Srdce lidské z Blogoty,
jdou už na mě mrákoty,
zbloudilo jsi samo v sobě,
vzhlíželo ses jenom v sobě.
Matka pláče, ruce vzpíná,
zabili mi mého syna,
srdce v rámci tradice,
tluče si, jak samo chce.
Srdce vzpruží trochu vzruchu,
ale nedopřává se mu sluchu.
Utichlo, zmlklo, co je mu?
Teď mohu už jen k milému.
Žádné komentáře:
Okomentovat