Než jeho hlas ustal, stál a salutoval ve dveřích kapitánovy kanceláře.
Seržante," řekl kapitán Adams a napůl se otočil se svým křeslem, "jak brzy můžete vyrazit do pole?"
"Do pěti minut, pane."
"Ve slévárenském městě je problém. Místní úřady uvěznily některé povstalce IWW.[1] Říká se, že dodávka do vězení je v ohrožení, že to šerif nemá pod kontrolou a že věří, že dav poběží jako v amoku a prostřílí se městem. Vezměte několik mužů; jděte a věnujte se tomu."
"Provedu, pane."
V době, kdy se osedlávali koně, vyjel do centra vzpoury první seržant Price s Johnem G. jako první.
John G. patřil k Silám přesně tak dlouho, jako samotný první seržant, který byl u založení Síly. A John G. je gentleman a voják každým coulem. Jezdecký oddíl A byl na výstavách koní vyznamenán modrou stužkou s pečetí, ale nejlepší důkaz o výjimečnosti a udatnosti spočívá v osobní znalosti oddílu A, postaveném na dvanáctiletém bratrství. John G., v tu diluviánskou[2] noc, měl dvacet dva let, a přesto byl nepolíbený, nevinný a čistý jako bílé vápno, bdělý a odvážný. Tak ho viděli všichni, když nastoupil jako zelenáč k oddílu A.
Muži a koně se ponořili do vichřice, jako když se plavci ponoří do příboje. Vítr a hnaná voda jim bila do zavřených očí, a když sklouzli po vodě do ulic města, povodeň dosahovala až ke každému zvednutému kopytu a končila v ohbí kolene koní.
Dole na zemi, kde bahno, bláto a voda s namrzlými kousky hlíny tvořily terén, se podmínky k projetí zhoršovaly a zhoršovaly. A tak se těžkopádně prodírali nejčernějším marastem a vřavou směrem k silnici u řeky, která měla být jejich dálnicí na Logan's Ferry.
Nakonec dorazili na tuto cestu. Našli ji tak ztracenou jako Atlantidu, dvacet stop pod vodou! Allegheny přetékala břehy a teď už nezůstala žádná cesta, která by je dovedla až do Pittsburghu a jeho okolí. Žádná cesta po mnoho kilometrů, všude jen samá voda. Dlouhé proudy vody. Bylo to zlé.
"A to," řekla první seržant Price, "znamená dostat se na párty asi o čtyři hodiny později. Dětské řeči a nesmysly! Do té doby by mohli spálit místo a zabít všechny lidi v něm. Podívejte se: někde tady poblíž je železniční most."
Hledali, dokud nenašli most. Ale ejhle, jeho podlaha byla pouze z příčných vazeb - pražců, které nesly kolejnice, rozloženy širokými mezerami mezi nimi, zírajícími do hlubokého temného prostoru, jehož postelí byla řvoucí řeka.
Obr.: Google.com
"Nicméně," řekl první seržant Price, jehož nálady stále stoupaly nad pošetilými nápory problémů - "nicméně nejedeme dvacet kilometrů pro nic za nic. Na druhé straně je železniční dvůr. Tento most, tady, vede přímo do něho. Vy dva muži jděte přes most, získejte pár dobrých prken a zjistěte, kdy má přijet další vlak."
Dva mužové z oddílu, které seržant označil, dali své koně kamarádovi a vyrazili přes pražce mostu.
Ti, kteří zůstali vzadu, mohli na okamžik rozeznat paprsky jejich kapesních baterek, které vytáhli jako oporu na své cestě mezi pražci. Pak je vířivá noc pohltila, světla a všechno.
Seržant vedl zbytek oddílu do závětří, aby se vyhnul plnému náporu bouře. Chvíli čekali a schoulili se k sobě. Nečekali však dlouho. Brzy, stejně jako kódový signál vycházející z černé tmy nad hlavou, přicházela série neustále se prodlužujících záblesků - kapesní světlo probleskovalo mezi pražci, když se vracející poslové přibližovali.
Seržant se vyšplhal na úroveň železnice a viděl, že jeho vyslanci nesou na svých bedrech mezi sebou dvě nové borovice "jednu po druhé".
"Do pěti hodin ráno nepojede žádný vlak," hlásil první.
"Dobře! Teď položte prkna. Doprostřed trati. Od jednoho konce ke druhému. Takto."
Seržant, který sesednul z koně, stál u moudré staré hlavy Johna G., hladil ho po čenichu a zašeptal mu do ucha.
"Pojď, Johne, je to v pořádku, staříku!" skončil s posledním pohlazením.
Pak vedl Johna G. k prvnímu prknu.
"Někdo z vás, pánové, půjde po jeho bocích. Teď, Johne!"
Jemně, nervózně, John G. kladl nohy krok za krokem, dokud nedosáhl středu druhé desky.
Pak s ním seržant znovu tiše mluvil, zatímco dva vojáci zvedli prkno, které právě opustil, aby ho položili před něho.
P.S.: Ví někdo, z jakých záplav to je?
[1] Industrial Workers of the World (IWW, Průmysloví dělníci světa) je mezinárodní anarchosyndikalistická odborová organizace, založená 27. června 1905 v Chicagu, aktivní zejména v USA a dalších anglicky mluvících zemích. Jejím členům se také říká Wobblies (původ výrazu není znám). Programem organizace je zrušení soukromého vlastnictví výrobních prostředků a námezdní práce, kterou má nahradit samospráva pracujících. IWW vznikla za účelem odstranění roztříštěnosti dělnického hnutí, vyhlásila proto zásadu One Big Union (jeden velký svaz). Jejím heslem je "An injury to one is an injury to all" ("Ublížit jednomu znamená ublížit všem").
[2] Diluvianizmus byla věda v 18. a 19. století, podle které stavba Země a tvar země důsledkem biblické potopy (lat. diluvium). Zkameněliny organismů se podle této teorie považovaly za bytosti, které zanikly při biblické potopě světa.
Žádné komentáře:
Okomentovat