Zapomněla jsem se ve tvých očích,
propadám se hloub a hloub,
svět se se mnou točí,
chci přijít věci na kloub.
Zapomněla jsem se v lásce tvé,
na ničem víc mi nezáleží,
zapomněla jsem se v čase svém,
láska je to, oč tu běží.
Ticho se prostírá v korunách stromů
a ptáci hlásají píseň ráno,
zapomněla jsem se vrátit domů,
uvědomila jsem si, že není nám přáno.
Věrnost, důvěra, to nás spojí,
už dvacet let nám slouží,
vůbec nic nás nerozpojí,
i když smrt po tobě touží.
V tvých očích zmatek vidím,
zapomněl jsi na sebe,
já výčitky mám, až se stydím,
co počnu si teď bez tebe.
Zapomněla jsem se ve tvých očích,
zapomněl jsi na srdce své,
slzy mi tekou po bezesných nocích,
smrt si užívá v náručí tvé.
Chtěl jsem pohár lásky pít,
s tebou bosou nohou luční travou jít,
tebe milovat a žít,
zapomněl jsem, že osud může si mě vzít.
Úzkost a strach ti v očích vidím
a bolest, bolest nesmírná,
zapomněla jsem, lásku už nezachytím,
následuje dlouhá, věčná tma.
Láska, radost zabíjí, se v knihách píše,
ani ty, ani já, nepřekonáme toto klišé,
láska, nenávist, bolest, cesta společná,
věřte mi, nikdy netrvá do nekonečna.
Polož mi růží pár na hrob, pláň
a na náhrobek pověs šál,
krutá nemoc si vybrala svou daň,
odpusť mi, tolik jsem se bál.
Zapomněla jsem se ve vítání,
zapomněla jsem se v loučení,
marně mohu volat touhy, přání,
ale na tvé smrti už nic nezměním.
Zapomněla jsem na sebe,
zůstaneš v mém srdci na věky,
vzpomínám s radostí i bolem na tebe.
Věřím, že shledá nás zítřek daleký.
Žádné komentáře:
Okomentovat