ČÍNSKÁ MEDICÍNA I.

Christine Li nám představuje čínské léčení na každý den. Uvádím zde základní pojmy z čínské medicíny tak, jak je pojala autorka této knihy. Kniha Čínská medicína na každý den mě upoutala a myslím, že stojí za to si ji koupit.

Tao

Tao znamená cesta, tao je následování vnitřního hlasu. Když zůstáváme na své cestě a následujeme svůj vnitřní hlas, neexistuje nic, co by bylo správné nebo špatné, žádné dobro ani žádné zlo. Tao znamená, že sami musíme přijít na to, co je pro nás přirozené a co nám prospívá. To může být pro každého něco jiného. Čím lépe poznáváme, kdo jsme, tím jsme zdravější. Poruchy a nemoci vznikají tam, kde se věci neřídí svým tao.

Jin a jang

Dnes už téměř každý zná slavný symbol, na němž se do sebe uvnitř kruhu zavíjejí bílá plocha (jang) a černá plocha (jin). Uvnitř černé plochy se nachází malá bílá tečka: je to bod, v němž se uprostřed temnoty znovu rodí světlo, stejně jako když po zimním slunovratu přicházejí opět světlejší dny. A podobně uprostřed světla vzniká zase temnota. Vše se neustále mění. Nic nezůstává stejné.

Co to má společného s medicínou? Zdraví je cosi jako plynoucí rovnováha. Ten kdo pochopí, že se vše neustále mění, má podklad k tomu, aby porozuměl životu. Pozná, že nic není jen bílé nebo jen černé a že tudíž ani my nemůžeme být nikdy dokonalí. Chápe-li člověk život tímto způsobem, porozumí, co znamená zdraví a uzdravování.

JIN A JANG

Jin je stín.	Jang je slunce.
Jin je noc.	Jang je den.
Jin je země.	Jang je nebe.
Jin je zima.	Jang je léto.
Jin je klid.	Jang je pohyb.
Jin je hmota.	Jang je duch.
Jin je klesání.	Jang je vzestup.
Jin je spánek.	Jang je bdění.
Jin je uzavírání.	Jang je otvírání.
Jin je dole.	Jang je nahoře.
Jin je břicho.	Jang jsou záda.
Jin jsou nohy.	Jang je hlava.

Jin a jang není protiklad. Jin a jang se vyskytují vždy společně, podobně jako kladný a záporný pól v elektřině. Pokud je oddělíme, proud nemůže proudit. Celý vesmír mohl vzniknout teprve díky vzájemnému působení jinu a jangu. Síly jin a jang plynou jedna z druhé a navzájem se jedna v druhou přeměňují. To, co vystoupilo vzhůru, musí opět klesnout.

Přechody mezi silami jin a jang jsou plynulé. Mezi dnem (jang) a nocí (jin) existuje nekonečné množství různých odstínů soumraku, pološera, které se neustále mění v závislosti na ročním období a povětrnostních podmínkách.

Extrémní jin přechází v jang a obráceně. Vnímáme například, když na nás po období velké radosti a vynaložení všech sil (jang) padne pověstná černá nálada (jin). A naopak.

Pokud žijeme ve shodě s principem tao, síly jin a jang se neustále střídají.

Když se jedná o těžce nemocného člověka, může to být i pro dobrého čínského lékaře velmi tvrdý oříšek, má-li pochopit a uvést opět do rovnováhy všechny narušené procesy. Je potřeba, aby jin a jang byli v harmonii. Pak se budeme cítit vyrovnaní a bude nám příjemně. K tomu často postačí domácí léky.

CO OVLIVŇUJE JIN A JANG

Energii jin podporuje klid, spánek a tzv. "studené" potraviny, jako např. různé druhy ovoce a zeleniny. K principu jin patří roční období podzim a zima a části dne večer a noc - opatření, která posilují jin, jsou proto v danou dobu nejúčinnější. Na podzim a v zimě pomáhá včasný odchod na kutě - mělo by to být každopádně před půlnocí. Velmi účinná je rovněž meditace.

Energie jang je podporována pohybem (a to i duchovním) a "teplými" potravinami, zejména masem a ostrým kořením. Jang nejlépe posílíme ráno a dopoledne a z ročních období na jaře a v létě, když ráno vstaneme co nejdříve a hned si trochu zasportujeme.

PĚT PRVKŮ

Systém pěti prvků popisuje jednoduchým způsobem rozmanité stavy, v nichž se - stejně jako veškeré jiné bytosti a věci - můžeme nacházet. Pět prvků znamená v čínštině něco jako "pět způsobů jednání". Např. člověk, který jedná přívětivě a uvolněně se směje, patří v daném okamžiku k prvku ohně (částečně k prvku dřeva). V systému pěti prvků nezůstává nic stejné. Vše se přeměňuje ve věčném koloběhu. Tento koloběh začíná ve stadiu svěžího zelenavého dřeva, ve stavu poupěte, prvního nápadu, brzkého jitra či jara. Končí temnou, studenou zimou, kdy se všechno jeví neživé, avšak semínka příštích poupat již vyčkávají pod zemí, aby koloběh mohl znovu začít. Jestliže se nám dlouhodobě nedaří, je to znamením toho, že jsme "uvízli" v určitém stadiu.

Všechny věci, živé bytosti, tělesné funkce a orgány, ba i všechny potraviny a léky, se určitým způsobem vztahují k jednotlivým prvkům.

Pět prvků - pět ročních období

Dřevo je stav, kdy roste jang - tak jako na jaře, kdy je vše svěží a zelené, plné šťávy a síly.

Oheň je stav, kdy jang dosahuje svého vrcholu - stejně jako v létě, kdy se zářivě otvírají všechny květ a slunce žhne a plane.

Země je mezistav, kdy věci nejsou vedeny žádným určitým směrem ani nepodléhají žádnému napětí; v ideálním případě zde vládne harmonie a přátelská atmosféra, někdy se začíná projevovat určitá těžkopádnost, typická pro pozdní léto. Namísto země se často mluví jednoduše o oblasti středu.

Kov je stav, kdy roste jin - tak jako na podzim, kdy se veškeré šťávy stahují pod zem do kořenů a rostliny na povrchu uvadají.

Voda je stav, kdy jin dosahuje svého vrcholu - tak jako v zimě, kdy je vše studené a ztuhlé a na povrchu zdánlivě neživé, zatímco v kořenech a semenech pod zemí se již připravuje nový počátek.

TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ NA PRVNÍ POHLED

PRVEK ZEMĚ - STŘED

Prvek země zodpovídá za naši vnitřní harmonii a jeho úkolem je uvádět do rovnováhy energie, které v nás působí. K prvku země je přiřazena oblast středu; z tohoto důvodu je pro něj klíčovým tématem výživa a s ní související potíže.

ZDRAVĚ ŽÍT JE DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ "MÍT" ZDRAVÍ

Pět prvků - dřevo, oheň, země, voda a kov -, které podle čínského pojetí působí v nás i v našem okolí a rozhodujícím způsobem ovlivňují naše zdraví, je označováno také jako "fáze přeměny". Zdraví není trvalým stavem, ale spíše jakýmsi chvějivým pohybem v procesu ustavičné proměny našeho světa a nás samotných. Z tohoto ojetí vycházejí i recepty uvedené v této knížce. Zdraví znamená spočívat ve svém "středu", neustále obnovovat harmonii protikladných sil jin a jang a následovat vlastní cestu, vlastní vnitřní hlas - tao.

PRVEK DŘEVA - NĚHA

Prvek dřeva je doménou fantazie, pohybu a svobody - je ztělesněním ideje, tvůrčí myšlenky, která si podobně jako jemná jarní rostlinka razí cestu ke světu. S ohledem na to jsou k prvku dřeva přiřazovány zdravotní potíže spojené s oblastí hlavy a pohybového aparátu a poruchy prokrvování.

PRVEK VODY - TAJEMSTVÍ

Prvek vody ztělesňuje schopnost soustředění a vůli přežít - soustřeďuje sílu potřebnou k novému počátku, podobně jako když stromy během zimy uchovávají svou mízu ukrytou hluboko ve svém nitru. K prvku vody jsou přiřazeny například ledviny a rozmnožovací orgány.

PRVEK KOVU - ODSTUP

Prvek kovu si zachovává odstup a chladnou hlavu. Jeho ročním obdobím je pozdní podzim, kdy v přírodě začíná dominovat proces rozpadu a zániku. Prvek kovu působí tam, kde se věci navzájem oddělují. V těle k němu patří například plíce, a proto jsou k němu přiřazeny mnohé potíže spojené s nachlazením. K prvku kovu náleží také kožní onemocnění.

PRVEK OHNĚ - RADOST

Prvek ohně je domovem lásky a vášně, ale i rozverného a bujarého podnikání s přáteli - tedy všeho, co přináší zábavu. S prvkem ohně však bývá nejednou spojena i duševní bolest a někdy dokonce i "skutečné" šílenství.

Zdroj:

Christine Li:ČÍNSKÁ MEDICÍNA pro každý den