čtvrtek 28. listopadu 2019

OBEZITA

Ono se lehce píše o obezitě člověku, který s ní nezápasí. Ale řekla bych, že mnohem důležitější je, jak se člověk staví ke svému tělu a svému vlastnímu já.

Časy, kdy nás uchvacovala Twiggy, nebo tak nám ji aspoň za vzor dokonalosti předhazovala média, jsou již dávno pryč. Jistě jsou povolání modelling, balet, sport, kde si člověk musí hlídat svou váhu, aby ve svém povolání nebo sportu obstál. A že pro mnohé modelky, baletky, sportovce je to kolikrát nadlidské úsilí. Trvale nesmět něco sladkého, když zrovna na ně mám chuť, nesmím jíst tohle nebo tamto, protože bych přibrala, teď se nesmím najíst, protože bych se nevešel/la do váhové kategorie.

Nedávno jsem shlédla film Černá labuť, kde Nina chtěla hrát primabalerínu v Labutím jezeru. Podřídí celý svůj život tomu, aby byla obsazena do hlavní role. Film končí tragicky. Zmiňuji ho proto, že disciplína jejího života se týkala i jídla. Mnoho mladých slečen chce být dokonalých, tak jako Nina, a nejsou schopny se na sebe dívat střízlivýma očima. Naordinovaná hladovka pro zhubnutí se může změnit v anorexii nebo bulimii jenom proto, že se ony slečny nemají rády a nejsou schopny o sobě správně uvažovat.

Já tedy tak důsledně nadváhu neřeším. Pořád říkám, že pro mne bude smrt, až budu muset držet dietu. Stačil žlučníkový záchvat, a jak ráda jsem skončila na sucharech a tři dny jsem neměla na jídlo ani pomyšlení. Ale to je dieta z donucení. Dobrovolně bych ji nepodstoupila. Sice jsem v sexy tričku postavičku měla ham, ham - po operaci jsem zhubla 9 kilo, ale ani to nepřimělo můj snubní prsten, aby šel sundat z prstu.

Narodila jsem se s fotbalovým míčem. Od dvou let jsem s chlapci hrála fotbal a postavu jsem nikdy neřešila. Když jsem aktivně závodně sportovala tak jsem byla, jak medvěd brtník. Přes zimu, v období spánku, jsem vždy přibrala 5 kilo, s prvním jarním sluníčkem byla kila dole.

Nějaké předhazované štíhlé celebrity u mne neměly šanci. Ignorovala jsem je a mohu říci, že ani se mi nelíbí. Nejlepší jsou symetrické ženy. Ale to dokážou lépe posoudit muži a navíc, každému se líbí nějaká jiná. I třeba s nějakým kilem navíc. Pravda, při prvním pohledu se člověk zaměří na vzhled a postavu, teprve pak hledá to krásné uvnitř. Někdy stačí, aby dotyčná/dotyčný poprvé promluvil(a). A to stačí k vystřízlivění.

Po posledním dítěti mi zůstalo 5 kil navíc, ale ta mě nijak neomezovala. S kočárem jsem mohla jezdit s bruslemi na přehradě, hrát tenis, plavat, jezdit na kole, dokonce uběhnout 3 km, což je nadlidský výkon, protože běhání mě nebaví a provozovat všelijaké jiné nekalé činnosti.

Časem jsem zpohodlněla, nepřinutila jsem se každý den cvičit, nebo aktivně pohybovat a nějaká další kila přibyla. Změnila jsem stravovací návyky. Z 9 knedlíků jsem se dostala k šesti, po nějakém roce k pěti a teď jsem potupně klesla ke čtyřem knedlíkům. Někdy snídám jenom ovoce. Omezuji rohlíky; ne vždy si ho dám k jogurtu. Potřebuji se přece najíst, ne? Jím dostatek zeleniny a ovoce a snažím se nejíst po 18. hodině.

Přebytečná kila mě omezují při stříhání nehtů na nohou. Nohu musím protočit jako baletka, když dělá porte (vedení nohy o čtvrt nebo půl kruh), položit ji na židli a z boku stříhat. A levou rukou si těžko dosáhnu na malíček. Jakou mám radost, když se mi nakonec podaří i ten nehet na malíčku zkrátit. A jak se mi dvouletá baletní průprava hodí.

Už se necítím tak vzdušná. Naposledy na bruslích jsem si vypůjčila vozíček - převrácenou branku a zkoušela jsem své první nesmělé krůčky. Kamarád naposledy si při pádu zlomil ruku, ale to nebylo při bruslení, ale při vyzouvání. I proto mám z ledu respekt a zábrany. A ejhle, s brankou to šlo. Pustila jsem se, nechala branku odjet k mantinelu a vplula mezi dav. Jednoduchého axela bych sice neskočila, ale zářila jsem jako sluníčko, než mě začaly bolet nohy.

Taky prohlašuji, že své tukové polštáře na bříšku změním ve svaly, jako dcera, která je zapálená do dennodenního cvičení. Ta naopak měla podváhu. A jak jsme skotačili, když dosáhla 50 kil. Odpor k jídlu si vypěstovala nevhodnou poznámkou. Teď už je v normě, ba naopak, její postavu by jí mohla leckterá žena závidět.

Shodit svá kila nechci. Povislá kůže je nehezká a znáte to, když přijde na věc, kdo je obézní - bude akorát, kdo je hubený - bude studený. A také když máte nervy obalené tukem, nejste tak vznětliví. Důvody, proč jste takoví, jací jste, se vždycky najdou. Důležité je, být sám se sebou spokojený.

Ráda si s dcerou a zetěm zatancuji Michala Jacksona, Abbu, provedu nějaké sportovní aktivity pomocí nintendó, vyhodnocujeme provedení - prý jim kazím skóre, hm. Poslední hit máme Orbitrek - chodící zařízení, které posiluje fyzickou i psychickou kondici a podporuje hubnutí. Ne že bych věřila na zázraky, ale zasmějeme se přitom, popíjíme čaj (ne na hubnutí, ale Guaranu na psychickou zátěž a sexy čaj) a je nám dobře. Nějaké kilo navíc nás nemůže rozhodit.

A tak hlavně zdraví, ostatní přijde samo.

Nadváha a způsob oblékání. Svého času, před půl rokem, jsem se nadchla pro harémky. Toužila jsem být harémová lady, psala jsem i na svém blogu. Uvažovala jsem: Hodí se, nehodí. Tak pro -náct a ještě chvilku. Touha zvítězila. V harémkách se doma hrdě procházím a klidně si je vezmu i na dovolenou. Přítel, takový tradicionalista, by je nejraději ze mne serval - pokud nesleduje jiný úmysl. Ale já se v harémkách cítím dobře a bezpečně. Takový matroš. I dětem se líbí(m).

Obezita může být způsobena špatnými stravovacími návyky z dětství, nedostatkem pohybu, ale také člověk může přibrat, pobírá-li nějaké léky. Mám rozepsaný článek, který snad v brzké době zveřejním, který konstatuje, že v USA je jednou z předčasných úmrtí obezita, která bývá spojována nejenom s onemocněním kloubů a cukrovkou, ale především cév a celého kardiovaskulárního systému.

Ohrožuje-li nás obezita na životě, způsobuje zdravotní komplikace, je třeba ji začít řešit. Ale obezřetně.

Žádné komentáře:

Okomentovat