Tvorba blogu: Vánoční zvyky z celého světa

Tradice jsou v každé zemi jiné. V tomto článku od Jonase Brandstettera vám představíme vánoční zvyky z celého světa a přiblížíme vám, jak se slaví nejpěknější rodinný svátek v jiných kulturách.

Historie vánočních zvyků

Vánoce jsou jedním ze tří hlavních svátků církevního roku. Od 4. století se 25. prosince slaví svátek Narození Krista.

Vánoce 24. prosince nebo také často nazývané "Štědrý den" jsou podle starého církevního zvyku "předsvátkem" před skutečně velkým svátkem. 25. prosinec byl původně v Římské říši svátkem zimního slunovratu.

Ve druhé polovině 4. století se svátek rychle rozšířil do severní Afriky, Španělska a Orientu. Brzy se stal nejoblíbenějším křesťanským svátkem.

Dnes Vánoce slaví křesťané i nekřesťané jako svátek rodiny. Stalo se zvykem o vánocích být spolu a vzájemně si dávat dárky. Zvyk obdarovávat se propagoval Martin Luther v roce 1535; chtěl obrátit pozornost dětí na Krista.

Po celém světě existují různé zvyky (Foto: Pixabay)

Tradice a zvyky v jiných zemích

Tak jako mnoho jiných věcí, jsou zvyky a tradice kolem vánočních svátků po celém světě různé.

V Německu a Rakousku existuje zvyk chodit na Štědrý večer do kostela. Potom se slaví většinou v kruhu rodiny, jí se a jsou rozdělovány dárky. O Vánocích nesmí chybět vánoční stromeček.

Ve Španělsku je jeden z nejdůležitějších rituálů, kromě jití do kostela, vánoční loterie. Tak zvaná "Loteria de Navidad" je považována za jednu z největších loterií světa. Koná se 22. prosince dopoledne.

V Polsku se všechno točí kolem jídla - na Štědrý večer se podává dvanáct vegetariánských jídel. Jsou úhledně naservírovány a snězeny v kruhu rodiny. Podle jedné polské legendy mohou zvířata o vánoční noci mluvit.

Italové slaví Vánoce dokonce čtyřikrát. Vánoce začínají dnem svatého Mikuláše 6. prosince. O týden později 13. prosince se slaví svatá Lucie. V tento den jsou obdarováni chudí. Ráno 25. prosince se začíná slavit vlastní vánoční svátek. K poslední tradici patří 6. leden, kdy je očekávána čarodějnice la Befana, která hodným dětem klade do punčošky dárky a nezbedným dětem přináší kousky uhlí.

V České republice se rovněž hojně jí. Poté se podle staré tradice příčně rozkrojí jablko, aby se předpověděla budoucnost. Objeví-li se jádřinec ve tvaru hvězdičky, znamená to štěstí a peníze. Naproti tomu kříž zvěstuje neštěstí.

V Rumunsku je vánoční svátek nejdůležitější svátek roku a je slaven s velkým nadšením. Nejznámější ze zvyků je "Ignatius". Podle tohoto zvyku je v každé domácnosti obětováno prase na počest svatého Ignáce. Mimoto chodí děti od domu k domu, zpívají písně, říkají básně a přejí lidem pěkné svátky a všechno nejlepší do Nového roku. Za to dostanou sladkosti, ovoce a někdy peníze.

V Bulharsku na vánoce, na závěr postní doby, se podává lichý počet bezmasých pokrmů. Oblíbené jsou červená paprika plněná rýží nebo rolády z vinných listů. Podle tradice se stůl po jídle neuklízí, aby následující noc mohli zemřelí také hodovat.

Podle řecké tradice zkoušejí tak zvaní "kalikantzari", malí skřítci z podsvětí, skácet strom. Dříve než uskuteční své dílo, narodí se Ježíš. Skřítci opouštějí podsvětí a přicházejí k lidem, aby je po dobu 12 dnů zlobili a dělali si z nich legraci. Aby se lidé před dotěrnými človíčky uchránili, stoupá v Řecku po 12 dní plamen z komínů.

V Rusku se slaví ruské ortodoxní vánoce teprve 13 dní po německých vánocích. Přichází tam Děda Mráz, doprovázený svou vnučkou Sněhovou vločkou, o novoroční noci a obdarovává způsobné děti.

Vánoční zvyky v Mexiku mají svůj původ ve španělské kolonializaci. Tam jsou velkolepé "posdas", tedy průvody, které mají představovat hledání ubytování pro Svatou rodinu.

Ve Spojených státech představují vánoce směs z tradic mnoha různých přistěhovalců. V noci z 24. na 25. Prosince vletí Santa Klaus na svých saních, které jsou taženy soby do domácností. Šplhá komínem do domů a plní tam tzv. "Christmas Stockings" vánoční ponožku dětí.

Herero je národ pastýřů, z nichž většina dnes žije v Namibii. U kmene Herero jsou zabíjeni osli a kozy. Kožešina je rozprostřena před svatým ohněm srstí dolů. Okolo ní potom šlapou mužové tohoto kmene. Tento zvyk má přinášet údajně štěstí.

V Etiopii se slaví vánoce v noci ze 6. na 7. ledna. Věřící slaví, oblečeni docela v bílém, několikahodinovou mší. Poté je přerušen 43 dny trvající půst a jsou uspořádány velké slavnostní hody s rodinou.

V mnoha zemích se pořádně hoduje (Foto: Pixabay)

U nás mezi nejznámější vánoční zvyky, které se dodržují téměř ve všech rodinách, patří zdobení stromečku, rozkrajování jablka a vkládání šupinky do peněženky. Vánočních tradic je však mnohem více.

Jablečná jadérka prozradí počasí v příštím roce. Dvanáct jadérek z jablka dáme do misky s vodou - kolik jich vyplave na hladinu, tolik bude v příštím roce suchých měsíců. Jablka by měla být tuzemská.

Pantofel přinese ženicha. Házení pantoflem či botou bylo osvědčeným prostředkem, jak zjistit, zda nebude nadcházející rok pro nezadanou dámu rokem, který jí přinese partnera. Žena by se v takovém případě měla postavit zády ke dveřím, do pravé ruky vzít botku a hodit ji za sebe. Pokud bota míří špičkou ke dveřím, bude svatba! V opačném případě se vdavek nedočká.

Černý ořech černou budoucnost značí! Podobně jako z jablíček můžeme věštit také z vlašských ořechů. Každý člen rodiny si vezme jeden ořech a rozlouskne ho. Černý vnitřek předznamenává neštěstí a smutek, zdravý oříšek naopak štěstí a radost.

Lodičky z ořechů nás dovezou k rodinné pohodě. Do celých skořápek od vlašských ořechů přilepte tekutým voskem malé svíčky. Počet lodiček odpovídá počtu členů rodiny. Svíčky zapalte a lodičky dejte do umyvadla plného vody. Pokud se lodičky drží u sebe, bude rodina pohromadě. Jestliže se nějaká vzdálí, vydá se její majitel do světa.

S medem na tvářích na vás budou druzí "medoví" - budou vás mít rádi!

Roztavte olovo, popusťte fantazii. Ve vodě ztuhlé tvary vám prozradí něco o vaší budoucnosti. Nemáte-li olovo, lijte do vody vosk!

Vánočka a hrášek štěstí. Nezapomeňte do vánočky ukrýt zrnko suchého hrachu,kdo jej najde, bude mít celý rok štěstí!

Vánočka tvarem připomíná Ježíška v povijanu, byla proto symbolem nového života a plodnosti, a tak nesměla chybět v žádném štědrovečerním menu. Navíc se věřilo, že její křížové pletení ochrání lidi u stolu před zlými silami. Proplétání copů vánočky má totiž symbolický význam - spodní nejsilnější prameny představují zemi, slunce, vodu a vzduch. V prostředním jsou spleteny rozum, vůle a cit. Vrchní dva zapletené prameny symbolizují vědění a lásku.

Šupinky z kapra se vyplatí! Šupinka z kapravám zajistí dostatek financí pro příští rok! Při štědrovečerní večeři se dávají šupiny pod talíř, aby tak přinášely po celý rok dostatek peněz. Dříve to bývalo ještě spojeno s hojností úrody a sklizně.

Darujte jmelí, darujte štěstí. Darované jmelí ochraňuje před nemocemi a přináší do domu spokojenost a štěstí. Rovněž se také traduje, že žena, která má u sebe kousek jmelí, snadněji otěhotní. Jmelí se v Čechách obvykle zavěšuje mezi dveře nebo nad jídelní stůl. Spolu s ním se v domě usídlí také štěstí a odvaha.

Adventní věnec. Víte, žekaždá svíčka má své jméno? První je tzv. svíce proroků, druhá je betlémská, třetí pastýřská a čtvrtá andělská?

Vánoční pověry a štědrovečerní večeře. Na co si dát při jídle pozor? Asi nejvíc je s vánočními zvyky svázaná slavnostní večeře. Určitě víte, že od stolu se během večeře nevstává - ten, kdo vstane, podle pověry příští rok spolu s ostatními u stolu sedět nebude. Se štědrovečerní večeří jsou ovšem spjaté i méně známé tradice.

Chcete-li všem u stolu zajistit pevné zdraví, položte pod něj sekeru. Pokud na ni každý před prvním soustem zlehka šlápne bosou nohou, vyvaruje se zdravotním neduhům. Řetězem svázané nohy stolu zaručí to, že rodina zůstane i v dalším roce pospolu. A provaz ovázaný okolo nohou stolu vás ochrání před zloději.

Mimochodem, u stolu by měl vždy sedět sudý počet strávníků, lichý počet přináší smůlu. A prostřít byste vždy měli jedno místo navíc. Pověra říká, že toto místo je připravené nejen pro náhodného pocestného, ale i pro ty, kteří už s námi Vánoce oslavit nemůžou. Proto byste taky pod štědrovečerní tabulí neměli zametat, abyste nevyplašili jejich duše.

Co ještě nosí smůlu na Štědrý den? Pozor si dejte na praní prádla o Štědrém dnu - prý to do domu přinese smutek a neštěstí. A hospodyňky by se měly mít na pozoru i při pečení cukroví. Spálená cukrátka jsou totiž předzvěstí neštěstí v rodině.

Nejste-li na Štědrý den se svým partnerem, zapomeňte na smsky a e-maily a raději mu zavolejte. Jedna z vánočních pověr totiž říká, že zamilované psaníčko vytvořené na Štědrý den znamená brzký rozchod.

Vánoce a vdavky. Mimo házení botou nebo pantoflem vás může třeba zajímat, koho si vezmete. Zkuste si vzpomenout, o kom se vám na Štědrý den zdálo. Právě ten se stane vaším mužem. Staročeská pověra pak radí vyrazit na jezero a vytlouci díru do ledu, na hladině by pak dívka měla také spatřit tvář budoucího manžela. Nechce-li se vám na led, pak najděte nejbližší keř bezu a zatřeste s ním. Pak už se stačí jen zaposlouchat a počkat si na psí zaštěkání. Místo, odkud se ozve jako první, je místem, kde dívka najde budoucího ženicha.

Takhle jsem sesbírala zvyky ze světa a od nás. Přidala jsem k tomu nějaké pověry, spojené s vánocemi.

Letošní vánoce nás stály pouze dva popálené prsty u mladé u posledního cukroví. O to více chutnalo. A poté došlo pouze na rozkrajování jablíčka - bez úrazu.