O životě

Svůj blog jsem nazvala O životě a zatím jsem se k životu nevyjádřila. Chtěla bych, aby úvahy o životě, ze života byly součástí bloku a přinesly vám i možnosti k zamyšlení, k napsání komentáře, podobného příspěvku nebo básně, něco vám daly a nacházely jste zde veselé či smutné historky ze života.

Rad, jak žít je na tisíc, stejně jako jak žít smysluplně a naplno, ale stejně svůj život si musí prožít a možná i trochu zařídit a kočírovat každý sám.

Na počátku máme stejnou startovní čáru - život. Na tom, že existujeme zde na této planetě, mají zásluhu naši rodiče. O tom, do jaké rodiny se narodíme, jaké karty jsou nám rozdány, co nám osud připraví, nerozhodujeme. Ale vlastní život je pouze každého z nás a jakou cestou a kam se rozhodneme jít, si určuje každý jednotlivec. Okolnosti změnit nemůžeme, ale svůj postoj k životu ano.

ŽIVOT

Jak žít ve světě?

Žijte naplno každý okamžik svého života.

Život, který není prožit naplno, vyvolává zatrpklost.

Vězte, že co je uvnitř, to je i vně.

Temnota světa pochází z temnoty v srdci.

Člověk je zárodek slunce.

Štěstí je jako východ slunce.

Meditace o Bohu je rozpuštění se ve světle.

Jasná mysl je jako záře tisíce sluncí.

Blažení jsou ti, kdo touží po světle.

Život je cesta, smysl i odměna. Život má vždy proudit, být v plném pohybu. Užívejte si cesty a neznepokojujte se kvůli cíli. Většina lidí přemýšlí: Jaký má život smysl? Jaký smysl má můj život? Ve skutečnosti život smysl nemá. Jsme soukolí v tomhle putování, pohyb, jdeme cestou. Důležité je to, že jsme na cestě a cestu životem si užíváme.

Žádný cíl, kterého má být dosaženo není. Když není cíl, nemůžeme být neúspěšní, nemůžeme být zklamáni. Smysl života spočívá v něm samotném. Zdůrazňuji ještě jednou, důležitá je ta cesta. Já jsem ta cesta, pravda i život.

Život se skládá z nesmyslných věcí, z toho, co nemá žádný význam ani žádný smysl. Život nikam nevede a nic od něho nezískáte. Nicméně život je cenný sám o sobě, tak si jej važme a ctěme jej. Není nic nádhernějšího než život. Můžeme žít lépe, pohodlněji, můžeme žít déle, ale stejně nezjistíme, co je to život. Zůstává záhadou do samého konce.

Na celém světě umírají lidé a někteří z nich nezačali ani život. V posledních okamžicích svého života si uvědomí, že svůj život promarnili. Život, který není prožit naplno, vyvolává zatrpklost.

Těm, kdo chtějí žít (ne pouze přemýšlet o životě), milovat (ne jenom přemýšlet o lásce) a být (ne pouze filozofovat), nezbývá nic jiného než prožívat naplno každý okamžik svého života. Jakmile odejde, odejde navždy. Kdo má život zasvěcen dobru, lásce, tvorbě, citlivosti, žije naplno tady a teď, život plný nadšení na fyzické, mentální i duchovní úrovni může umírat bez nářků, ale s vděčností za to, že žil.

V každém z vás je vesmír

Učili vás, jak se stát nepřáteli života, vštěpovali vám programy negace života a prováděli to tak dlouho, až se staly vaší součástí - součástí vašich myšlenek, buněk, krve, kostí a kostní dřeně. Nemilujete život, dokonce ho nenávidíte. Pseudonáboženství tvrdí lidem, že život je prokletí, trest, trápení a že jste byli potrestáni za spáchání prvotního hříchu. Život není prokletí ani vězení, ale je to odměna, dar a požehání. Oddejte se mu, zamilujte si jej. Když se do něj zamilujete, budete udiveni tím, jak je překrásný, štědrý a bohatý. Odhalíte jeho poezii, jeho hudbu. Když si přestanete myslet, že jste zavrženi, a uvnitř vás se vytvoří něco pozitivního, pak vám život začne odhalovat svá tajemství. Tato tajemství může odhalit jen ten, kdo miluje; nemohou být všeobecně zveřejněna. Pouze tehdy, když navážete důvěrný vztah s životem, odhalí vám svá tajemství. Díky tomuto objevu poznáte pravdu a blaženost.

Nehledejte jiný život, ale jděte hlouběji do tohoto života a pak objevíte další život, který je v něm schovaný. V člověku je celý vesmír, v tomto světě je skrytý další svět, a proto nemusíte život opouštět, ale je třeba ponořit se do něj hlouběji.

Život je dobrodružná cesta. Hledáte štěstí, ale čím urputněji ho hledáte, tím víc se vám vzdaluje. Život je honbou za štěstím, ale to přináší utrpení. Jednoho dne toho budete mít plné zuby, omrzí vás to, budete unavení, znudění, nemocní, staří. Dobrodružství vás přestane lákat. Uvolníte se a budete se vracet. Čím více se budete vracet sami k sobě, tím se budete cítit šťastnější. V den, kdy přestanete hledat a pátrat po štěstí, budete šťastni. Naleznete ho sami v sobě.

Život slibuje štěstí, ale jsou to jen plané sliby. Nikdy ho nenaplní. Unavení, zklamaní, vyčerpaní se budete vracet do svého domova, tam, odkud jste přišli - neznámo kam. Odpočinete si, naberete ztracené síly.

Myslíme si, že život a smrt jsou oddělené. Život začal, když jsem se narodil(a), smrt se objeví, až budu umírat. Mezi těmito dvěma póly je 60 - 80, někdy i sto let žití. Ale tak tomu není. Zrození a smrt jdou ruku v ruce celý život. V okamžiku, kdy jste se poprvé sami nadechli, začali jste i umírat. Život i smrt jdou spolu. Neustále se ve vás něco rodí a něco umírá. Je to základní životní proces. Smrt je součástí procesu života.

Je jenom na nás, zda si myslíme, že smrtí život končí.

V současné době je náš život určován časem. Stále někam spěcháme, stále jsme ve stresu. Máme toho tolik co stihnout, že nestíháme vůbec nic. Upínáme se k helénismu - prožitým slastem. Žijeme ve stresu. Máme na paměti, že máme jen jeden život a co když žádný další už nebude? Chceme jíst, pít, radovat se, milovat se, užít si. Co když potom nebude nic?

Tento kvapík životem lze demonstrovat krátkým příběhem.

Maruška a Jeníček bydleli ve stejném činžáku v Praze. Pořád z práce do práce a na soukromý život jim nezbýval čas. Jednoho dne se potkali a zamilovali se do sebe na první pohled, ale nenavázali spolu žádný kontakt. Po šesti měsících to Jeníček nevydržel a pozval k sobě Marušku na drink. Maruška po chvilce váhání pozvání přijala. Sotva se za nimi zavřely dveře, hnali se do ložnice jako smyslu zbavení a vrhli se do postele.

O pár minut později udýchaný Jeníček pravil: "Maruško, moc mne to mrzí, ale kdybych věděl, že jsi panna, snažil bych se mnohem více."

Maruška odvětila: "Kdybych věděla, že máme tolik času, sundala bych si kalhotky."

Zdroje:

Sun Light: upravený výpis z knihy Bible štěstí

Osho: upravený záznam z knihy O životě a smrti

Určitě jsou ale i tací lidé, kteří se staví odpovědně k životu, vědomi si své omezené délky trvání na tomto světě a hledají způsoby, jak tento život žít a prožít smysluplně a nejen o něm diskutovat. K životu ovšem patří vzestupy a pády. Důležité je na vrcholu nezpychnout a dole, na zemi si vzít z pádů a proher poučení, které nás může posílit. Všechno zlé je k něčemu dobré. Rozhodně v blátě se člověk nemá dlouho rochnit.

Svůj blog jsem nazvala o životě, tak tedy se snažím svými slovy i prostřednictvím těch, co umí život definovat a ukazovat nám, co je v životě důležité a co nikoliv, vyjádřit své úvahy a postoje. Jsou lidé, kteří nemají rádi slogany jakéhokoliv druhu. Pokud někomu něco není vlastní, tak se k tomu neutíká, nevyhledává to. To platí i o těchhle úvahách. Stejně jako mají lidé rádi různou četbu, hudbu, mají různé záliby, tak se to vztahuje i k mému psaní. Komu se nelíbí, tak stránky zavře. Kdo v nich najde občas aspoň trochu něco, tak zalistuje. Byla bych ráda, aby působily pozitivně na každého a byly vyváženy vážným i humorným textem.

Co se týče života, především by každý měl žít autenticky, jak to vyhovuje jeho mentalitě, nikoho nenapodobovat a k ničemu a nikomu se neupínat a nenechat se nikým a ničím vláčet - ani životem. Protože je to v každém případě váš, náš život, který za nás nikdo neprožije.