Upír Dave a Bůh - 1. pokračování

"To ne!!! Nikoho nezabiju. Stačila smrt mé mámy. Nenávidím tě! Nemůžu jít ven a k tomu musím vyvraždit školu. Hele, hele! Na! Ne, ne …" a po těch slovech rychle utíkal. Táta ho ale dohnal, dal mu to a řekl: "Vyvraždíš všechny! Jsi příšernej!" Šel a práskl dveřmi.

Ve škole se podíval smutně na žáky. Ale spíše než na ně, na Barboru. Jiní žáci byli hloupější v chování. Propadl v páté třídě a ona taky. Navíc ji miluje. Tak zakřičel tohle zaklínadlo: "Barbora všich!" Divné zaklínadlo. "Chybí písmena u jednoho slova," řekl si. Poté utíkal
za tátou, vyndal rychle tu magii, dal mu ji a řekl: "Ožij všechny ve škole a zabij se," táta začal zářit a proměnil se v člověka. Říkal: "Hele, Lukáši. Každý je hrdinou a nevadí, že jsi zabil mne," pokračoval ve své řeči. "Za to nemůžeš ty. Na. Tady máš lahvičku. Musíš se zabít. Napij se a tím se zabiješ. Budeš vypadat a chovat se jako dospělý a budeš upírem. Tvoje jméno bude Dave. A budeš nejcitlivější upír ze všech. Jasně." odpověděl si sám sobě.
A Lukáš rychle dodal: "Nejsou živí, tati, že jo?" Odvětil: "Jsou živí kvůli magii ze zářícího světla. Ale ještě ti musím říct tohle. Tvoje matka byla dobrá žena. Měla zajímavou práci. Byla spisovatelkou. A víš co psala? Nevíš, co? Tak ti to řeknu. Román, který se jmenoval "Láska duše". Byl výborný a pravdivý. A ty ho musíš znát Dave. Řeknu ti děj, který je důležitý a začíná takhle." pokračování příště