úterý 19. března 2019

GENDER

Proč píšu právě o genderu? Kdysi proběhla na Seznamu.cz zpráva, že jsou jedinci, kteří hledají pohlavní identitu. Neví, jestli jsou muž nebo žena. To je důvod, proč v USA vybudovali další tipy záchodku pro ženy, cítící se jako muž a muže, cítící se jako ženy. Zcela bezpeční bychom měli být, pokud na dámský záchod zavítá muž, cítící se jako žena (ženy mají uzamykatelné záchodky) a obráceně pokud žena zavítá na pánskou mušličku a začne vykonávat svoji potřebu standardním ženským způsobem, může to přítomným mužům připadat zvrácené.

Mimoto proběhl v Autorském klubu článek od Mikeho, který se touto problematikou také zabýval.

Celou dobu žiji v domnění, že gender je vyrovnávání politického, ekonomického a sociálního statutu mezi mužem a ženou, jejich rovnoprávného postavení. Netušila jsem, že identitě se ve významu gender přikládá takovýto význam, a to podle mého soudu úplně zcestný - viz můj článek níže. Jsem ráda, že Mike a další komentující to vnímají také tak. Snad ještě trochu normálnosti v tomhle divném světě.

Gender se používá ve významu osobní identity a společenské role, do češtiny se někdy překládá jako rod. Bývá také označován jako "pohlaví" a "sexualita". Genderové pojetí vychází z toho, že v každém člověku je zastoupen mužský (maskulinní) a ženský (feminní) prvek, který nemusí být vždy závislý na biologickém pohlaví. Chování a prožívání nelze automaticky spojovat pouze s biologicky určeným pohlavím. Sociální role, zvyklosti, dělba práce, oblékání jsou převážně sociokulturního původu. Je třeba si uvědomit, že tender je sociální konstrukt, uměle vytvořený pojem, který je ve svém chápání proměnlivý.

Základ genderové identity je položen při narození. Na dalším "genderovém" vývoji se podílejí v první řadě rodiče, postupně další osoby a sociální skupiny, celá společnost.

Sociologie nás učí, že chlapci a dívky procházejí socializací. Rodiče a další osoby se chovají a reagují jinak na chlapce a jinak na dívky. Určité způsoby chování sociálním okolím jsou odměňovány jiné ignorovány nebo trestány. Po vzniku a zpevnění identity ve smyslu jsem dívka/chlapec již nelze generovou identitu měnit, nebo výrazně poškodíme psychiku.

Běžně se chlapci identifikují s muži a dívky s ženami. Při osvojování genderových rolí děti často obdivují opačné pohlaví, zpravidla toho silnějšího. Významnou roli sehrává vřelý a láskyplný vztah.

Vnímáme odlišnosti u nevyhraněných nebo výrazně smíšených lidí. Gender je v současné době součástí naší existence. Je třeba ho chápat podobně jako homosexualitu či masturbaci za nic výjimečného. Neměli bychom jej tedy kategoricky odsoudit.

Patologická porucha genderové identity, tzv. genderová dysforie je porucha, v níž člověk není schopen se ztotožnit, porozumět a přijímat své pohlaví a z tohoto důvodu cítí akutní nespokojenost.

Genderová dysforie má různé příčiny. Pokud například chování nebo fyzický vzhled osoby neodpovídá genderovým normám, pak v tomto případě hovoříme o genderové neshodě.

Pokud člověk porušuje pohlavní hranice skrze maskování, jedná se o transvestismus. Genderové poruchy zahrnují transsexualitu, v níž jednotlivec odmítá postavení pohlaví, mění pohlaví prostřednictvím operace a změní svůj pas.

Je nutné rozlišovat rodovou dysforii od homosexuality, protože to jsou různé jevy. Mnoho lidí, kteří prožívají pohlavní dysforii, je psychicky normálních. Přesto se někdy objeví duševní poruchy. V souvislosti s tím se po psychiatrickém vyšetření provádí operace změny pohlaví.

Se zajímavou teorií genderu viděno očima kultury přišla Sandra Bem ve své knize "The Lenses of Gender: Transforming the Debate on Sexual Inequality", volně přeloženo jako Teorie genderových skel: Transformující debata o sexuální nerovnosti". Zabývá se tím, jak zakotvené představy o pohlaví, identitě, sexualitě, genderu ovlivňují kulturní a společenské instituce a psychika jednotlivců, které vytvářejí generovou nerovnost již několik století. Lidé vnímají a chápou sociální realitu touto optikou. Tato teorie kultury se zaměřuje nejen na rozdíly mezi muži a ženami (znevýhodnění žen), nýbrž také na sexuální menšiny (utlačování homosexuálů), chudé lidi, rozdílné etnické skupiny. Tento pohled, vyrostlý v kultuře a společnosti se dostává do naší psychiky a vede nás k budování našich osobností, identit a sexualit, které odpovídají kulturní a společenské normě.

Podle Bem americká a západní kultura se vyznačuje třemi generovými úhly pohledu: androcentrismem, genderovou polarizací a biologickým esencialismem. Tento pohled v historických souvislostech produkuje genderovou nerovnost.

Podle Bem androcentrismus "mužostřednost" "patriarchismus"neznamená jen historickou představu, že muži jsou nadřazeni ženám. I v náboženstvích většinou existuje Bůh, Ježíš, Jahve, Brahma, Thor, Kršna nebo jeho avataři Šiva, Višna, apod. tedy muž. V křesťanství Bůh stvořil plnohodnotného Adama a pro jeho potěšení stvořil méněcennou ženu Evu z jeho žebra. Pravdou je, jak nám prezentuje Bem, že muž je vnímán jako člověk a žena jako "to jiné".

Rozdílnost mužů a žen je základem společnosti a je dána lidskou zkušeností. Muži nemohou mít děti, žena je ochránkyní rodinného krbu, muž je živitelem rodiny, žena má jiné smýšlení, je více emoční, muž je racionální, ženy se jinak oblékají, muži jsou silnější. Nejde jen o rozdíly mezi muži a ženami. Genderová polarizace na základě převzatých pravidel člení role na mužské a ženské.

Biologický esencialismus vysvětluje a legitimizuje androcentrismus a genderovou polarizaci, které jsou podle ní vrozené, přirozené a jsou nevyhnutelným důsledkem biologické podstaty žen a mužů. Současně ale tvrdí, že význam biologických faktů, který je jim připisován, je závislý na způsobu, jakým je kultura interpretuje a používá. Biologie by neměla být důvodem společenské a ekonomické nerovnosti.

Gender podle mého názoru je vykonstruovaný pojem. Já ho vnímám jako pohlaví, tj. muž nebo žena. Existující nerovnost vládne tam, kde je společnost patriarchální. Již v pravěku, jak již bylo řečeno, muži lovili a obstarávali potravu, ženy se staraly o děti, připravovaly pokrm a staraly se o oheň. Ve 20. století se společnost začala feminizovat. Ženy se snažily získat rovnoprávné postavení s muži ve smyslu postavení na trhu práce, odměňování za práci, práva volit a být volena, budování kariéry, nerozdělování domácích prací na mužské a ženské apod. Nevidím v tom nic patologického.

Biologicky je dáno, že ženy přivádějí na svět děti spojením muže a ženy. Je to zcela přirozené. Jsou menšiny - homosexuálové, transvestité, lesbičky atd., kteří se vymykají normálu. Odchylky od normálu osobně vnímám jako nemoc, duševní, psychickou, ve výjimečných případech somatickou. Tito lidé se necítí komfortně ve svém těle a jistě hodně strádají. Současná legislativa jim umožňuje, že se nemusí za svou orientaci, poruchu identity schovávat a stávají se plnohodnotnými členy společnosti, kteří mohou žít, jako běžný občan se všemi právy a povinnostmi. Diskutabilní a pro mne záporný postoj by měl být k adopci dětí. Tolerantní by zákon ještě mohl být, pokud dvě ženy nebo dva muži chtějí vychovávat děti ze svých předchozích normálních vztahů.

Ale úplně se ve mně pění krev, dává-li se na roveň heterosexuální vztah muže a ženy a ostatní vztahy. Je přirozené, že ze vztahu muže a ženy vznikají děti. To je pokračování společnosti. Ze vztahu dvou mužů nebo žen se děti nerodí. Výchovou v jednopohlavních svazcích vzniká psychická újma dětí, které jednopohlavní vztah budou považovat za normální a budou se i tak v dospělosti chovat a vyhledávat stejně orientované partnery.

Budeme-li preferovat sexuální dysfunkce a poruchy identity, naše společnost zdegeneruje a časem upadne v zapomnění. Podobně jako se to stalo v říši římské, která podle mého soudu zanikla nedostatkem sexu a dětí a narcistickém vzhlížení se v sobě samých. Mimo genderové specifikace naše západní společnost také upřednostňuje v současné době jen svůj vlastní pohodlí, prospěch, kariéru, dostatek finančních prostředků, zážitky, zkrátka konzum a děti jsou na překážku.

Zdroje:
Miroslav OREL: Psychopatologie - nauka o nemocech duše
Sandra BEM: The Lenses of Gender: Transforming the Debate on Sexual Inequality
Mirijam


Muž či žena

Zdroje:
Miroslav OREL: Psychopatologie - nauka o nemocech duše
Sandra BEM: The Lenses of Gender: Transforming the Debate on Sexual Inequality
Mirijam

Žádné komentáře:

Okomentovat