"Byla jednou jedna ženská, která se rozvedla. Řešila to celé hodiny v práci s kamarádkami. Jednou se seznámila s mladíkem. Ten se jí představil, ona taky. Pozval jí do restaurace s názvem U dvou koťat. Jmenovalo se to podle toho, že tam visela dvě mrtvá koťata. K nim se vztahovala pověst, že zachránili lidi. Jsou totiž boží. Jenže umřeli. V současné moderní době je viděli v lese mrtvé. A to byla právě ta boží koťata. Tak je pověsili v restauraci. To se stalo ve vesnici, která je tajně schovaná. Tak teď ti dva sedí v restauraci a povídají si. Ale žena se tomu chlapovi ztratila. Někdo ji unesl do lesa. Zamilovali se a žili spolu hodně dlouho. Když se políbí v zakletém lese, jejich duše kvůli lásce vyletí až do oblak. To je tajná zbraň. Oni spadnou a ta zbraň vymaže zlo ze světa. Nazývá se to láska duše. Teď ale ji ten muž šel hledat. Slyšel, jak jí ubližují. Najednou se zatemnilo a začala bouřka temna. Objevila se taky mlha, nebylo vidět ani na krok. Ani zem. Chlápek na ni volal: "Lásko má, pomohu ti!" Křičel, volal zoufale. V hlavě mu zněly hlasy. Utíkal, pádil, přidával na rychlosti a spadl do hluboké vody. Jenže neuměl pořádně plavat. Rychle zabral a udělal několik kraulových temp. Jenže nevěděl, kde je a zda je tam nízká voda. Ale to brzy zjistil. Upadl a rukama se dotknul země. Vstal a šel. Jak kráčel, slyšel takovouto písničku. Láska potká jen člověka dobrého, dobrého a zase jenom dobrého. Kdyby tomu tak nebylo, tak si zaslouží zemřít - a krev jeho by stékala pryč do hlubin. Kdyby vládla láska, svět by byl dobrý. Jenže svět je krutý hrozně moc. Prostě je to tak. Lidé pláčou smutkem a svět je v ohrožení. Svět je samé trápení a utrpení. Je to prostě tak a ne jinak. Ale láska, láska je nejsilnější zbraň. Jenom s ní existuje dobro. Je to tak. Pak přestal zpívat. Zjistil, že to není kouzlo v zakletém lese.
Přišel k němu nějaký chlap, kterého přes oheň neviděl. Ten chlap šel okolo a pozdravil ho dobrý den. "Dobrý, dobrý," řekl chlapovi. Chlap si sedl vedle něho, poté, co se zeptal, zda může. Seděl na něčem, co se hýbalo. Nechtěl vědět, co to je. Pak se zeptal: "Neviděl jsi tu lidi se ženskou?" "Jo, viděl," odpověděl chlapovi. Dodal ještě: "Znám tě. Jsi můj syn. Ty jsi nepoznal svého otce." "Cože?" řekl si jeho syn v duchu, "to nemůže být pravda." "Je," skočil mu do řeči otec. Dave se vrátil do reality. Přerušil proud otcovy řeči a zeptal se: "K čemu je to důležité?" "Uvidíš sám ve snu," odpověděl táta. Dave řekl: "Ne, chci teď." "Tak jo," řekl táta uraženě. Dave se s ním hádá, i když umírá. Táta zlostí vzkřiknul: "Kvůli tobě za chvíli zemřu! Ty ničemo! Chci, abys byl živý. Kdybych zůstal naživu, zařídil bych, aby nebyla žádná zábava. Nic! Všechno by bylo vypnuté! A ty zavřený v pokoji. Zamčené dveře. Jídlo a pití bys měl, ale hnusný. Tady máš lístek papíru, ničemo! Dej jim to a uvidíš, co udělají. Možná budou sedět u soudu a budou ve vězení. Budou tě týrat. Určitě to tak bude. Kvůli téhle magické kouli. Musíš jim to dát, nesmíš ho zničit jinak. Víš co? Jo, jasně," odpověděl si pro sebe. pokračování příště
Žádné komentáře:
Okomentovat