neděle 17. února 2019

Osud Jacka


OSUD JACKA




1. kapitola: Jackova nová společnice


Hlavou Jackovi probíhaly sny plné děsu. Škubal sebou, až se nakonec probudil. Celé roky jim vzdoroval, ale nyní mu nedovolily spát. Jistotu však necítil žádnou. Usilovně tedy pátral ve sklepě, zda nenajde nějaké vysvětlení. Z ničeho nic uslyšel praskání prken. Náhle se propadl. Silný proud vody ho vtáhl do jiného světa, kde potkal krasavici, o níž pořád snil. Jeho touha byla naplněna jako pohár - oslovil ji.

"Ahoj, jaké je tvé jméno?" Kráska se mile usmála a odvětila: "Lenka". Lenčin hlas zněl tak překrásně. V tu chvíli ho napadlo, že ji ukáže město, ve kterém žije. Hledal cestu, kudy se vrátit zpět. Velmi tiše ho pozorovala.

"Už to mám!" radostně zvolal. Spatřil šedé kameny, které vyčnívaly z průzračné vody. Skákali po nich, až se dostali na místo, jaké Jack dobře znal. Dostal výborný nápad. Opodál stála dvě kola. Využili šanci, kola si na chvíli zapůjčili. Nasedli na ně a šlapali lesní cestičkou. V okamžiku, kdy se začalo stmívat, zastavili. Jack se starostlivě zeptal:" Už nevidíme cestu, bylo by nerozumné pokračovat dále. Chtěla bys tady přespat?" "Ne, nemůžu. Musím domů, naši by mně zabili." "Nepřeháněj, nic si nebudou pamatovat, poněvadž umím kouzlit. Mohu je očarovat kouzlem zapomnění"zalhal. Později večer dívka usnula. Hlídal ji, cítil se za ni zodpovědný. Chodil sem a tam. Sedl si na kámen. Užíval si výhled. Viděl měsíc, jak lemuje vrcholky hor, menhiry, zelenou trávu, skály stojící v dáli. Nechal se unést výhledem a zapomněl vše důležité. Po chvíli se vzpamatoval. Jackova mysl se nažhavila jako plamen a v duchu si začal povídat: "Musím hlídat, já blb. Co když se něco stane? Třeba bude znásilněna nebo ji bude ublíženo či může být unesena nebo roztrhána vlky?"

Zkontroloval Lenku. "Uf," povzdychl hluboce. "Je v pohodě." Neopatrným krokem ji vzbudil. Ospalá víčka otevřela dokořán. "Promiň mi to," pravil Jack. Mávla rukou a odvětila: "To nic, stejně jsem nechtěla spát. Chytil ji za ruku a pravil:" Pojď, něco ti ukážu!" Lenka mu nevěřícně podala ruku. Obezřetně vcházeli na místo. Jack tady před malou chvílí byl. Spolu si sedli na zploštělý balvan, který byl poblíž. Zamilovaně hleděli na zapadající měsíc. Jack se pomalu přitulil. Lenka mu to oplatila. Strávili mnoho času společně. Objevovali různá okolí.
pokračování příště

Žádné komentáře:

Okomentovat